Koprodukční historické drama Habermannův mlýn patří k těm nemnoha titulům, vyrovnávajícím se s válečnou minulostí a německou okupací Československa jinak, než bylo u nás dosud obvyklé. – Bohatý německý podnikatel z Jehlova August Habermann, který ve svém mlýně, na pile i v lesích zaměstnává především Čechy, se vyhýbá politice, jak jen může. Příběh jeho rodiny se odehrává v letech 1937–1945 a zachycuje dobové peripetie v Sudetech. Vrcholí tragédií, kdy je těsně po skončení války muž lynčován, zabit a spálen v kotli rozběsněnými českými obyvateli. Jeho česká manželka a dcerka skončí v odsunu. Předchází tomu řada epizod včetně brutální popravy devíti vesničanů, jíž musí August z donucení sturmbannführera Koslowského přihlížet. Rodinný přítel, hajný Karel Březina, nedokáže krvavému zúčtování zabránit... – Tvůrci předkládají řadu dosti schematických charakterů z obou táborů, mezi nimiž kromě zmíněných postav dominují kolaboranti, slizký ředitel místního hotelu Pospíchal a starosta Hartl, Augustův mladší bratr Hans jako fanatický fašista, nebo několik Habermannových zaměstnanců. – Snímek vznikl na motivy stejnojmenné knihy Josefa Urbana z roku 2001. Podle ní napsal autor s dokumentaristou Milanem Maryškou scénář, oceněný druhým místem v Ceně Sazky pro nerealizovaný scénář 2003. Maryška předčasně zemřel a realizace se podle několikrát přepracované látky nakonec ujal německý producent českého původu Karel Dirka (ve spolupráci s českou firmou KN Filmcompany) a režisér Juraj Herz. – Hned po vydání knihy došlo ke sporům. Látka totiž vychází ze skutečné události, vraždy Huberta Habermanna z Bludova na Šumpersku. Proti se ostře postavili potomci lidí, označených jako pachatelé tehdejšího zločinu. Do případu se navíc zapletla i vlekoucí se kauza restituce lázní v Bludově. Nalézt pravdu se pokusil po Maryškově smrti jeho přítel, dokumentarista Petr Jančárek, ve stejnojmenném TV dokumentu z roku 2003. Podle politologa a bludovského zastupitele Stanislava Balíka byl vrahem místní holič, který zastřelil Habermanna, odváděného revoluční gardou, z osobní nenávisti (Němec jej prý často obehrál v kartách). Jeho zločin však byl amnestován podle Benešových dekretů. – Filmaři se pokusili předejít novým protestům tradiční floskulí, že veškeré postavy ve filmu jsou zcela smyšlené a jakákoliv podobnost je čistě náhodná. Juraji Herzovi, který sám prožil koncentrák, navíc nešlo o konkrétní případ ani o popis msty z nacionálních důvodů. Poukazuje spíše na obecné zlo v člověku a na to, jak snadno lze podlehnout davovému šílenství. Dá se ovšem očekávat, že se ozvou i lidé, kteří se s látkou, v níž jsou Němci traktováni jako oběti, nikdy nedokážou smířit. Ti budou nepochybně poukazovat i na „německé peníze“, díky nimž film vznikl. Přitom je Habermannův mlýn bez ohledu na své slabiny výrazným počinem, připomínajícím naši stále ještě vytěsňovanou minulost.
1945. Scény z odsunu Němců. Mezi zbité a ucloumané lidi zažene dav i Janu Habermannovou s její dcerkou. Hajný Karel Březina se jim marně snaží pomoct... – (1937) Bohatý německý podnikatel August Habermann si přiváží na rodinný mlýn v Jehlově (Eglau) českou nevěstu Janu. Starosta Hartl upozorní jeho přítele Karla, že podle rodného listu je Jana po otci židovka, ačkoliv vyrůstala v klášteře, je věřící katolička a nosí na krku křížek. Karel se s tím svěří večer manželce Martě. – 1937. Březina je při Habermannově svatbě v kostelíku ženichovým svědkem. Svatební hostina se koná v místním hotelu. – August vnutí příteli peníze na přestavbu domu. Karlova žena Marta je nešťastná, že stále nemůže otěhotnět. – Jana porodí dcerku Melissu. August dá dělníkům na pile a ve mlýně volno. Jeho mladšího bratra Hanse však zajímá více Hitlerův projev v souvislosti s Mnichovskou dohodou. – 1938. Oslavy křtin v hotelu naruší příjezd německých vojáků, jimž velí cynický sturmbannführer Koslowski. Ten se netají opovržením k Čechům. – Karel upozorní Augusta, že mu kdosi krade v lese dříví. Podle něj je to Mašek, syn