Iva Janžurová své herecké mistrovství potvrdila na filmovém plátně mnohokrát. Jednou z nezapomenutelných postav zkušené herečky však zůstává dvojrole v kostýmním psychologickém hororu Juraje Herze. Ten nabídl Janžurové menší part už ve svém dramatu Znamení Raka (1967). Hlavní ženská role v Petrolejových lampách (1971) – nešťastná Štěpa – pak předznamenala další spolupráci na Morgianě. Volná adaptace romantické novely Alexandra Grina Jessie a Morgiana se kvůli nástupu normalizace stala snímkem uzavírajícím Herzovo „stylizované“ období, jehož vrcholem zůstává Spalovač mrtvol (1968). Také Iva Janžurová se musela rozloučit s expresivními valéry svého hereckého rejstříku, jež dokázala právě v Morgianě rozehrát naplno (byť výrazné, secesně pojaté kostýmy a líčení hereččin rejstřík omezovaly). V roli dvou věkově, vzhledově i povahově odlišných sester – mladší, laskavé krásky Kláry a starší, ošklivé a zlovolné Viktorie – Janžurová vytvořila dva extrémně protikladné portréty. Na rozdíl od literární předlohy a od žánrových konvencí ovšem divák začíná s titulní, démonickou hrdinkou postupně soucítit – také proto, že naivní a dobrosrdečná Klára působí v rámci Herzova mrazivě sarkastického, dvojznačného konceptu dráždivě a neskutečně. Intrikánská Viktorie, žárlící na sestřino nezasloužené štěstí zaštítěné láskou pohledného poručíka (Josef Abrhám), je pak živou a zajímavou postavou, jejímuž plánu na sestřinu nenápadnou likvidaci musí divák držet palce. Herz se scenáristou Vladimírem Borem sice nerealizovali logicky se nabízející nápad, že jde o jednu ženu postiženou rozdvojením osobnosti, „jiný“ pohled na vyprávění však poskytuje titulní hrdinka – černá kočka Morgiana. Na vizuální atraktivitě a výtvarné ucelenosti Herzova pozoruhodného snímku má zásadní podíl kamera osvědčeného Jaroslava Kučery.
Po smrti boháče Trangana dědí majetek jeho dcery – starší Viktorie a mladší Klára. Černovlasá a stále zachmuřená Viktorie zvaná Viki má teď rentu, šperky, statek a zámek Zelenou flétnu. Vše ostatní zdědila Klára. Viki své mladší sestře závidí a svoji nenávist k ní jen špatně skrývá. Světlovlasá pohledná Klára je miláčkem společnosti a o její přízeň usiluje mnoho mužů. Notáře Glenara, který jí vyzná lásku, přemlouvá Klára, aby svoji přízeň věnoval Viki. Muž odmítne a Viki, tajně hovoru naslouchající, se definitivně rozhodne. Nakape sestře do nápoje pomalu působící jed. Klára, čerstvě zamilovaná do poručíka Marka, podivně onemocní. Má stále žízeň a vadí jí ostré barvy. Viki se s oblíbenou kočkou Morgianou odstěhuje na Zelenou flétnu. Z úkrytu hodí kámen na mladé koupající se služky. Jedna z nich je tak zraněná, že má nadosmrti ochrnutý krk. Viki shodí ze skály vyděračku, která jí poskytla jed, a nyní chce půl milionu. Blouznící Kláře potvrdí anonymní dopis podezření, že ji sestra otrávila. Uprostřed noci jede umírající dívka na Flétnu. Viki její obvinění odmítá a Klára uprchne. Opilý vilný tulák ji vnutí alkohol a dívka omdlí. Milující Marek ji najde v lese. Odhalená Viki chce předstírat sebevraždu, ale průvan způsobí, že se skutečně oběsí. Zachráněná Klára, na niž alkohol zapůsobil jako protijed, se uzdravuje v Markově náruči.
Při natáčení v Bulharsku zahynula herečka Eva Blažková (1938–1971). V roli Nely jí nahradila kolegyně Drahomíra Fialková.
Film byl v roce 2024 nově digitalizován za spolupráce Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
statkářka Viktorie Tranganová zvaná Viki/Klára Tranganová, Viktoriina mladší sestra/Klářina červená představa
poručík Marek
vyděračka Otýlie
notář Glenar
opilec-vandrák
důstojník Bessant
důstojník s monoklem
Mluví Oldřich Vlach
důstojník Karel
Alžběta, Viktoriina a Klářina přítelkyně
Mluví Karolina Slunéčková
lehká holka a kartářka Mercedes
tanečnice Rosita
Mluví Jana Preissová
Eva Hornová, Markova vzdálená sestřenice
rodinný lékař MUDr. Mayer
Nela, služebná na Zelené flétně
ošetřovatelka
mladá služka
správce na Zelené flétně
Rosa/lehká holka
Antonie/Justýna/lehká holka
Isabela/Adelina/lehká holka
Ernestýna/Sofia/lehká holka
Markéta/Flóra/lehká holka
Eleonora/Pavlína/lehká holka
Josefína/Alfonsina/lehká holka
Nelin synek
Gerda, služebná u Kláry
služka na slavnosti u Evy
výčepní
posluhovačka
důstojník
důstojník
důstojník
důstojník
důstojník
důstojník
důstojník
důstojník
důstojník
dubl za Ivu Janžurovou
dubl za Ivu Janžurovou
dubl za Ivu Janžurovou/balet
Alexandr Grin (Jessie a Morgiana – novela)
Jiří Rulík (vedoucí výpravy), Rudolf Herz, Miloš Osvald
Miloslava Šmídová (vedoucí kostymérka), M. Koubská
František Černý, Ivo Špalj (mix zvuku)
Corina Schlesingerová (klapka), Karel Ješátko (fotograf)
FISYO (Dirigent František Belfín)
Morgiana
Morgiana
Morgiana
Černá kočka
film
hranýdistribuční
drama, psychologický
Československo
1972
1972
promítání povoleno 28. 4. 1972
vyřazení z distribuce 31. 8. 1993
premiéra 15. 9. 1972 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 5. 10. 1972 /nepřístupný mládeži/ (kina Sevastopol a Morava, Praha)
obnovená premiéra 19. 9. 2024 /přístupné bez omezení/
Český film. Filmový přepis novely Alexandra Grina „Jessie a Morgiana“. V hlavní herecké dvojroli Iva Janžurová.
Ústřední půjčovna filmů (původní 1972), Národní filmový archiv (obnovená 2024)
Dramaturgická skupina Miloše Brože, Miloš Brož (vedoucí dramaturgické skupiny), Výrobní skupina Jiřího Šebora, Jiří Šebor (vedoucí výrobní skupiny)
dlouhometrážní
102 min
2 785 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, MP4, BRD
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 9. mezinárodní filmový festival Chicago
1973
Chicago / Spojené státy americké
Zlatý Hugo – hlavní cena