Příběhy o životě mentálně postižených v „normálním“ světě nejsou v kinematografii ničím novým. Stačí si připomenout Kachyňův film Fany (1995) nebo legendárního Rain Mana (1988; r. Barry Levinson). Scénář Moniky Elšíkové k filmu Archa pro Vojtu vznikl volně na motivy knihy Martiny Drijverové Domov pro Marťany a vypráví příběh čtyřčlenné rodiny, jejíž nejmladší člen, sedmiletý Vojta se narodil s Downovým syndromem. Tatínek se domnívá, že by synkovi bylo lépe mezi stejně postiženými dětmi za zdmi ústavu, ale maminka je rozhodnuta věnovat se chlapci s veškerou láskou a péčí, jaké je schopna. – Příběh, viděný z pohledu Vojtovy dvanáctileté sestry Andulky, připomíná spíše hraný dokument než rodinný film. Všechny konflikty jsou potlačeny hned v zárodku, hodně věcí ponechala scenáristka nedořešených a matně naznačených (otcova potenciální nevěra, podivný vztah staropanenské učitelky ke školníkovi, postava chlapce se psem). V jednotlivých epizodách se dívenka seznamuje s novým okolím a jen zvolna se vyrovnává s poznámkami na adresu bratra. Během vyprávění se nic zvláštního neděje, snad s výjimkou situace, kdy se Vojta sestře ztratí. Zuzana Bydžovská v roli Vojtovy milující maminky i Bohumil Klepl jako poněkud odtažitý otec podávají standardní výkony, ale v podstatě nemají co hrát. Spoustu věcí si musí divák, neobeznámený s problematikou mentálně postižených, domýšlet sám. Zařízení pro pomoc postiženým dětem Archa, kde se Vojta s maminkou a sestrou jednou ocitnou, se už víckrát na plátně neobjeví. Velmi rozpačitý je i pro diváka nečekaně rychlý konec. – Zajímavou postavou je samotný Vojta, se kterým se jeho filmoví rodiče i režisérka scházeli už rok před natáčením, aby se s ním sblížili. Vojta Orel se své role zhostil tak dobře a s takovým gustem, že za svůj výkon získal cenu na dětském festivalu v Ostrově. Navzdory důležitému a zajímavému tématu snímek, zjevně poznamenaný nedostatkem finančních prostředků, bohužel nepřekračuje rámec a ani metráž průměrné televizní inscenace. – S filmem je uváděn krátký animovaný snímek Aurela Klimta O kouzelném zvonu (1998), který byl součástí koprodukčního pásma Šest statečných (1999).
Malý Vojta sleduje loutkové představení, jež mu hraje tatínek. Hra končí: tatínek odchází do světa shánět pro rodinu domeček. – Sedmiletého Vojtu, postiženého Downovým syndromem, doprovází maminka a sestra Andulka do ústavu. Rodina koupila na venkově starší dům se zahradou a je třeba ho vlastními silami zrekonstruovat a zařídit; maminka Zuzana proto na Vojtu nebude mít čas. – Tatínek se dal do malování pokoje, maminka uklízí. Přes plot nakukuje postarší sousedka. – Andulka se vydá na obhlídku městečka. Na náměstí znuděně posedávají místní děvčata a úkosem ji pozorují. – Maminka, Andulka a rodinná přítelkyně Inge se dívají z balkonu. Majitelka butiku Inge, která stále flirtuje s otcem, je spokojená, že jim ze známosti dohodila takovou výhodnou koupi. – Rodina si jede pro Vojtu. – V ústavu najde matka synka, jak brnká na klavír. – Rodiče ukazují chlapci nový dům. Cestou do schodů Vojta počítá kytičky, namalované na zdi. V pokoji, ve kterém bude s Andulkou, se nadšeně vrhne na svou postel. – Otec staví okolo domu dřevěný plot. Andulka s Vojtou si hrají s prkýnky. Vyruší je mladá žena a představí se jako místní učitelka. Pozoruje zvědavě Vojtu, ale otec jí nevybíravě sdělí, že o žádné okukování nestojí. – Tatínek s Andulkou odcházejí ze školy. Otec jde do trafiky. Dcera si sedne venku, líže zmrzlinu a čeká na něj. Když jde okolo kluk se psem, dá pejskovi zbytek zmrzliny. – Rodina jde do zverimexu. Tatínek dětem dovolil andulky. Prodavačka znuděně sleduje, jak si Vojta nadšeně vybírá ptáčky. V nestřeženém okamžiku vypustí chlapec z klece čtyři andulky. A ty musí maminka koupit. – Začíná škola. Vojta si hází