Der Lebensborn – Pramen života

Země původu

Česká republika

Copyright

2000

Rok výroby

2000

Premiéra

3. 2. 2000

Minutáž

107 min

Kategorie

film

Žánr

historický, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Der Lebensborn – Pramen života

Český název

Der Lebensborn – Pramen života

Anglický název

The Spring of Life

Souběžný název

Pramen života – Der Lebensborn

Pracovní název

Pramen života

Anotace

Po snímku Kukačka v temném lese (1984; r. Antonín Moskalyk), vyprávějícím o osudu moravské dívenky, zavlečené za okupace na „převýchovu“ do Německa, se scenárista Vladimír Körner vrátil k obdobnému tématu. Hrdinkou filmu Pramen života – Der Lebensborn (jehož scénář napsal Körner tentokrát podle vlastního námětu) je dívka, pocházející z německo-české rodiny z oblasti severovýchodních Sudet. Nic netušící Grétka je brzy po smrti maminky vybrána do tajného programu Lebensborn (Pramen života), který podléhá přímému dozoru reichsführera Himmlera. Musí odjet z rodné vsi do sanatoria Isolde kdesi ve Slezsku. Tady se setkává s dalšími oběťmi rozsáhlé akce, jejímž prostřednictvím chtěl Himmler zajistit Říši dokonalé, rasově čisté potomstvo. Mladé ženy procházejí nacistickou výchovou a o Valpuržině noci mají počít s právě tak pečlivě vybranými esesáky. Grétka se brzy po příjezdu do velkého domu na břehu jezera zamiluje do židovského chlapce Lea, syna bývalého majitele sanatoria. Namísto vybraného gestapáka otěhotní s ním. Leo je však předem odsouzen k smrti. Zanedlouho po narození jsou děti matkám odebrány. Grétka se dočká konce války v koncentračním táboře, ale její následné pátrání po synovi je marné. Vrací se domů, kde se setkává s dívenkou, kterou jí jako miminko podstrčila před svým zatčením nešťastná Polka. O dítě se po celou válku staral místní hrobník. – Nesporně silnou a působivou látku realizoval režisér Milan Cieslar. Soustředil se na zvláštní atmosféru, spjatou se zrůdným rasistickým experimentem, ale také s prostředím Sudet a s různými lidskými postoji. Naprostá většina děje se odehrává v sychravém, nevlídném počasí, jež koresponduje s osudovostí a baladičností příběhu. Ve škále různých postav zaujme kromě hlavní hrdinky v podání slovenské herečky Moniky Hilmerové zejména fanatická šéflékařka, kterou hraje Vilma Cibulková. Značná část dialogů je v němčině či v polštině (s českými titulky). – Na filmové kopii a v některých propagačních materiálech je uveden název Der Lebensborn – Pramen života. Upozorňujeme, že třetí verze scénáře vyšla ve Filmu a době číslo 1–2/1998.

