Vrahem z povolání – Utrpení soudce Karla Vaše
Země původu
Česká republikaCopyright
2013Rok výroby
2012Premiéra
11. 2. 2013Minutáž
83 minKategorie
filmŽánr
životopisnýTypologie
dokumentárnídistribučnídlouhometrážníOriginální název
Vrahem z povolání – Utrpení soudce Karla VašePodnázev
Utrpení soudce Karla VašeČeský název
Vrahem z povolání – Utrpení soudce Karla VašeAnglický název
Murderer by Vocation. The Suffering of Judge VašSouběžný název
Vrah z povolania – Utrpenie sudcu Karla VašaPracovní název
Utrpení prokurátora Karla VašeAnotace
Dokument Jana Bělohlavého a Pavla Palečka Vrahem z povolání – Utrpení soudce Karla Vaše představuje komunistického soudce a prokurátora, který měl na svědomí smrt a dlouholeté tresty vězení mnoha vojáků i civilistů. – Karel Vaš (1916–2012) ve vykonstruovaných procesech, z nichž nejznámější byl případ generála Heliodora Píky, používal násilných praktik a protiprávních postupů, sám to však až do konce života popíral. Česká justice jeho řádění nepotrestala ani po roce 1989. – Snímek přináší kromě dobových dokumentů i unikátní zpověď samotného šestadevadesátiletého Vaše. Konfrontuje ji se vzpomínkami pamětníků a s názory odborníků. Události ilustrují vložené hrané pasáže. Filmem provází výtvarník David Černý. – Snímek je věnován Galině, Evě a Emilovi, kteří přišli o své rodiče, když byli dětmi, a všem obětem násilí. -dh-
Obsah
Starý Karel Vaš, bývalý zástupce šéfa vojenské kontrarozvědky a obávaný komunistický prokurátor, přiznává chyby, ale svědomí má prý čisté. – Narodil se v podkarpatském Užhorodě. Byl politicky aktivní s orientací na Sovětský svaz. Vystudoval právo. – Za války se skrýval v Budapešti, pak uprchl do SSSR, kde skončil v gulagu a odhaloval údajné špiony. Smlouvu Stalina s Hitlerem schvaloval. Československé vojenské misi v SSSR velel generál Heliodor Píka, pozdější Vašova oběť. – Vaš šel do armády díky přímluvě, neviděl na jedno oko. Jako zástupce šéfa zpravodajské služby krutě potlačoval protikomunistické živly. Násilnické chování přitom popírá. – Vaš byl kvůli karetnímu hazardu přeřazen do obranného zpravodajství. – Jako výstraha vojákům před ústupem se střílelo do vlastních řad, docházelo k únosům a k procesům bez protokolů. – Vaš hledal domnělé špiony, kteří byli likvidováni bez dokumentace. Ze Slovenska nechal zavléct do táborů 6 000 lidí. – Vaš se choval sadisticky k ženám a měl několik milenek. – Za války působil Karel Vaš jako žalobce a agent sovětské tajné služby NKVD. Na základě sovětských příkazů zatýkal československé občany. – Po válce vedl v Československu složku bezpečnostních oddílů, likvidující zbytky německé rozvědky. Svou krutost a nenávist částečně přiznává. Dal příkaz k poválečným masakrům Němců v Postoloprtech a v pražských Kobylisích. Likvidoval sovětské zběhy i domělé kolaboranty, zaměřil se mimo jiné i na dirigenta Václava Talicha. Řídil sledování ambasád a popravil belgického občana. – Na obranné zpravodajství docházely stížnosti, to však bylo jen přejmenováno. Vaš byl z funkce odvolán po násilném incidentu. Nastoupil na vrchní vojenskou prokuraturu. Obsluhoval jediné odposlechové zařízení v Praze, zbylé po gestapu, a informoval Moskvu. – Vítězným únorem se Vašovi splnil sen. Vyslýchal generála Píku, o jehož vině nebyl žádný důkaz. Vaš do výpovědi vložil falsum o údajné špionáži, protože Moskva si přála generálovu smrt, k níž byl také beze svědků odsouzen. Vaš v kauze vystupoval jako žalobce i jako soudce. Vedl proces s piloty RAF. Považoval je za zrádce a žádal pro ně vysoké tresty. K případům se už nechce vyjadřovat. – V 50. letech vedl jako soudce vrchního vojenského soudu další vykonstruované procesy. Českoslovenští důstojníci uprchlí do Německa se jej pokusili zavraždit. – Počty svých obětí stařec bagatelizuje. Odsoudil elitní důstojníky i takzvaného krále Šumavy Josefa Hasila. – V roce 1951 byl Vaš zatčen kvůli smrti belgického občana. Je přesvědčen, že to bylo na základě lživých obvinění. Nepřiznal porušení zákona, připustil však mučení. V leopoldovském vězení si odseděl pět a půl roku. Požádal o obnovu řízení, kterou vyřizoval neméně proslulý prokurátor Urválek. V roce 1956 byl Karel Vaš uznán bezúhonným. – Příchod sovětských vojsk v roce 1968 ukončil rehabilitační procesy. V době normalizace Vaš přednášel a publikoval. – Po roce 1989 se o jeho případ zajímal Úřad pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu. Muž byl obviněn z podílů na násilných smrtích. Jeho odvolání bylo zamítnuto a stíhání pak prohlášeno za promlčené. – Česká justice se nikdy nevyrovnala se zločiny 50. let. Tři váleční veteráni plánovali Vašovu likvidaci z pomsty, nedošlo však k ní. – Karel Vaš zemřel v domě pro seniory. V knize Moje perzekuce se prohlašuje nevinným občanem. Prý zastával humanistický pokrok... -dh-
Poznámka
Ve filmu jsou použity archivní materiály Archivu soukromé filmové historie, Jana Gogoly, Davida Vondráčka, Vojenského historického ústavu Praha a archivní fotografie České tiskové kanceláře, Vojenského historického ústavu Praha, Národního archivu České republiky, Ondry Šedivého a ze soukromých archivů.