s míčem se synem Inge Matoušem. Maminky si v pokoji povídají o Vojtovi. – Učitelka představuje Andulku ve třídě a splete její příjmení. – Zatímco Vojtova matka chce pro svého syna domácí láskyplné prostředí, otec staví okolo domu zeď. Inge bez obalu tvrdí, že Vojta patří do ústavu. Andulka dostane od Inge tričko z butiku. Druhý den jí ve škole učitelka vynadá za pozdní příchod i za nevhodné oblečení. Po její narážce na Vojtu dívka uraženě odejde. Matce neřekne, proč přišla tak brzy. Ta se ostatně ani moc nevyptává, protože Vojta se zmocnil džbánu se šťávou a rozlévá ji po stole. – Matka navštíví s Vojtou a Andulkou zařízení pro postižené Archa, kde společně s normálními dětmi nacvičují hru o potopě světa. Tady se spolužačka bezelstně ptá, proč Andulka ráno utekla. Celou cestu domů se na to rozčileně vyptává i matka, ale dcera odmítá komunikovat. – Večer najde tatínek na stole rozbitou loutku ze svého divadélka. Rozzlobí se, že žena nedokáže Vojtu uhlídat. – Cestou ze školy se Andulka dá do řeči s postarší sousedkou. Svěří se přátelské paní, že by s Vojtou chtěli pejska jakého má ona, ale táta je proti. – Otec a Inge v butiku popíjejí víno a vzpomínají na společné zážitky. Z ulice je vidí Andula. Přišla spolužačce Lucii ukázat, odkud má tričko, jež tak pobouřilo učitelku. Lucie tvrdí, že otec a jeho přítelkyně jsou milenci. Považuje to za normální: její táta má také milenku. – Andulka má v noci ošklivý sen o maškarách, ohrožujících v Arše Vojtu. – Tatínek místo psa přinesl dětem akvarijní rybku. – Andulka jde večer s Lucií i s maminkou na rockový koncert. Doma o tom tatínek hraje Vojtovi loutkové divadlo: maminka odešla na koncert, po jejím odchodu přišel čert a tatínkovi hrozil, že když nebude maminku poslouchat, skončí v pekle. – Pak si stěžuje manželce, že Vojta celý večer nepromluvil. Myslí si, že by synovi bylo lépe v ústavu. Ale v jednom má jasno: manželka chtěla druhé dítě, tak ať se stará. – V neděli dopoledne potká Andulka s Vojtou na procházce spolužáky. Pošle Vojtu na hřiště, aby neslyšel, jak se jí kvůli němu posmívají, ale Vojta se ztratí. Volá ho, ale chlapec nikde. Nakonec se na pískovišti bezradně rozpláče. Takhle ji najde kluk se psem, Honza. Vojtu spolu objeví v kostele. – Večer si Andulka šťastně hraje s Vojtou a v noci má sen, jak jsou v Arše a všichni se tam mají rádi. – Andulka s Vojtou a Honza se psem jdou k řece a spokojeně házejí kameny do vody... -kat-
Anna
Vojtěch, bratr Anny
matka Zuzana
otec Bohouš
učitelka Klára Konvičková
školník
sousedka
Inge, majitelka butiku, přítelkyně rodiny
Kurzová
David Kraus
Hubert
Lucie
prodavačka
syn Inge
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
Martina Drijverová (Domov pro Marťany – kniha)
René Varga, Aleš Průcha, Jan Heusler, Jan Rokos, Ludovít Varga, Josef Raichl, Jiří Utitz, Ivan Pik, Jitka Chvojková, Jindřich Krňanský, Krňanská, Viktor Čahoj (práce se zvířaty), Václav Tomšovský (práce se zvířaty)
Hudba k písni Michal Vilím
Text písně Monika Elšíková
Zpívá Katka Šarközi
Hudba k písni David Kraus
Hudba k písni Maryla Rodowicz
Text písně Miroslava Filipová
Zpívá Marie Rottrová
Jílové u Prahy, Rataje nad Sázavou, Dalovice, Psáry
Archa pro Vojtu
Archa pro Vojtu
An Ark for Voyta
film
hranýdistribuční
rodinný
Česká republika
2002
2001
premiéra 25. 4. 2002 /přístupný/ (Francouzský institut, Praha)
Svět je náhle složitější, protože Vojta je jiný. Jinak jiný než ti jiní! Cena za nejlepší dětský výkon na festivalu v Ostrově.
ČESKÁ TELEVIZE, TS Dušana Kukala (ČESKÁ TELEVIZE), Monika Elšíková-Vadasová
dlouhometrážní
61 min
35mm
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 32. Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana Ostrov 2001
2001
Ostrov nad Ohří / Česká republika
Zlatý dudek za nejlepší chlapecký herecký výkon
Vojtěch Orel