Obsah

Prusko. Ruský voják pátrá v rozsáhlém sídle sanatoria Isolde. Objeví modlící se zajatkyně a zbědované děti. V jedné místnosti najde mrtvou nacistku Waage, která právě spáchala sebevraždu. Žena před příchodem nepřítele pálila v krbu dokumenty, zejména rentgenové snímky. – Sudety, kraj pod Kralickým Sněžníkem. Chudý německý sedlák Alois Weiser orá kamenité pole. Pomáhají mu česká manželka a dcera Grétka (Margarette). Těžce nemocná dívčina matka se strhne při odvalování velkého balvanu a zemře cestou z pole. Grétce zůstane po mamince jen její křížek. – S ostatními vesnickými dívkami se Grétka musí podrobit rentgenování, údajně kvůli prevenci tuberkulózy. – Místní učitel vyhledá Grétku na hřbitově, kam dívka chodí truchlit. Vyčítá jí, že spolu s ostatními Němci nevítá návštěvu z Říše. – Do Sudet dorazí na inspekci sám říšský vůdce Himmler. Provází ho komisař Lottes a doktor Conti. Himmler si všimne rentgenového snímku Grétčiny lebky. Je uchvácen „árijskými parametry“. Předá zmatené dívce přívěsek s pečetí Nové krve (Bluterbe). – Dívka nechápe, že je „vyvolená“ a že právě proto se jí ostatní ženy, s nimiž pracuje v továrně, straní. Cestou z práce si musí přesednout do jiného vagonu. Neznámá Polka jí tu strčí do náruče své dítě. Šokovaná dívka potom vidí, jak ji odvádějí vojáci. – Grétka nechá dítě na opatrování starému českému hrobníkovi. Její otec má už ve stavení jinou ženu s děckem. – Komisař Lottes předá Grétce pas. Učitel mluví o jejím vyvolení, o tom, že z ní vznikne nová německá šlechta, která ovládne svět. – Dívka odjíždí z rodné obce vlakem. Vystoupí sama na staničce, kde vlak jindy nestaví. V zimním dnu se vydá do střeženého prostoru sanatoria Isolde. Zahlédne v lese mladého Poláka, který jí ukáže směr přes jezero. Dívka se však propadne do ledu. Mladík jí nepomůže. Zachrání ji až vojáci, přivolaní ze sanatoria jejím křikem o pomoc. – Grétka se probere v posteli. Udá Poláka ošetřovatelce Kláře, představené Rasové komise. Poprvé se setká s fanatickou šéflékařkou Waage, která oceňuje její rasové předpoklady pro zvláštní akci s názvem Lebensborn (Pramen života). Vidí, jak vojáci polévají na dvoře vodou svázaného mladého Poláka. – Grétka se seznámí s ostatními dívkami, svezenými sem z různých koutů (od Štrasburku až po Slovensko). Musí se obléci do zdejší uniformy. Na poslední chvíli zachrání matčinu modlitební knížku, kterou chtěl nevrlý polský správce Kašuba spálit s jejími věcmi v kotli. – Mladý Polák musí zůstat na mraze celou noc. Až ráno ho vojáci odnesou do komory u stájí. Grétka, trýzněná výčitkami svědomí, se o něj chce starat. Kašuba ji před tím varuje. Mladík se jmenuje Leo a je synem bývalého majitele sanatoria. – Dívka předstírá před šéflékařkou nemoc a léky odnese Leovi. Zahřívá blouznícího mladíka vlastním tělem. – Grétka si pozvolna zvyká na přísný denní režim a tajně odbíhá za Leem. Mladík jí jednou neotevře. Dívka netuší, že je u něj šéflékařka, která se o něj také stará. – Představená Klára zavede děvčata do jeskyně, v níž se údajně nacházejí ostatky germánských předků. – Uzdravený Leo pohřbívá s Grétkou labutě, jež zmrzly v ledu. Dívka si všimne mladíkovy židovské hvězdy. Leo jí vypráví, že zde zůstal jako rukojmí. Jeho rodina emigrovala do Švédska a uplácí gestapáky zásilkami léků a valutami. Šéflékařka prý kdysi pracovala v otcově ordinaci. Podle něj byla milenkou jak otce, tak matky. Mladík ji ovšem nenávidí. Rozzlobeně vyčte zmatené Grétce, že se z ní stane „esesácká matrace“. – Při slavnostním obřadu, jehož se účastní sám Himmler, přísahají dívky věrnost Vůdci a krevní přísahou se zaslibují rasové čistotě. – Šéflékařka věcně odstraní Grétce na gynekologickém křesle panenskou blánu. – Pokořená dívka se rozhodne utéct. Podaří se jí dostat se na nádraží. Leo ji sleduje a pronikne do vlaku, kde uplatí průvodčího. Když však vojáci zastaví vlak a Grétku odvedou, i on se vrátí zpět do sanatoria. – Kašuba odvede Lea, který čistil žumpu, do prádelny. Mladík se tu musí svléci do naha a umýt se. Ženské z něj mají legraci, jen Grétka, která tu za trest pracuje, mu podá mýdlo. Kašuba jí řekne, že Leo bude muset brzy do transportu. – V sanatoriu se vše připravuje na slavnost zasvěcení. Sjíždějí se sem dívky a ženy z dalších míst, přijíždějí i pečlivě vybraní gestapáci. – Šéflékařka dá Grétce injekci na početí a ukáže jí muže, kterého pro ni vybrala. Je to statný blonďatý důstojník SS Odillo. Přezíravý Němec ji oslovuje jako Čtrnáctku (podle počtu žen, jež už oplodňoval). – Při slunovratu po hromadném obřadu symbolického svazku rasově čistých párů následuje hostina na nádvoří. Tu však přeruší déšť. Dvojice se rozcházejí do pokojů. – Grétka odběhne za Leem do jeho komůrky. Mladík je smutný: zítra odjíždí do transportu. Dostal zvláštní pohled od dědečka z „pracovního tábora“. Dívka se mu nabízí, ale odvolá ji Odillo. – Opilý nacista odvede dívku do pokoje, ale když vidí její strach, odmítne ji: nevzrušuje ho. Žena však musí odpřísáhnout, že to neprozradí. Odillo mluví o znásilněných a povražděných židovkách z Haliče. Když usne, vydá se Grétka za Leem a stráví s ním noc. – Odillo se při vyjížďce na koních baví se šéflékařkou; oba vědí, kde byla Grétka v noci. – Doktorka pošle dívku rozloučit se s Leem. Mladík dá milence prstýnek po mamince. Ona mu řekne, že ji má po válce vyhledat u ní doma, v Rychlebech pod Sněžníkem. Kašuba odvede Lea k bráně, kde ho vezme k sobě do vozu Odillo... – Po čase. Mladé maminky se starají o novorozeňata. Jejich úloha brzy skončí. Nevědí, jakým jménem bude dítě pokřtěno. Grétka má chlapečka. Její přítelkyně Róza se bojí o nemocné miminko, které jí odebrali. Při nacistickém obřadu křtu už Rózino dítě není. O smrti „slabých“ dětí rozhoduje šéflékařka. – Grétka, která tuší, co bude dál, se v noci dostane do ordinace a poznamená si adresu, na niž má být její dítě odevzdáno. – Ženy se ráno budí nezvyklým tichem. S hrůzou zjistí, že jejich děti jsou právě odváženy. – Šéflékařka řekne Grétce, že Leo už nežije: byl zabit cestou do tábora. Prozradí jí dokonce adresu v Pomořanech, na níž je možné po válce dítě najít. – Dívky opouštějí sanatorium. Na rozloučenou dostanou od Říše drobné dárky. Grétka zahodí přívěsek s pečetí Nové krve. Pokusí se utéct přes zamrzlé jezero před sanatoriem. Šéflékařka se psem ji však později najde. – Grétka dře s ostatními vězenkyněmi v koncentračním táboře. Náhle vypukne panika. Němci utíkají a do tábora přijedou spojenecké tanky. – Osvobozená mladá žena se dostane do Pomořan, ty jsou však srovnány se zemí. Podle fanatického Němce se však děti z akce Lebensborn dostaly včas do bezpečí. – Grétka vyhledá mezi válečnými zajatkyněmi Kláru. Marně však na ní žádá, aby jí dala adresu dítěte. Nepoučitelná nacistka dále mluví o vyvolenosti a vrhne se na „zrádkyni“. Polští vojáci ji včas odtrhnou. – Smutná Grétka se vrací domů. Otcův dům je však prázdný a pustý. Zdálky ji vidí hrobník. A před domem se Grétka setká s dívenkou, kterou jí tehdy svěřila nešťastná Polka. Podá jí kus chleba a obě se na sebe usmějí... -tbk-