Galerie
Hrají
Petr Jeništa
soudce a prokurátor Karel Vaš
Jan Burdych
Belgičan Emil DeBacker
Tomáš Bartoš
divizní generál Heliodor Píka
Ota Hudec
eskorta
Karel Dvořák
eskorta
Miroslav Friak
bachař
Jiří Šotlík
bachař
Vladimír Šlapeta
zastřelený profesor
David Černý
moderátor
Ota Hudec
muž
Tomáš Bartoš
muž
Petr Dvořáček
muž
Tomáš Kvapil
muž
Veronika Pawlusová
žena
Petra Segeťová
žena
členové Klubu vojenské historie Kentaur o. s.
vojáci
Luboš Pořízka
voják
Petr Hanskut
voják
členové Klubu vojenské historie 19SOS Hodonín
vojáci
Petr Trčka
voják
Jakub Hrúz
voják
Jan Havlenka
voják
členové Klubu vojenské historie Svobodovci 43. p. p. Brno
vojáci
Milan Laštůvka
voják
Kamil Pecháček
voják
Renné Ragas
voják
Petr Marčík
voják
Roman Dvořák
voják
Lubomír Kyvíř
voják
členové Klubu vojenské historie Pětačtyřicítka Brno
vojáci
Petr Vacek
voják
Karel Dvořák
voják
Tomáš Kolegar
voják
Otakar Hudec
voják
Komentář
Účinkují
Miroslav Kácha
generálmajor v. v., odsouzen na doživotí, 86 let
Pavel Rychetský
předseda Ústavního soudu České republiky, generální prokurátor 1990, místopředseda vlády 1990–1992, 1998–2003
Trudie Bryks /ž/
vdova po generálovi Josefu Bryksovi, MBE, 91 let
Milan Píka
syn generála Heliodora Píky, 90 let
Mark Kramer
historik Univerzity Harvard
Karel Vaš
bývalý zástupce šéfa vojenské kontrarozvědky, soudce a prokurátor, 96 let
František Hanzlík
vojenský historik Univerzity obrany Brno
David Černý
výtvarník
Jan Pospíšil
právník, dokumentarista, deset let ve vězení, 94 let
Adam Hradilek
publicista
Bedřich Seliger
plukovník ve výslužbě a válečný veterán, 92 let
Greta Koutná
plukovnice v. v. a válečná veteránka, 91 let
Adrian von Arburg
švýcarský historik Masarykovy univerzity Brno
Robert Fremr
soudce Mezinárodního trestního soudu v Haagu a Nejvyššího soudu České republiky
Luboš Vlasák
místopředseda Městského soudu v Praze
Otakar Černý
plukovník v. v. a veterán RAF, 90 let
Vojtěch Klečka
politický vězeň, čtrnáct let ve vězení, 91 let
Ivan Kieslinger
politický vězeň, pět let ve vězení, 82 let
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Ondra Šedivý
Původní filmový námět
Mikuláš Kroupa, Jan Plachý
Scénář
Dramaturg
Kamera
Jan Bělohlavý, Jan Drnek, Henry Pryl, Dalibor Fencl, Dan Marek, Jan Heller, Vítězslav Kopřiva
Návrhy kostýmů
Kateřina Kumhalová, Ota Hudec
Zvuk
David Pavlíček, Jan Hála, Dan Marek (mix zvuku)
Postprodukce
Dan Marek (obraz), Tomáš Picka (obraz)
Producent
Produkce
Petra Segeťová, Ota Hudec, Tomáš Bartoš
Asistent vedoucího produkce
Tomáš Kvapil
Výtvarná spolupráce
Dan Marek (grafika), Tomáš Picka (grafika)
Odborný poradce
František Hanzlík, Adam Hradilek, Michal Hroza, Tomáš Jakl, Pavel Kandalec, Ondřej Krajtl, Pavel Molek
Spolupráce
Vladimír Běhálek (historické automobily), Ministerstvo obrany České republiky, Vojenský historický ústav
Hudba
Písně
Internacionála
Hudba k písni Pierre Degeyter
Zpívá mužský sbor
Kupředu, zpátky ni krok
Hudba k písni Jan Seidel
Text písně Bedřich Bobek
Zpívá sbor
Lokace