hospodyně ze mlýna Elišky. – Koslowski přijede na inspekci Habermannova mlýna. Chce, aby mlynář dodával více mouky pro potřeby zdejších lázní, v nichž by se měli léčit vojáci z celé Říše. – August večer přistihne zloděje. Mašek ho srazí k zemi. Jana pak manžela ošetří. – Po cvičení v Sokole varuje Hartl podnikatele před Maškem, který prý může být nebezpečný. – Večer napadnou Karla a Augusta opilí Němci. Zažene je Habermannův účetní, komunista Hora, výstřelem z pistole. – Jana a August se chtějí pomilovat u lesního jezírka, ale vyruší je pochodující oddíl hitlerjugend, v němž je i Hans. Jana přizná, že mladému švagrovi dala na uniformu. – Manželé se účastní slavnostní přísahy hitlerjugend. – Vojáci hledají Maška kvůli nalezenému skladu zbraní. – Koslowski se zlobí na Habermanna kvůli pilinám v mouce (jde zjevně o sabotáž) a škodolibě mu sdělí, že se Hans přihlásil do armády. August se doma kvůli tomu rozčílí a naivní Jana se vydá za sturmbannführerem na velitelství, aby švagra vyreklamovala. Koslowski se k ní chová oplzle. Přijede sem vzteklý Habermann, jemuž o tom řekla Marta. Prozradila mu také tajemství Janina rodného listu. Muž manželku odveze a doma ji udeří. Koslowski propustí zmláceného Maška. – 1943. Vojáci provádějí ve mlýně razii kvůli zadrženým letákům a marně se shánějí po Brichtovi. Koslowski zastřelí Horu, který se pokusil vytáhnout na něj pistoli. – August potom Brichtu kvůli Horovi zmlátí. Ten ho varuje před Maškem, údajně udavačem. I Karel je přesvědčen, že Eliščin syn je práskač, a nechápe, proč ho kamarád kryje. – 1944. Na nádraží stojí lazaretní vlak. Jana a Marta v něm pomáhají raněným. Objeví mezi nimi i Hanse a tajně ho dopraví domů. Jana přitom vidí na druhé koleji vagony do koncentráků se zuboženými dětmi. – Raněného ukryjí v lesní chatce. Jana za ním pravidelně dochází. Zmrzačený mladík nechce být zběhem, chce znovu bojovat. – Augustovi dá pro bratra nedostupné léky Pospíchal, který kolaboroval. Ví, že se blíží konec války; podle něj si musejí vzájemně pomáhat. – Dva němečtí vojáci na motorce narazí na lesní cestě na Maška a Karla. Mašek zbrkle jednoho z nich zastřelí a Karel musí proti své vůli zabít i druhého. Vidí to Jana s Hansem. – Březina řekne Habermannovi, co se stalo. – Koslowskému je jasné, že Hitler bude poražen. Domluví se s místním farářem, že mu pomůže zmizet. – Sturmbannführer chce po Habermannovi dvacet životů za dva mrtvé Němce. August ho uplatí rodinnými šperky, nicméně velitel trvá dál na deseti popravách. Namátkou vybere lidi a August musí být s ním při jejich zatýkání a popravě na mostku v lese. Na zabíjení se musí dívat i Jana s dcerkou. August se marně nabízí jako desátý. Koslowski jej odmítne a dá odvézt jeho manželku a dítě. Jana se až teď dozví o svém židovském původu. – Nacisté narychlo odjíždějí. Koslowski v civilu se loučí s Pospíchalem. Čech mu poradí, kudy má jet, a po jeho odjezdu pustí Maška, kterého schovával. – Esesák zahlédne u chaty Hanse a marně mu radí, aby taky zmizel. Jeho auto vzápětí vybuchne. – Karel bezvýsledně doporučuje Augustovi, aby načas odjel z Jehlova. On sám svou ženu, která je Němka, raději schová. Marta mu řekne, že je těhotná. – Jana s Melissou směřují mezi utečenci k domovu. Narazí na ruský oddíl a pak pokračují v cestě. – Ve mlýně Češi bijí Habermanna. Karel mu chce pomoci, ale Mašek ho srazí. Lynč pokračuje i před mlýnem. Jsou tu i ženy. Manželka jednoho z popravených, Halinka, Němce zuřivě osočí, že to on může za smrt jejího muže. – Eliška řekne synovi, že je nemanželským synem starého Habermanna. Naspodu jedné židle objeví kód k sejfu, ten otevřou a vyberou. Při rabování se Mašek postaví proti ostatním. Tvrdí, že teď je majitelem mlýna. Češi mu řeknou, že je tedy poloviční Němec... – Lidé dál mlátí Augusta, přivázaného k mlýnskému kolu. Když zjistí, že je mrtvý, rozutečou se. – Jana s dcerkou přijdou do vyrabovaného domova. Žena se ptá Elišky, co se stalo s manželem. Ale ta ji osočí jako německou kurvu. Maška krajané oběsili. – Starosta Hartl (který také kolaboroval) a vychytralý Pospíchal přimějí chlapy, aby tělo mrtvého mlynáře spálili v kotli. – (Viz začátek) Češi cpou Němce do vlaku. Karel se marně snaží pomoci Janě a Melisse. Do vagonu je vehnán i Hans. Březina stačí dát manželce svého mrtvého přítele její křížek, který mu August svěřil. – Hajný Březina později vznesl žalobu proti starostu Hartlovi a jeho spolupachatelům za vraždu Augusta Habermanna. Jelikož mrtvola nebyla nikdy nalezena, nebylo možné toto podezření dokázat a všichni obvinění byli zproštěni obžaloby. -tbk-
