Když Zdeněk Troška objevil v knihkupectví román Andělská tvář, bylo mu prý už po přečtení prvních stránek jasné, že našel přesně takovou předlohu, jakou pro svůj nový film hledal – tajemnou, romantickou, trošku strašidelnou a rytířskou. Spisovatelka a spoluscenáristka Hana Marie Körnerová ostatně není žádným nováčkem na poli této literatury. Věnuje se psaní romantických příběhů pro paní a dívky a všechny její romány (zatím jich bylo dvanáct) se zařadily na žebříček nejprodávanějších knih v České republice. – Snímek Andělská tvář režiséra Zdeňka Trošky byl avizován jako „česká Angelika“, tedy jako výpravný romanticko-dobrodružný velkofilm. Andělská tvář ovšem více než tento tradiční žánr připomíná jihoamerickou telenovelu, marnotratně převedenou na plátno. Originálně nasnímané scény (např. požár v klášteře), nesoucí kameramanský rukopis držitele Českého lva Jaroslava Brabce, střídají tezovité pasáže, v nichž se děj pohybuje jen díky mluvenému slovu. – Mladá Charlotta se nečekaně stane manželkou krásného hraběte Raoula de Mornay. Na zámku se setkává s jeho nerudným bratrem Filipem. V okolí dochází k podivným zločinům. Nakonec vyjde najevo, že kvůli dědičné chorobě byl zločincem zdánlivě sympatický Raoul, který se oženil jen z formálních důvodů, zatímco (ve skutečnosti hodný) Filip dívku hluboce miluje. – Vyprávění v první části neúspěšně zastírá ústřední dějový klíč: záměnu dvou ústředních postav povahově odlišných bratrů. V závěru pak na několik způsobů a krkolomně objasňuje zápletku pomocí osvědčeného schématu: na soudním jednání. Kladem zůstávají citlivě vybrané exteriéry (jeden z Kanárských ostrovů Fuerteventura) a historická prostředí. Namísto francouzských zámků samozřejmě posloužily české, přičemž zámek Vranov se ocitá díky digitálnímu zpracování nad mořem. – Příběh o zachování rodové cti, osudové lásce a rodinném šílenství mj. trpí tradiční „troškovskou“ nemocí: několikanásobným koncem a obsazením přátel do hlavních rolí bez ohledu na jejich herecké schopnosti. Tento problém vyniká zejména v případě hlavní role Filipa, v níž se objevuje producent filmu a manžel představitelky hlavní ženské role Jiří Pomeje.
Francie 1863. Jezdec sleduje vzdálený požár klášterní nemocnice. V jednom z oken v prvním patře se objeví dívka Charlotta, volající o pomoc. Postupující oheň jí brání v útěku. Muž v černém klobouku a pláštěnce děvče nabádá ke skoku. Váhající Charlottě nakonec nezbývá nic jiného, než se vrhnout dolů do cizincovy náruče… Muž ji skutečně chytí. Dvojice si na okamžik pohlédne do tváře. Vzápětí si dívku odvedou jeptišky, hovořící o zázraku. Neznámý zachránce najde na zemi medailonek s iniciálami Ch.C. – O dva roky později. Charlotta se musí rozhodnout, zda zůstane v klášteře, nebo odjede domů. Její matka, Henrietta Collierová, ji upozorní, že musela prodat dům a že žije v malém bytě v chudé pařížské čtvrti. Charlotta přesto opouští klášter, neboť chce žít svobodně. – Matka s dcerou využijí pozvání paní Pinaudové, manželky okresního soudce v malém městě. Její dcera Margot se však nechová k návštěvě příliš pohostinně. Posmívá se Charlottiným šatům, v nichž má jít dívka na dobročinný ples, pořádaný soudcem pro sirotky. – Paní Collierová hledá na plese dceru. Najde ji schovanou mimo hlavní sál a vyplísní ji, že nejde tančit: pokud si nechce hledat ženicha, měla raději zůstat v klášteře. – Na ples zavítá hrabě Raoul de Mornay, který se vrátil z dlouhé cesty. První tanec věnuje soudcově dceři Margot, ale pak si všimne procházející Charlotty, a vyzve na parket ji. – Paní