Česká republika, Praha (Česká republika), Hradčany (Praha), Hradčanské náměstí (Hradčany), Pražský hrad (Hradčany), panoráma (Pražský hrad), Katedrála sv. Víta (Pražský hrad), Kapucínská ulice (Hradčany), panoráma města /z Hradčan/ (Praha), Vltava (Praha), most Legií (Vltava), Malá Strana (Praha), Lobkovický palác (Malá Strana), Lobkovická zahrada (Lobkovický palác), Velvyslanectví Spolkové republiky Německo (Lobkovický palác), Nové Město (Praha), Václavské náměstí (Nové Město), Národní muzeum (Václavské náměstí), Pomník svatého Václava (Václavské náměstí), Národní třída (Nové Město), Reduta (Národní třída), Staré město (Praha), náměstí Curieových (Staré město), Právnická fakulta Univerzity Karlovy (náměstí Curieových), Dejvice (Praha), Vítězné náměstí (Dejvice), Generální štáb armády České republiky (Vítězné náměstí), Bubeneč (Praha), náměstí Pod kaštany (Bubeneč), Velvyslanectví Ruské federace (náměstí Pod kaštany), Chodov (Praha), Donovalská ulice (Chodov), Domov pro seniory (Donovalská ulice), Kbely (Praha), Vojenský historický ústav – Letecké muzeum (Kbely), Lešany u Týnce nad Sázavou (Česká republika), Vojenský historický ústav – Vojenské technické muzeum (Lešany u Týnce nad Sázavou), Ukrajina, Užhorod (Ukrajina), Spojené státy americké, New York City (Spojené státy americké), Manhattan (New York City)
Produkční údaje
Originální název
Vrahem z povolání – Utrpení soudce Karla Vaše
Český název
Vrahem z povolání – Utrpení soudce Karla Vaše
Podnázev
Utrpení soudce Karla Vaše
Anglický název
Murderer by Vocation. The Suffering of Judge Vaš
Souběžný název
Vrah z povolania – Utrpenie sudcu Karla Vaša
Pracovní název
Utrpení prokurátora Karla Vaše
Kategorie
film
Typologie
dokumentárnídistribuční
Žánr
životopisný
Země původu
Česká republika
Copyright
2013
Rok výroby
2012
Premiéra
premiéra 11. 2. 2013 (MeetFactory, Praha)
Distribuční slogan
Karel Vaš jako komunistický soudce a prokurátor poslal do lágrů českou generalitu. Na smrt pomohl desítkám nevinných lidí a stovky odsoudil k těžkému žaláři. – Film přináší svědectví nejen jeho obětí, ale i jeho samotného. – Karla Vaše nedokázala soudobá česká justice potrestat. Jako zástupce šéfa vojenské kontrarozvědky byl Karel Vaš odpovědný i za smrt několika tisíc civilistů. – V roce 2002 se proto rozhodli váleční veteráni vzít spravedlnost do svých rukou – pokusili se Karla Vaše zabít. – Netradičním dokumentem provází výtvarník David Černý.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
83 min
Distribuční nosič
DCP 2-D, DVD, BRD
Poměr stran
1:1,78
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
2.0, 5.1, digitální zvuk
Verze
česká, anglická
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Ocenění
Vítěz
Akce: Ceny Trilobit Beroun 2013, Cena Vladislava Vančury a Čestná uznání FITES – Českého filmového a televizního svazu, Nadace Český literární fond a města Beroun za původní díla domácí filmové a televizní tvorby
2014
Beroun / Česká republika
Mimořádná cena poroty
Jan Bělohlavý
Vítěz
Akce: Ceny Trilobit Beroun 2013, Cena Vladislava Vančury a Čestná uznání FITES – Českého filmového a televizního svazu, Nadace Český literární fond a města Beroun za původní díla domácí filmové a televizní tvorby
2014
Beroun / Česká republika
Mimořádná cena poroty
Pavel Paleček
Vítěz
Festival: 48. Academia Film Olomouc – mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů
2013
Olomouc / Česká republika
Cena časopisu Dějiny a současnost za nejlepší český dokument v oblasti společenských a humanitních věd
Pavel Paleček
Vítěz
Festival: 48. Academia Film Olomouc – mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů
2013
Olomouc / Česká republika
Cena časopisu Dějiny a současnost za nejlepší český dokument v oblasti společenských a humanitních věd
Jan Bělohlavý
