Starověrci

V polovině 17. století došlo v Rusku kvůli novému patriarchovi Nikonovi k náboženskému schizmatu. Změna řady obřadů a církevních dogmat, jež měla vést ke sjednocení řeckokatolické a pravoslavné církve, se však odrazila i v odporu tzv. starověrců, lpících na náboženských tradicích. Mnozí za svou víru zaplatili životem, mnozí museli opustit vlast. Perzekuce starověrců pokračovala i ve stalinské éře. Část jich emigrovala přes Čínu (kde jim komunistický režim rovněž nepřál) až do Hongkongu. Odtud jim mezinárodní organizace umožnily najít nový domov v Austrálii, Brazílii, Oregonu či na Aljašce. Menší komunity imigrantů už v 17. století vznikaly v Turecku a také v dunajské deltě. Právě v dnešním Rumunsku si potomci vysídlenců udrželi v izolaci svou víru, jazyk i způsob života až dodnes. – Kříž na vesnickém kostele je sice trochu nakloněný, venkované však žijí pravidelným a plnohodnotným náboženským životem. Křest novorozené Kristýny je pro rodinu i sousedy velkou událostí. – Vesničané chovají dobytek a na nuzných políčkách pěstují nejnutnější plodiny, řežou rákosí a loví ryby. – Venkované – od dětí po starce – představují své strážné anděly, kteří je provázejí životem na každém kroku od narození do smrti. Každý z andělů má „světské“ jméno. Existence bezpečného doprovodu životem je ovšem ohrožena, když člověk dělá něco špatného – například pije alkohol. Svazek s Bohem a odpor k pokušitelskému ďáblovi zpevňuje i křížek, který nosí všichni bez výjimky na krku po celý život. – Vesničané mají naprostou důvěru ve Stvořitele, již vztahují na nejvšednější každodenní úkony. – Kněz opatruje staré liturgické texty, ze kterých si pod přísným dohledem mladších duchovních čtou děti v nedělní škole. – Smrt (jak se vysvětluje už malým dětem) je jen možností pro konečné splynutí se zemí, která je jednou ze tří uctívaných matek (dalšími dvěma jsou Panna Marie a vlastní matka). Duše tělo opouští a anděl ji provází do nebe, kde jí ukáže její místo. – Jiným svátečním okamžikem v jednotvárné každodenní dřině je svatba. Jedna zrovna probíhá v kostele. I ty nejstarší páry doma pečlivě opatrují svou svatební fotografii spolu s obrázky svatých. – Také ve škole je výuka podřízena náboženské víře. Mladý učitel horlivě vypráví o tom, že Bůh stvořil Adama a Evu před 7503 lety. – Většina vesničanů si je jista, že člověk by nikdy nemohl vstoupit na Měsíc. Jeden z mužů však soudí, že Bůh dal člověku intelekt k tomu, aby ho používal. Viděl už letadla a tak pro něj kosmické lety nejsou nepředstavitelné. – Na náboženské slavnosti kněží omývají kříže a ostatky v sudu. Lidé si pak nabírají vodu do plastikových lahví, jež jsou jednou z mála připomínek civilizace v ustrnulém světě. – Starověrci mluví o svém vztahu k domovu... -ap-