Milostný příběh z české mytologie zaujal i básníka Františka Hrubína, jenž podle něj napsal divadelní hru. Na sklonku šedesátých let pracoval i na filmovém scénáři o Oldřichovi a Boženě, který až v roce 1984 přepracoval Otakar Vávra, aby tak navázal na své „hrubínovské“ filmy ze šedesátých let – Zlatou renetu (1965) a Romanci pro křídlovku (1966). Historický snímek se odehrává na přelomu 10. a 11. století jako příběh velké lásky, jež otevírá cestu k obnovení přemyslovského rodu. Dědic české krve, jenž se má narodit Oldřichovi a Boženě, není po chuti německému císaři, takže se pokouší osnovat vražednou intriku. Ta se však nezdaří… V oddechovém „vlasteneckém“ snímku se v historických kostýmech objevují Jiří Bartoška (Oldřich), Ilona Svobodová (Božena) a Jiří Adamíra (padoušský císařský vyslanec Gunter).
Přelom 10. a 11. století. Zdá se, že přemyslovský rod a tím i český stát jsou před zánikem. Při slavnostech slunovratu Oldřich unese vdanou Boženu. Jejího muže Křesinu pak kaplan, Oldřichův pomocník, v boji probodne. Po devíti měsících od této události Božena čeká Oldřichovo dítě. Zákonná Oldřichova manželka Juta je neplodná. Císař chce, aby Oldřich Boženu zapudil. Nepřeje si, aby přemyslovský následník trůnu byl ryze českého původu. Vyšle do Čech poustevníka Guntra s „kajícníky“, kteří jsou ve skutečnosti zabijáci. Vládnoucí kníže Jaromír nemůže mít děti. Jeho vlastní bratr Boleslav ho nechal vykleštit. Guntrovi se nepodaří přesvědčit Oldřicha, aby se Boženy vzdal, a rozhodne se pro vraždu. Kaplan, který má při tom Guntrovi pomoci, se nechá zabít místo Oldřicha. Jeho smrt otevře Oldřichovi oči a tak začne jednat. Zmocní se zrádce Kochana, dá opít Jaromírovy a Guntrovy muže, které pak pobije nebo zajme. Kochana donutí, aby oslepil Jaromíra, Jutu pošle do kláštera a odjede na pražský hrad, aby se prohlásil českým knížetem. V té chvíli mu Božena porodí syna, jemuž dají jméno Břetislav. Oldřich s touto zprávou pošle Guntra k císaři. Z Břetislava vyroste panovník, který sjednotí české země a vytvoří tak základ českého státu.
Knížecí sídlo postavil architekt Jindřich Goetz za ateliéry na Barrandově a jako materiál posloužily šest set let staré trámy pocházející ze dna Vltavy v blízkosti Novotného lávky.
kníže Oldřich
Božena
Juta, Oldřichova žena
kníže Jaromír, Oldřichův bratr
poustevník Guntr
kaplan
Vršovec Kochan
Vršovec Mutina
porodní bába
vrah
správce
zaříkávačka
zaříkávačka
Odolen
Rada
Doman
Veliš
Hlava
Křesina, Boženin muž
ozbrojenec
Boženina služka
Boženina služka
Boženina služka
Boženina služka
dívka z Boženiny družiny
Jutina služka
Jutina služka
Jutina dvorní dáma
Jutina dvorní dáma
vladyka
vladyka
Vršovec
Mluví Ludmila Roubíková
stará žena
katův pacholek
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
kat
katův pacholek
družiník
družiník
družiník
družiník
družiník
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečnice
šermíř
šermíř
jezdec
Milan Kadlec
František Hrubín (Oldřich a Božena – divadelní hra)
Jiří Matějka, Eva Slívová, Milan Tahotný
Helena Landovská, Věra Lukášová, Lev Veltrubský
Jiří Sláma, RSDr. Pavel Auersperg, CSc.
Ivana Vlčková (klapka), Karel Ješátko (fotograf)
Zpívá ženský sbor
Zpívá Jiří Bartoška
Oldřich a Božena
Oldřich a Božena
Oldřich and Božena
film
hranýdistribuční
drama, historický
Československo
1984
1984
schválení literárního scénáře 16. 11. 1983
začátek natáčení 16. 4. 1984
schválení technického scénáře 24. 4. 1984
konec natáčení 22. 12. 1984
promítání povoleno 28. 12. 1984
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
premiéra 1. 8. 1985 /nepřístupný mládeži/
Český film. Příběh krvavého spiknutí z doby počátků českého státu. Podle divadelní hry Františka Hrubína.
2. dramaturgicko-výrobní skupina, Josef Císař (vedoucí 2. dramaturgicko-výrobní skupiny)
dlouhometrážní
84 min
2 390 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 23. festival českých a slovenských filmů Praha
1985
Praha / Československo
Zvláštní cena
Otakar Vávra
za filmy Komediant a Oldřich a Božena ex aequo se slovenským filmem Falošný princ
Festival: 36. filmový festival pracujících – léto ´85
1985
70 měst / Československo
Cena Vladislava Vančury
Otakar Vávra
udělena 27. 6. 1985 v Chomutově
Festival: 23. festival českých a slovenských filmů Praha
1985
Praha / Československo
Cena za ženský herecký výkon
Jana Šulcová
spolu s filmem V bludisku pamäti ex aequo s Janou Hlaváčovou za film Komediant
Festival: 36. filmový festival pracujících – léto ´85
1985
70 měst / Československo
Cena města Chomutova
Jiří Bartoška
udělena 27. 6. 1985 v Chomutově
Festival: 23. festival českých a slovenských filmů Praha
1985
Praha / Československo
Cena za hudbu
Otmar Mácha
za hudbu k filmům v roce 1984