Collierová vyjádří večer obavy nad přílišným zájmem mladého hraběte. Vysvětlí dívce, že šlechtici si obvykle měšťanské dcery neberou. – Rozrušená Charlotta jde před spaním do zahrady, kam za ní přijde hrabě a požádá ji o ruku. – Na skalnatém útesu nad mořem se tyčí zámek Mornay, v jehož kapli probíhá svatba. Novomanželé jsou na zámku přivítáni poddanými a služebnictvem. Raoulův nevlastní bratr Filip se snaží novou hraběnku varovat: nabádá ji, aby odešla, pokud chce zůstat naživu. – Dívčina matka odjíždí zpět do Paříže. Charlotta se s ní loučí s těžkým srdcem. – Raoul přijde o svatební noci do ložnice své ženy, ale dá jí jen polibek na dobrou noc. – Časně ráno se mladý hrabě vrací z vyjížďky. Pozval na zámek dvě společnice, které mají mladou hraběnku učit jazykům a hudbě. – Manžel věnuje Charlottě jezdecký oblek a chce, aby se učila jezdit na koni. Ona se však koní bojí. – Na zámek přijde farář. Pod útesy prý bylo nalezeno mrtvé tělo vesnické dívky, která tam byla podle očitého svědka shozena. – Raoul představí choti divoce vypadajícího lovčího Pierra a nesympatického správce Micheleta. – Margot Pinaudová přijede na "přátelskou" návštěvu. Ptá se mladé hraběnky, zda se nebojí podivínského švagra… Vzápětí se Charlotta se svým švagrem Filipem potká na pobřeží. Nesympatický mladý muž ji vyzývavě oslovuje „slečno Collierová“. – Charlotta se učí jezdit na koni okolo zámecké kašny. Farář jí řekne, že hlídač, který byl svědkem poslední vraždy, se upil k smrti. – Při dalším setkání s Filipem na útesech smete prudký vítr Charlottu do moře. Švagr pro ni skočí a zachrání ji. Na břehu ji začne náruživě líbat. Zachránce si při skoku do ledových vln zranil nohu. Chce, aby mu přišel pomoci komoří Ludvík a ne bratr. – Večer se hraběnka vyptává na Filipa. Ludvík ji zavede do opuštěného starého křídla, kde manželův bratr bydlí. Mladí lidé se pohádají. Charlotta cestou zpět zabloudí a poleká se podivného stínu, který ji sleduje. – Hrabě si ke svým třiatřicátým narozeninám přeje portrét své ženy. – Na plese při příležitosti svých narozenin Raoul manželku veřejně líbá při tanci. Filip komentuje žárlivé pohledy Margot Pinaudové. Charlottu překvapí, že švagr je na parketu s Elisou Faubergovou, ačkoli Raoul o něm říkal, že netančí. – Ráno je Elisa pryč. Filip ji najde potlučenou na pobřeží. Dívka vypráví o anonymním dopise, který ji pozval ven na schůzku, a o muži, který ji strčil z útesu. – Z Itálie přijede doktor Galetti. Informuje Charlottu o nebezpečnosti dědičné psychické nemoci u svého pacienta. Jeho jméno však již neřekne. Raoul si ho kvapně odvede. – Hrabě opět narychlo odjíždí. Opilý Filip osočí osamělou ženu za to, že se nechala malovat jako skoro nahá světice. – Oba se znovu potkají na pobřeží. Filip se švagrové omluví za své chování v opilosti. Vzápětí se vrhne na Micheleta, který je špehuje. – Raoul se nečekaně vrátí a vyčte manželce, že byla sama na pobřeží. – Charlotta v noci slyší ženský pláč. Křik ji dovede do staré opuštěné kaple, kde leží zubožená služebná Marie. Ta mluví o svém trýzniteli, ale jeho jméno neřekne. – Zmizela také služebná Nicol. – Vystrašená Charlotta hledá ochranu u manžela. Najde ho truchlit u mrtvého chlapce, do něhož vkládal naděje. Raoul vzpomíná, že ho v dětství všichni milovali pro jeho krásnou tvářičku, ale otec měl prý vždy raději Filipa. – Filip s Ludvíkem najdou zmučenou Nicol ve staré věži, kde Raoul dříve schovával svého chlapce. – Hrabě se před manželkou přestane přetvařovat a vysvětlí jí, že ji potřeboval pouze proto, aby splnil podmínku otcovy