Oběti a vrazi

Země původu

Francie, Švýcarsko, Česká republika

Copyright

2000

Rok výroby

2000

Premiéra

19. 10. 2000

Minutáž

105 min

Kategorie

film

Žánr

drama, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Oběti a vrazi

Český název

Oběti a vrazi

Anglický název

Victims and Murderers

Koprodukční název

Victimes et assassins / Victimes et assassins

Pracovní název

Zloději a vrazi

Anotace

Autorský debut Andrey Sedláčkové Oběti a vrazi je nevšední psychologickou studií incestního sourozeneckého poměru. V časovém období zhruba dvaceti let zachycuje proměňující se vztahy mezi- bratrem a sestrou, kteří jsou kromě lásky spjati i nenávistí a otcovraždou. Důležitou roli hraje v tragickém dramatu také prostředí maloměsta. Pocity dvojnásobné viny působí na charaktery obou sourozenců, kteří se marně pokoušejí jeden druhému uniknout v navazovaných známostech. Prokletí lásky je silnější. Zpočátku dominantní Jana ztrácí vliv na bratra Mirka, který po svatbě sestry s lékařem Josefem zoufale hledá dávno ztracenou rovnováhu ve vztahu k osamělé Olze. Stárnoucí Jana však nechce podivínského bratra ztratit, a stane se tak nechtěnou obětí dalšího zločinu. Vyprávění je konstruováno jako Mirkova písemná zpověď, v níž se neustále prolínají dvě časové roviny. Jedna ze sedmdesátých let, zachycující dospívání protagonistů, a druhá z devadesátých let, popisující současný střet pokřivených charakterů. – Nesporně silná látka však narazila na schopnosti scenáristky a režisérky v jedné osobě. Příběh je od počátku značně spekulativní. Nedokáží jej uhrát ani Karel Roden a Ivana Chýlková, jimž sekundují dvojníci z dospívání, Vladimír Škultéty a Monika Hilmerová. Nevyrovnaná je žánrová poloha, v níž se dramatické momenty odlehčují zdánlivě komickými situacemi či postavami (například Janin dlouholetý milenec Ludvík). – Dominantní složkou je spojení obrazu se strhující hudbou Bohuslava Martinů. Příběh se odehrává v Poličce, kde skladatel vyrůstal. Hlavní hrdina má ostatně od dětství hudební sklony a působí jako průvodce na poličské věži, kde Martinů s rodiči bydlel.

