Hledači pevného bodu

Michael Kocáb, hudebník, v listopadu ’89 zprostředkoval dialog vlády a Občanského fóra. Kryštof Rímský, gymnazista, v listopadu ’89 nejmladší svědek brutálního zásahu na Národní třídě. Martin Mejstřík, šéfredaktor studentského časopisu Kavárna, v listopadu ’89 jeden z vůdců studentské stávky. Jan Ruml, signatář Charty 77, v listopadu ’89 tiskový mluvčí Občanského fóra. – 1990 (podzim). Mejstřík, zklamaný příliš velkými očekáváními, vymizel z politické scény. Kryštof se stal členem anarchistického hnutí. Bývalý disident Ruml je jako náměstek federálního ministra vnitra pracovně zcela vytížen. Kocáb jako poslanec nemá čas na hudbu a vede politická jednání, jejichž, nakonec úspěšně dosaženým, cílem je hladký odchod okupačních sovětských vojsk ze země. – 1991, podzim. Kocáb s úlevou rezignuje na poslaneckou funkci. Mejstřík ztratil veškeré ideály, s nimiž před dvěma lety vstoupil do politiky, Rímský se mezi anarchisty zajímá o politiku „na nejnižším stupni“, Ruml se svěřuje se svými spasitelskými sklony a s rozhodnutím odejít z vyčerpávající politické funkce, až všechno „dodělá“. Do žádné strany nehodlá vstoupit. – 1992, jaro (před volbami). Ruml se rozhodl dát svoje jméno do služeb Klausovy Občanské demokratické strany. Rímský se živí prací v pizzerii a doufá, že se jeho situace zlepší, Kocáb se jako představitel investičního privatizačního fondu Trend, založeného společně s Martinem Kratochvílem, smiřuje se závistí okolí. – 1992, podzim (po volbách). Mejstřík bydlí s přítelkyní a řídí dál časopis Kavárna A.F.F.A. Bojí se vítězství levice v příštích volbách. Kocáb je vytížen rekonstrukcí rodinného domu. Ruml jako nový ministr vnitra České republiky nemá kromě práce čas vůbec na nic. – 1994 (podzim). Mejstřík se žení a čeká rodinu. Pracuje jako vedoucí přílohy Českého deníku. Kocáb se učí pohybovat v obchodních kruzích. Ruml se na ministerstvu cítí jako v ghettu a v roce 1996 chce z politiky odejít. – 1996 (podzim). Rímský bere tvrdé drogy a přiznává, že mu to změnilo osobnost. Odmaturoval až v jednadvaceti letech, teď prodává sportovní potřeby a oblečení a neví, co chce v životě dělat. Ruml založil rodinu, má dítě, ale neustále jezdí po předvolebních mítincích. – 1996 (prosinec). Ruml tvrdí, že ztrácí sílu. – 1997 (jaro). Mejstříkovi mají dvě děti, Martin začal psát knihu, v níž se chce vypořádat s událostmi po roce 1989. Václav Havel je kmotrem novorozeného Kocábova syna. Podle hudebníka je narození nejdůležitější věcí v životě. Kocáb konstatuje, že Trend museli s Kratochvílem prodat, a nový majitel byl obyčejný zloděj. – 1997. Ruml tráví víkendy s rodinou na chalupě. Ví, že všeobecné zklamání, následující po revoluční euforii, odnese vláda. Po sedmi letech rezignuje na funkci. – 1997 (podzim). Rímský si pořídil pitbulla; má strach o budoucnost země. Kocáb zase skládá. – 1997 (4. prosinec). Ruml komentuje svůj dramatický odchod z ODS (takzvaný Sarajevský atentát), jenž prý nebyl tak promyšlený, jak to možná vypadalo. Necítí se dost cynický na to, aby byl politikem. – 1997, o 9 dní později. Podle Rumla začal v partaji hon na Klausovy odpůrce. – 1997, o 3 hodiny později. Ruml se účastní vnitrostranické konfrontace s Václavem Klausem, z níž odchází poražen. – 1998, únor. Ruml je zvolen předsedou nově založené Unie svobody. Jeho žena má těsně před druhým porodem. – Jaro 1998, před volbami. Mejstřík je politikou znechucen. Dál píše svou knihu a vydává Kavárnu A.F.F.A. Unavený Ruml si zvyká na problémy s vedením strany. – Den voleb. Unie svobody získává 7,3 procenta a stává se parlamentní stranou. – 1998, podzim. Rumlovi křtí druhé dítě, Jana Oldřicha. Spokojený otec však i v soukromí myslí na politiku. – 28. říjen 1998. Kocáb uvažuje, že bude kandidovat v příštích volbách. Mejstřík, žijící v domě na Malé Straně, dělá komunální politiku, Ruml