závěti, podle níž se musel do třiatřiceti let oženit. Jinak by rodinné bohatství zdědil Filip, na něhož Raoul vždy sváděl své zločiny; chystá se na něj ostatně svést i Charlottinu vraždu. – Žena při úspěšném pokusu o útěk zapálí závěs v komnatě. Ve vedlejší místnosti čeká na bratra Filip. Sourozenci se porvou a Raoul se nakonec zavře v hořící komnatě. Filip obejme Charlottu. V tu chvíli vstoupí slečna Pinaudová. Ta obviní hraběnku ze žhářství, z vraždy manžela a z intimního poměru se švagrem Filipem. – Charlotta s Filipem se opět sejdou na břehu moře. Filip vysvětlí, že bratrovy zločiny kryl, protože u otcova smrtelného lože slíbil chránit čest rodového jména. Otec doufal, že když se Raoul ožení, jeho problémy pominou, ale to se ukázalo jako fatální omyl. – U soudu musí Charlotta dokázat prostřed¬nictvím porodní báby, že je stále panna. Její manželství tedy může být anulováno. Večer přijde Filip vyznat dívce lásku, ale vzhledem k probíhajícímu soudu zase odejde. Charlottu střeží jeho psi. – Filipa zachrání před odsouzením z bratrovraždy doktor Galetti, který z Itálie přiveze listiny dokazující, že Raoul byl duševně chorý. V Neapoli mu pro jeho hrůzyplné činy říkali netvor s andělskou tváří. – Charlotta opustí oslavu a na chodbě zaslechne, že Ludvík zachytil stopy po Pierrovi, který přišel pomstít pána. – Vystrašená žena požádá Filipa o ochranu. Ten ji upozorní na to, že nebude jen sedět na pelesti postele a držet ji za ruku. Pomilují se. – Ráno se ukáže, že spolu s Pierrem se vrátil také Raoul; při požáru totiž uhořel Michelet. Proradný bratr chce po Filipovi peníze. Dojde k závěrečnému souboji, který ukončí Charlotta výstřelem z pistole. – Milenci se obejmou… -rapl-
Charlotta Collierová
Raoul de Mornay
Filip de Mornay
soudce Pinaud
Pinaudová
Margot
majordom Ludvík
Mluví Dana Syslová
Collierová, Charlottina matka
učitelka hudby Richterová
společnice Richterová
komorná Nicol
advokát Leclerc
farář
Michelet
Pierre
žalobce
Galetti
matka představená
Fauberg
Faubergova sestra
Faubergova sestra
Marie
porodní bába
mrtvý chlapec
Hana Marie Körnerová (Andělská tvář – román)
Boris Masník (triková část)
Universal Production Partners, spol. s r.o., Boris Masník (supervize)
Jan Milič, Eliška Nejedlá (supervize)
Vojtěch Resler (fotograf), Václav Tomšovský (práce se zvířaty), Viktor Čahoj (práce se zvířaty)
Česká republika, zámek Vranov nad Dyjí (Česká republika), zámek Hrádek u Nechanic (Česká republika), Jaroměřice nad Rokytnou (Česká republika), Velké Březno (Česká republika), Jaroslavice (Česká republika), Španělsko, Kanárské ostrovy (Španělsko), Fuerteventura (Kanárské ostrovy), Jandia (Kanárské ostrovy), klášter Chotěšov (Česká republika), rozhledna Krásno (Česká republika)
Andělská tvář
Andělská tvář
Angelic Face
film
hranýdistribuční
dobrodružný, romantický
Česká republika
2002
2002
konec distribučního monopolu 31. 1. 2012
premiéra 14. 3. 2002 /doporučená přístupnost od 12 let/ (multiplex Ster Century Slovanský dům, Praha)
Láska, nenávist a strach zahalené mlhou tajemství...
dlouhometrážní
118 min
35mm
1:2,35
barevný
zvukový
Dolby Digital Surround EX
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Český lev 2002 – Nominace
2003
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení
Karel Vacek
Akce: Český lev 2002
2003
Praha / Česká republika
Nejlepší kostýmy
Josef Jelínek
Akce: Český lev 2002
2003
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Jaroslav Brabec
Akce: Český lev 2002 – Nominace
2003
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Petr Malásek