Hrají

Josef Somr

učitel

Alois Švehlík

Grétčin otec

Božidara Turzonovová

Grétčina matka

Vítězslav Jandák

komisař Lottes

Zdeňka Sajfertová

vrchní zdravotní sestra

Ota Ševčík

knihkupec

Ryszard Pochroń

průvodčí

Małgorzata Pikus /ž/

řeholnice

Jana Postlerová

polská pradlena

Anna Szczerbińska /ž/

Polka ve vlaku

Jan Szymik

polský voják

Jan Filipenský

ruský důstojník

Bohuslav Ličman

mistr z textilní továrny

Ivo Kubečka

rentgenolog

Klára Jíchová

Sussie miminko

Ivan Gübel

průvodčí vlaku do sanatoria Isolde

Radan Kukal

železniční dozorce

Eva Záběhlická

Schertlerová

Petra Nash /ž/

sousedka

Václav Kučera

důstojník SS

Robert Štěrba

důstojník SS

Martina Chvostová

učitelka francouzského jazyka

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Vladimír Körner

Technický scénář

Milan Cieslar

Asistent kamery

Jan Jirák

Architekt

Jan Vlasák

Návrhy titulků

Jiří Větroň

Výkonná produkce

Milan Cieslar

Zástupce vedoucího výroby

Olga Grossmannová

Odborný poradce

Lenka Reinerová (německé dialogy), Renata Putzlacher-Buchtová (polské dialogy), Ortrun Heinkelein /ž/, David Květoň (jazykový poradce)