Obsah

Město Polička. Mirek Vančura zapisuje příběh zvláštního vztahu. – (Minulost) Otec se zlobí na sedmnáctiletou dceru Janu, že si „hraje“ s nevlastním bratrem. Když se jí Mirek a matka zastanou, napadne i je. Sourozenci se ukryjí ve sklepě pod kuchyní. – Mirek a Jana běží na kostelní věž. Jsou zoufalí ze svého činu: zabili otce. Přísahají si mlčení nadosmrti. – (Současnost) Podivínský Mirek pracuje jako průvodce v muzeu Bohuslava Martinů, který žil v Poličce v kostelní věži, kde byl jeho otec pověžným. – Mirek se večer zastaví ve vinárně; Jana tu pořádá oslavu. Sestra mu představí kamarádku Olgu a lékaře Josefa. Ostýchavý bratr se baví s osamělou Olgou, servírkou z kavárny. Jana hraje na elektrické piano. – (Minulost) Po otcově smrti šetrná matka rozděluje denní příděl peněz do obálek podle svérázného klíče. Mirek navrhne, aby prodali piano, na něž rád hraje. Matka to odmítá, ale nakonec musí nástroj prodat. – (Současnost) Mirek doprovodí po večírku Olgu domů a zůstane u ní do rána. Když se vrátí do bytu po rodičích, kde žije s Janou, najde tam Josefa. Sestra mu sdělí, že se včera za sympatického lékaře provdala. Zároveň mu řekne, že požádala Olgu, aby se o něj „postarala“. Mirek běží do kavárny a zlobí se na nic netušící ženu. – (Minulost) Jana touží stát se herečkou, ale místo toho pracuje v kadeřnictví. Mirek tajně pozoruje její schůzku s panem Doubravou. Slyší, jak se dvojice miluje za závěsem. – V polích se vrhne na dívku Kateřinu, ale nedokáže se s ní pomilovat. – Jana si bratra udobřuje tím, že mu koupí nové piano. Mladík chce být skladatelem, ale ani on nedokáže realizovat své představy. Jakoby se svými „obyčejnými“ životy oba snažili odčinit hřích. – (Současnost) Jana vysvětluje bratrovi na věži, že se rozhodla začít znovu. Josefa miluje a hledá u něj oporu. Mirek jí vyčítá, že porušila přísahu, podle níž měli zůstat navždy spolu. On nechce Olgu, kterou mu tak trapně dohodila. – Na rozdíl od něj byla Jana od mládí posedlá sexem. Marně se pokoušela zbavit se chtíče. Dokonce se i sama zohavila. Ve městě měla pověst děvky. – Olga přijde za Mirkem, ale on ji odmítne. – Jana požádá bratra, aby zalhal Josefovi, že musela odjet za nemocnou tetou do Prahy. – (Minulost) Jana si dobírala Mirka, že se nedokázal vyspat s dívkou Kateřinou. Když je však přistihla doma, udělala mu scénu. – Sestra opije bratra, který si má brát Kateřinu. Vyčítá mu zradu. Sourozenci pak místo svatby ujedou vlakem. – Jana se při svých pravidelných cestách do Prahy seznámí v nočním podniku se staromládeneckým Ludvíkem a stane se jeho milenkou. Po roce známosti jí však muž jasně dá najevo, že si ji nemíní vzít. Uražená Jana od něj uteče, opije se a odejde s nějakým papalášem. – (Současnost) Mirek se doma odmítá bavit se vstřícným Josefem, který vůbec nechápe, o co mezi sourozenci jde. Nakonec se s ním pohádá a ve vzteku mu řekne, že Jana je nymfomanka. Lékař se z toho nečekaně zhroutí. Už dvakrát se rozvedl kvůli nevěrným manželkám. – Zatím Jana tráví v Praze čas s Ludvíkem, s nímž udržuje po léta vztah. Muž je na ní naprosto závislý. – Josef se ze žalu opije a hledá oporu u Mirka. Ale ten uteče z domu. Bloudí nočním městem a u hřbitova si vzpomene na dávnou epizodu. – (Minulost) Lidé, vedení bojovnou paní Doubravovou, přistihnou na hřbitově Janu s mladým Doubravou. - Farář musí znovu vysvětit hřbitov. Je u toho i ponížená matka s Mirkem. Cestou přes náměstí nemocná matka upadne do bezvědomí. – Doubravová s dalšími sousedy napadne Janu v kadeřnictví. Křičí na ni, aby vypadla z města. - Po matčině smrti přemlouvá Mirek sestru, aby spolu odešli do Prahy. Ale Jana to odmítne. Sourozenci si přísahají, že jeden druhého nikdy neopustí. – (Současnost) Promrzlý Mirek najde azyl u Olgy, s níž se usmíří. Chtěl by si ji vzít, ale bojí se, že to nedokáže. Olga vzpomíná na první manželství. Muž dostal patnáct let za rozkrádání. Ona na něj osm let čekala. Vrátil se z kriminálu, ale změnil se tam a záhy jí opustil. Byla z toho zoufalá; až Jana ji naučila zase žít. Jezdila s ní do Prahy, kde si nevázaně užívaly (to však už milenci neřekne). – Mirek si vzpomene na další pokus zbavit se závislosti na Janě. Při druhé svatbě s Kateřinou si ho chtěla nastávající tchyně pohlídat, ale sourozenci jí ujeli na kole. Při třetím pokusu řekl Mirek přímo před oltářem: „Ne.“ – Po noci u Olgy si k ní Mirek přinese své věci. – Josef čeká na nádraží na Janu, která mu nakonec podezření vymluví. Mnohem víc než hádka s manželem se však ženy dotkne zpráva, že se bratr odstěhoval. – Mirek píše svůj příběh, aby zapomněl. Miloval sestru, ale ta ho odmítala. Po pohřbu matky, kdy na kar přišli pokorní sousedé, se ze sourozenců stali milenci. – Čas běží. Olga si připravuje svatební šaty. Tentokrát se svatba vydaří. – Jana později zajde za bratrem a chce, aby se k ní vrátil. Vyhrožuje mu, že řekne Olze o otcovraždě. Ale Mirek chce žít jako normální člověk. Jana tedy vydírá Olgu: řekne prý jejímu manželovi o sexuálních hrátkách při pražských návštěvách. Má z té doby fotografie. – Mirek se vyptává manželky, zda by mohla žít s vrahem. Když zoufalá Olga odpoví záporně, urazí se a opustí ji. Vrátí se do rodného domku. Jana a Josef mu nabízejí, že se společně odstěhují do Pardubic. Nenadále se v bytě objeví Ludvík. Chce nabídnout milence sňatek. Když pochopí, jak se věci mají, zhroutí se. Mirek ho dovede k vlaku. – Vzpomíná si, jak se vrátila Jana z potratu. Slíbila mu, že už do Prahy nikdy nepojede. Prohlásila však taky, že už s ním nikdy nebude spát. – Mirek se rozhodne podat sestře důkaz své síly. Nařízne doma žebřík, vedoucí do sklepa. Tímto způsobem se kdysi s Janou zbavili otce, který si chodil dolů pro lahvové pivo. Teď se má stát obětí Josef. – Mirek se vrací domů. Pod žebříkem najde ve sklepě mrtvou sestru. – Josef se ptá po manželce. Netuší, že švagr má Janu ukrytou ve skříni jako oltářní obraz. – Zmatený Mirek se omluví Olze a vydá se na věž. Když se Olga dozví, co se stalo, běží za ním. Muž rozhazuje z kostelního ochozu rukopis. Olga tam vyběhne. Mezitím však Mirek skočí dolů. -tbk-