kandiduje v senátních volbách proti Janu Kaslovi z ODS. Rímský se zasnoubil; nepřijali ho na herectví na DAMU, ale otec, hostující v Divadle v Dlouhé, mu zařídil práci v zákulisí. – 1998, prosinec. Rímský je v nemocnici; našli mu prý něco vážného. Čtyřiačtyřicetiletý Kocáb uvažuje, jak vyplnit zbytek života. Dělá „hudební konzervy“; politice by se věnoval „jen“ na úrovni ministra. – 1999 (podzim). Ruml se jako předseda jedné ze čtyř koaličních stran zabývá rodinou i politikou. Zahajuje proces vyslovení nedůvěry vládě. Jde mu o úmysly, ne o výsledky. Rímský žije s přítelkyní Terezou a dává do pořádku byt. Nechce si připomínat minulost. Po zjištěné nemoci prodělal detoxikační léčbu. Studuje alternativní divadlo na DAMU. – 17. listopad 1999. Mejstřík vypráví o událostech před deseti lety studentům na středních školách. – 17. listopad 1999, 17.00. Mejstřík je se svými přáteli z listopadu 1989 u založení výzvy Děkujeme, odejděte! vyjadřující deziluzi z politického klimatu v zemi. – 1999 (19. listopad), Činoherní klub. U vyhlášení a podepisování výzvy se s Mejstříkem setká Michael Kocáb. – 1999, 3. prosinec, Děkujeme, odejděte. Ruml rezignoval na funkci předsedy strany. Nechce mít nic společného se svými protějšky Klausem a Zemanem. Zůstává však senátorem. Na Václavském náměstí probíhají demonstrace. – 2000 (jaro). Rímský připravuje ve druhém semestru školní cirkusově-divadelní představení Pinocchio, vyžadující dokonalou disciplínu. Má nemocnou srdeční chlopeň a čeká ho operace. – Kocáb je poradcem prezidenta. Dokud bude Václav Havel ve funkci, nechce dělat vlastní politickou kariéru. S patnáctiletou dcerou Natalií, vstupující na hudební scénu, má zvláštní rodičovský i manažerský vztah. Staví dům podle svých představ. – Senátoři v Bělorusku. Ruml se účastní protivládních demonstrací a setkání s běloruskou opozicí. – 2000 (léto). Na chalupě se Ruml svěřuje se smíšenými pocity: nejen v Bělorusku, ale i u nás se cítí v něčem bezmocný, podobně jako za komunismu. Přemýšlí o vlastních chybách, o rodině a o smyslu každodenního života. – 2000 (podzim). Představení Pinocchia zkrachovalo kvůli financím. Rímský hraje se spolužáky pouliční loutkové divadlo. – Kvůli srdci se ocitne ve špatném stavu na jednotce intenzivní péče. – Mejstřík se staral o malostranský dům jako správce, ale složil funkci kvůli vyčerpání. Je zastupitelem na městské části Praha 1. – 2000, prosinec. Ruml je jedním z aktérů boje o Českou televizi. Mejstřík mluví na demonstraci na Kavčích horách. – Palác YMCA. Z peněz, získaných z prodeje Trendu, zakládá Kocáb Nadaci Literární noviny. Účastní se také demonstrací na Kavčích horách. – 2001. Krize kolem České televize vrcholí, demonstrace se přenese na Václavské náměstí. Jen Rímský, který prodělal srdeční operaci, je mimo dění. – 2001, jaro. Mejstřík přechodně žije na chalupě na Moravě. Stále dopisuje svou knihu. – Přípravný výbor nové strany. Kocáb zdrženlivě jedná o své možné angažovanosti ve vedení strany. Mejstříka, zastiženého na moravské zabíjačce, založení nové strany nevzrušuje. Pořádá s valašskými přáteli vlastivědné zájezdy. – Rímský žije s Terezou spořádaným „maloměšťáckým“ životem. Zkouší představení Cínového vojáčka. – Ruml se učí na státnice na právnické fakultě v Plzni. - 2001 (podzim). Státnice dopadly dobře, i když deník Super, blízký politice ODS, se Rumla snažil pomluvit. – Mejstřík dělá ve Vojanových sadech zahradníka. Rímský žije s kardiostimulátorem. Stará se v Hradci Králové o dům po dědovi. Kocáb nahrává novou píseň s Lucií Bílou. – Všichni se snaží definovat pojem „pevný bod“ v životě. Pro Kryštofa Rímského je jedním z mnoha pevných bodů Tereza, která jediná ho dokáže zvládnout, pro Michaela Kocába jsou to jeho blízcí a hlavně on sám, podle Martina Mejstříka je pevným bodem věčný Bůh, a podle Jana Rumla „až ta smrt“. -zk-