Láska shora

Poněkud potrhlý mladík Prokop se potká s Magdalenou na nádraží: mají jet do Brna. Přidá se k nim ještě mladík Jiří. Vše ovšem začalo dříve. – 1. Pěšky. Magdalena mluví o Prokopovi jako o zmatenci, který pořád někam padá, ale vždycky to „vybere“. – Zima. Prokop a Jiří, kteří se znají teprve krátce, si na ulici všimnou Magdaleny. Jiří později kamarádovi ukazuje, jak uklouznout na ledu a tím zaujmout její pozornost. – Sám však doma usiluje o Majdu a předvádí se jí s kytarou. – Prokopovo klouzání sice není moc platné, ale dvojice se přece jen seznámí. – Jaro. Kamarádi se baví o zatmění slunce. Magdalena by ho chtěla vidět úplné, což ovšem znamená někam vyjet. – Oba kluci se učí na parkovišti chodit: Jiří má městskou chůzi a Prokop zase chůzi na výlety. Jiří by s dvojicí šel rád do přírody. – Jiří doma pouští Magdaleně písničku Petra Váši. Později vypráví, jak jezdí na babetě z práce a jak tam zamyká. – Léto. Magdalena vysvětluje Jirkovi, jak se chodí na výlet. – Výlet. Trojice je na výletě na venkově. Prokop objeví místo, kde není zvuk, i místo, kde není obraz. – Karásek. Při odpočinku se ke třem kamarádům přidá mladík Karásek s kolem. Ten si ustavičně na někoho stěžuje. Pak zazpívá písničku o lásce, nechá jim své kolo a jde dál pěšky. Víckrát už ho neviděli. – 2. Vozem. Prokop usne Majdě v klíně: prý se mu to stává často. Dvojice se spolu baví o chození pěšky a o ježdění autem. Magdalena maluje, a proto ráda chodí ven. – Prokopovi ukradnou batoh a on zase ukradne auto, aby mohli jet s Majdou do Maďarska kvůli zatmění. Sjedou na polní cestu, jež se změní v pěšinu. Mladík medituje o západu slunce. – Ráno na poli dvojice ve voze pokuřuje. Prokop dívce přizná, že auto ze vzteku nad ztrátou batohu ukradl. Jenže přitom usnul. Nikdo ho však naštěstí nechytil. Mohlo to prý dopadnout hůř, protože pak do něj vrazil muž s dřevěnými schody, který mu ještě navíc vynadal. – Při další cestě Magdalena navrhne, aby se raději vrátili. A tak sledují zatmění z Čech. – Prokop vysadí Majdu před domem a jede vrátit vůz. Cestou sveze starší stopařku, s níž poslouchá v rádiu přitroublé řeči o manželství a s níž se baví o životě a o lásce. Přizná se jí ke krádeži. – Mladík nechá auto tam, kde ho vzal. Když se k němu vrátí pro deku, usne na zadním sedadle. – Prokop se probudí pod dekou v jedoucím autě, řízeném důstojníkem. Podaří se mu zmizet, když voják zastaví u pumpy. – Mezitím Majda marně čeká na náměstí v Lipníku, kde si dali schůzku. – 3. Pěšky. Mrznoucí Prokop, zabalený v dece, putuje krajinou. (Komentátoři mu k tomu zahrají „hezkou“ písničku. ) – Podzim. Zmrzlý Prokop se v plískanici potká s Majdou před domem. Dívka mu přinesla oblečení. On jí vypráví svůj sen o řase, která se z jeho oka dostala do jejího. – Zima. Dvojice jde zasněženou krajinou. Její povídání však náhle zanikne… Ztratili jsme zvuk. – Dvojice se na poli obejme podle tajných přání ze snu při vyndávání řasy z očí. ...to jsem si přál/…já jsem si musela přát.... Pak se každý vydá jinam. K novému setkání došlo velice brzy. -tbk-