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Ladislav Ondráček

Asistent režie

Martina Gajerová

Původní filmový námět

Andrea Sedláčková

Technický scénář

Andrea Sedláčková, Miro Gábor

Návrhy kostýmů

Taťána Kováříková

Zvuk

Daniel Němec, Gérard Rousseau (mix zvuku)

Triky

Pavel Kryml (realizace obrazových triků), Ivan Haták (realizace obrazových triků)

Zvláštní efekty

Flash, Swing Gang

Návrhy titulků

Gabriela Kopecká

Koproducent

Ilona Jirásková (ČT), Zuzana Vrbová (ČT), Gabriela Měchurová (ČT), Joël Farges (Artcam), J. M. Henchoz (JMH)

Zástupce vedoucího výroby

Petr Moravec, Daniel Rouha

Vedoucí produkce

Pavla Tomsová

Výtvarná spolupráce

Gabriela Kopecká (grafika), Miloš Kohout (grafika)

Odborný poradce

Cecile Chagnaud

Hudba

Hudba

Aleš Březina (spolupráce), Adam Klemens (spolupráce), Blanka Žočková (spolupráce)

Použitá hudba

Bohuslav Martinů (Hry o Marii, H. 236), Bohuslav Martinů (Špalíček, H. 214), Bohuslav Martinů (Sinfonietta la Jolla, H. 328), Bohuslav Martinů (Sinfonietta Giacossa, H. 282), Bohuslav Martinů (Intermezzo pro housle a klavír, H. 261), Bohuslav Martinů (Koncert pro klavír a orchestr č. 1 D dur, H. 149), Bohuslav Martinů (Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 237), Bohuslav Martinů (Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H. 316), Bohuslav Martinů (Hora tří světel, H. 349), Ondřej Štajnochr (One Minute Dance), Josef Štěpánek (Inteligence of Flowers)

Písně

Pramínek vlasů

Hudba k písni Jiří Suchý
Text písně Jiří Suchý
Zpívá Jiří SuchýVokální kvarteto divadla Semafor

Oči má sněhem zaváté

Hudba k písni Jiří Šlitr

Zčervená

Hudba k písni Jiří Šlitr

Píseň o mušli

Hudba k písni Zdeněk Marat

Produkční údaje

Originální název

Oběti a vrazi

Český název

Oběti a vrazi

Anglický název

Victims and Murderers

Koprodukční název

Victimes et assassins / Victimes et assassins

Pracovní název

Zloději a vrazi

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, psychologický

Země původu

Francie, Švýcarsko, Česká republika

Copyright

2000

Rok výroby

2000

Premiéra

premiéra 19. 10. 2000 /doporučená přístupnost od 12 let/ (kina Lucerna a Světozor, Praha)

Distribuční slogan

Vždy obětujeme víc, než jsme chtěli.

Ateliéry

Hostivař

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

105 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo, Digital Theater System, Sony Dynamic Digital Sound

Verze

česká, anglická

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 1. mezinárodní transylvánský filmový festival Kluž

2002
Kluž / Rumunsko
Cena časopisu Cosmopolitan za herecký výkon
Ivana Chýlková

Vítěz

Festival: 1. mezinárodní transylvánský filmový festival Kluž

2002
Kluž / Rumunsko
Cena časopisu Cosmopolitan za herecký výkon
Vladimír Škultéty

Vítěz

Festival: 1. mezinárodní transylvánský filmový festival Kluž

2002
Kluž / Rumunsko
Cena časopisu Cosmopolitan za herecký výkon
Monika Hilmerová

Vítěz

Festival: 1. mezinárodní transylvánský filmový festival Kluž

2002
Kluž / Rumunsko
Cena časopisu Cosmopolitan za herecký výkon
Karel Roden nejml.

Nominace

Akce: 8. Výroční ceny Český lev 2000

2001
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon
Karel Roden nejml.

Vítěz

Akce: Ceny Igric, výroční ceny Slovenského filmového svazu, Unie slovenských tvůrců a Literárního fondu SR za rok 2000

2001
Trenčianske Teplice / Slovensko
Prémie za vynikající tvořivý výkon v kategorii herecký výkon
Monika Hilmerová

Vítěz

Festival: Fort Film 2001

2001
Terezín / Česká republika
Hlavní cena poroty – skleněná Terezínská cihla v kategorii nejlepší dlouhý hraný film
Andrea Sedláčková

Nominace

Akce: 11. mezinárodní scenáristická soutěž Hartley Merrill Prize

1999
Los Angeles / Spojené státy americké
Česká nominace do mezinárodního kola
Andrea Sedláčková
nominace za scénář vyhlášena 23. 1. 1999 do mezinárodní scenáristické soutěže začínajících autorů hraných filmů na Cenu Hartley Merrill Prize