Mluví Martin Davídek
August Habermann
Karel Březina
Mluví Kateřina Lojdová
Jana Habermannová
Mluví Lukáš Hlavica
Kurt Koslowski
Mašek
Mluví Vojtěch Kotek
Hans Habermann
Brichta
Václav Pospíchal
Jan Hartl
Eliška
Mluví Anna Remková
Marta Březinová
Hora
Halinka
Romková
Marie Brichtová
Kopp
Mluví Miloš Hlavica
farář Kelller
Svoboda
Navrátil
Allgeier
Pištěk
Bernarda
Palouš
Müller, německý důstojník
Glotz
Melissa jako šestiletá
Miloš
Lutz, německý důstojník
Melissa jako tříletá
zdravotní sestra
Rheinhold
Karmelita
zdravotní sestra
Martin
slepý voják
voják ve vagónu
střílející strážce
ruský voják
člen Hitlejugend
člen Hitlejugend
Tereza Herz, Zdenka Munzarová, Jan Menšík
Josef Urban (Habermannův mlýn – kniha)
Wolfgang Limmer, Jan Drbohlav (spolupráce na scénáři), Juraj Herz (spolupráce na scénáři)
Milan Bábik, Bedřich Čermák, Milan Janoštík, Karel Vaňásek, Zbyněk Vít
Agentura filmových kaskadérů – FILMKA, Martin Hub, Dimo Lipitkovský, Martin Špůr, Ivan Mareš, Pavel Krátký, Petr Sekanina, David Lištván, Zuzana Drdácká, Jirka Klenot, Jan Petřina, Romana Hájková, Klára Slavíková, Jindřich Klaus, Dana Benešová, Jan Tejmar, David Mottl, Josef Jelínek, Jan Holíček, Jiří Horký, Zdenek Stadtherr, Martin Dvorský, Pavel Myslík, Pavel Boušek, Jaroslav Pšenička
Pavel Nový, Jan Kuděla, Lucki Stipetic, Veit Heiduschka, Kai Roger Grueneke
Mark Robertson /sólo na housle/, Richard Dodd /sólo na violoncello/, FILMharmonic Orchestra Prague
Hudba k písni Herman Beeftink
Hudba k písni Herman Beeftink
Hudba k písni Hans Otto Bormann
Text písně Baldur von Schirach
Hradiště, okolí Vlašimi, Kácov, okolí Slap, Hýskov u Berouna
Habermannův mlýn
Habermannův mlýn
Habermann's Mill
Habermann / Habermann
film
hranýdistribuční
historický, psychologický
Česká republika, Spolková republika Německo, Rakousko
2010
2010
slavnostní premiéra 5. 10. 2010 (multiplex Palace Cinemas Slovanský dům a kino Lucerna, Praha)
distribuční premiéra 7. 10. 2010 /doporučená přístupnost od 12 let/
Mark Waschke a Karel Roden ve filmu Juraje Herze.
ART-OKO Film GmbH & Co. Filmproduktions KG, KN FILMCOMPANY s.r.o. (koprodukce), Entertainment Value Associates (koprodukce), Wega-Filmproduktionsgesellschaft m.b.H. (koprodukce), Apollo Media (koprodukce), Werner Herzog Filmproduktion (koprodukce)
ART-OKO Film GmbH & Co. Filmproduktions KG, KN FILMCOMPANY s.r.o.
dlouhometrážní
104 min
35mm , DCP 2-D
1:2,35
barevný
zvukový
Dolby Digital
česká
česky, německy
české
české
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Alexander Šurkala
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Karel Dirka
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Wolfgang Limmer
Akce: 1. ceny české filmové kritiky 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Karel Roden nejml.
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Zuzana Kronerová
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Tomáš Bělohradský
Akce: 16. ceny Asociace českých kameramanů – A.Č.K.
2011
Praha / Česká republika
Cena za vynikající filmové dílo
Alexander Šurkala
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Juraj Herz
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Jan Drbohlav
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Karel Roden nejml.
Festival: 24. festival českých filmů Finále Plzeň 2011
2011
Plzeň / Česká republika
Cena za nejlepší herecký výkon na základě internetového hlasování (www.filmfestfinale.cz)
Karel Roden nejml.