Výrobce českých podtitulků

Linguafilm

Hudba

Lokace

zámek Žinkovy u Plzně, Květné u Starého Města pod Sněžníkem, Slowiński Park Narodowy Leba, KT Stutthoff ve Sztutowu

Produkční údaje

Originální název

Der Lebensborn – Pramen života

Český název

Der Lebensborn – Pramen života

Anglický název

The Spring of Life

Souběžný název

Pramen života – Der Lebensborn

Pracovní název

Pramen života

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

historický, psychologický

Země původu

Česká republika

Copyright

2000

Rok výroby

2000

Premiéra

premiéra 3. 2. 2000 /přístupný/ (kino Blaník, Praha)

Distribuční slogan

Baladický příběh dívky, která se ocitne v říši zla.

Výrobce

ČESKÁ TELEVIZE, TS Marča Arichteva – Marta Prachařová (ČESKÁ TELEVIZE), Happy celuloid s.r.o., Barrandov Biografia a. s. (spolupráce)

Vývoz

Telexport

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

107 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital

Verze

česká, anglická

Mluveno

česky, německy, slovensky, polsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 19. Carrousel international festival du film de Rimouski 2001

2001
Rimouski / Kanada
Cena za scénář
Milan Cieslar

Vítěz

Festival: 17. mezinárodní filmový festival Troia

2001
Troia / Portugalsko
Cena za nejlepší ženský herecký výkon
Monika Hilmerová

Vítěz

Festival: 19. Carrousel international festival du film de Rimouski 2001

2001
Rimouski / Kanada
Cena za nejlepší dlouhometrážní film
Milan Cieslar

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Varšava 2001

2001
Varšava / Polsko
Cena polských filmových kritiků
Milan Cieslar

Vítěz

Festival: 19. Carrousel international festival du film de Rimouski 2001

2001
Rimouski / Kanada
Cena Mezinárodního střediska filmu pro děti a mládež (CIFEJ)
Milan Cieslar

Vítěz

Festival: 19. mezinárodní festival filmů pro mládež Laon

2001
Laon / Francie
Zvláštní uznání poroty
Milan Cieslar

Vítěz

Festival: 19. Carrousel international festival du film de Rimouski 2001

2001
Rimouski / Kanada
Cena za scénář
Vladimír Körner

Vítěz

Festival: 19. mezinárodní festival filmů pro mládež Laon

2001
Laon / Francie
Hlavní cena diváků
Milan Cieslar

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Saská Kamenice

2001
Saská Kamenice / Spolková republika Německo
Hlavní cena mladé poroty "Cine Star"
Milan Cieslar

Vítěz

Festival: 40. mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín

2000
Zlín / Česká republika
Zvláštní ocenění poroty Mezinárodní federace filmových klubů
Milan Cieslar
ex aequo s filmem Tajemství pana Rice, r. Nicholas Kendall

Vítěz

Festival: 32. dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana Ostrov nad Ohří

2000
Ostrov nad Ohří / Česká republika
Zlatý dudek za nejlepší dívčí herecký výkon
Monika Hilmerová

Vítěz

Festival: 40. mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín

2000
Zlín / Česká republika
Hlavní cena dětské poroty
Milan Cieslar
v kategorii hraný film pro mládež

Vítěz

Festival: 10. festival mladého východoevropského filmu Chotěbuz 2000

2000
Chotěbuz / Spolková republika Německo
Zvláštní uznání v soutěži filmů pro děti a mládež
Milan Cieslar
ex aequo s filmem Král sokolů

Vítěz

Festival: 40. mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín

2000
Zlín / Česká republika
Hlavní cena Zlatý střevíček
Milan Cieslar
v kategorii filmy pro mládež

Vítěz

Festival: 13. Finále Plzeň 2000

2000
Plzeň / Česká republika
Zvláštní ocenění odborné poroty
Milan Cieslar