Bitva o život

Bystré v Orlických horách. Starosta čte z obecní kroniky zápis paní Čtvrtečkové, která se loučila s prací kronikářky a přitom se zamýšlela nad rolí kroniky v dějinách obce. – Obyvatelé Bystrého organizují velkou rekonstrukci „bitvy“ o Janov (sousední vesnice) z druhé světové války. – Dvě ženy vyprávějí u stavu o své práci v textilní továrně. Dnes je v kraji velká nezaměstnanost. Mladí si s tím nedělají hlavu, ale byla tu kvůli ztracené práci i jedna sebevražda. Nikdo neví, co bude dál. Je to prý horší než před rokem 1989. – Pan Pavel Hejzlar, přezdívaný Krajánek vypráví, jak jeho děda a praděda kdysi iniciovali stavbu silnice kvůli vznikajícím manufakturám. Březová alej, vysázená tehdy navzdory problémům s majiteli okolních polí, stojí dodnes. Prapraděd byl punčochář a jeho děti musely před odchodem do školy každý den vyrábět punčochy. Jednou ho kvůli evangelickému vyznání chtěl zabít jeden katolík, který si na něj počkal v lese. – Katolický farář Ludvík Pfeifer a kazatel církve bratrské Samuel Jindra vyprávějí, že oba tábory už k sobě nalezly cestu. Dvakrát ročně se katolíci i evangelíci scházejí ke společné bohoslužbě. – V roce 1950 podle obecní kroniky zapálil choromyslný pyroman Karel Andrš stoh. O třicet let později chtěl být jeden místní požárník pochován v uniformě (záběry na požární cvičení a na požárnický pohřeb) . – Členové recesistického spolku Vag i noviny vyprávějí o „válečném veteránovi“ Láďovi Ptáčkovi a o tom, jakou roli sehráli při osvobozování Janova tamní partyzáni. – Členové Vag i novin na jevišti zpívají písničku o rodném kraji. – Čtveřice důchodkyň před bývalou textilkou vzpomíná na svou práci. Odchod do důchodu prý nakonec nebyl tak špatný. Ve fabrice obsluhovala jedna žena šest stavů najednou. Místo oběda měly jen kus chleba a čaj z bylin, nasbíraných ráno cestou do práce. Byly unavené a nevyspalé, takže žádný film v kině nebo v televizi nedokoukaly do konce. – Události ve vesnici zachycoval filmový amatér Josef Dusílek. – Láďa Ptáček pracuje na poli své matky Marie, které bude za týden dvaadevadesát let. Stará paní ho přiměje, aby jí nalil víno. Mluví o sporech, spojených s vlastnictvím pole. – Pan Hejzlar vypráví, jak se tu kdysi žilo prostě. Textilka umožnila lidem pracovat přes zimu. Tkalcovské stavy byly poháněny vodním kolem, ale s tím byly při mrazech různé problémy. Děda továrník později koupil lokomobilu, ale když ji spustili, zachytilo se mu sako o transmisi. Po úrazu zůstal ochrnutý na půl těla. – V hospodě probíhá oslava Silvestra před rokem 2000. Její součásti jsou amatérsky sehrané výjevy z české historie. Láďova matka Marie neodejde, dokud nedopije své pivo. Po výjevu s dobrým vojákem Švejkem přijde na řadu Gottwaldův projev na pražském Staroměstském náměstí v únoru 1948. Na jeviště nastoupí komunističtí policisté s obušky, pak se hrají výjevy z listopadové revoluce. – Láďa Ptáček se svým neochotným bratrem skládají večer hnůj. Bratr by byl raději v hospodě, která ho prý hlasitě volá. – Jánošík a Hloupý Honza se na oslavě Silvestra pohádají a rozdělí si území České republiky a Slovenska. – Láďa Ptáček doma vypráví, jak jeho mamince vlhne zeď u postele. V zimě tam dokonce přimrzla peřina. – Paní Ptáčková se se synem škorpí kvůli pivu. Přiopilý Láďa spravuje svítící hvězdu v okně a vypráví, jak to v rodině chodí. Zestárlou matku pravidelně koupe. – O silvestrovské půlnoci v hospodě střílejí zátky od šampaňského a zpívá se státní hymna. Pohnutí oslavenci přidají i slovenskou část. – Po koupání jde paní Marie Ptáčková na novoroční mši. Zní farářovo kázání o budoucnosti a o stáří. – V roce 1970 byla podle kroniky velká vánice. Hladovějící zvěř přicházela až k lidským obydlím. Pan Hejzlar vypráví, že tu bývalo hodně lišek a veverek. Veverky se střílely, protože měly výborné maso na guláš. – Probíhá masopust. Pan Richard, původem Polák, se doma baví s matkou z legrace o smrti. Nehodlá se prý podruhé oženit, protože rozvody jsou příliš drahé. Matka marně namítá, že muž nemusí ženu vždy opouštět. Od ní manžel odešel a ona znala jen domácnost nebo zaměstnání. – Účastníci masopustu si před kamerou sundávají masky... – V lednu 1971 přijeli do obce filmaři natáčet pro reklamní spoty výrobu svíček a tlumičů do uší. Členové Vag i novin na pyžamovém plese parodují moderní televizní zpravodajství (Televize Vag i Nova); předvádějí reportáž o tom, jak dosud neznámý řidič přejel na silnici lejno a zbaběle ujel z místa nehody. Pak se v místnosti koná karnevalové procesí, jehož hlavní atrakcí je nafukovací figurína svatého Vagina. Účastníci pak soutěží v rychlosti frikčních pohybů. – V roce 1978 docházelo podle zápisu v kronice po zábavách SSM k různým „výtržnostem“: opilí mladíci a dívky v džínách nocovali společně na seně. – Na pyžamovém plese je vyhlášena Miss, která usedne na trůn s falickým symbolem. – Čtyři důchodkyně rozpoznávají v hromadě šrotu na dvoře bývalé továrny zrezavělé součásti strojů, s nimiž kdysi pracovaly. Podobně převratnou změnu, jakou bylo nedávné zrušení továrny, přineslo v kraji někdejší zavedení vodovodu. Starý vrátný nakonec konstatuje, že výroba textilu v kraji skončila. – Na prvního máje se v obci koná parodická rekonstrukce socialistických oslav Svátku práce. Láďa Ptáček je i se svou starou matkou tradiční součástí průvodů. Ale jeho podomácku vyrobený traktůrek se tentokrát nerozjede. – Podle kroniky se listopadové události roku 1989 v obci téměř neprojevily. Pouze dva mladí lidé byli v Praze na demonstracích a přivezli nějaké tiskoviny, ale až do poloviny prosince je „přátelé starých pořádků“ strhávali z vývěsky. Ani generální stávka se tu nijak neprojevila. – Při zatmění Slunce (11. srpna 1999) se děti baví o vesmírných pojmech. Obyvatelé vesnice sledují úkaz společně. – Koná se náboženská pouť i (v prostřizích) rekonstrukce bitvy o Janov a další akce, při nichž se lidé spontánně baví. – Láďa Ptáček se jako účastník bitevního výjevu pokusí se svým traktůrkem projet hořící latrínou, ale vozidlo uvízne a řidiče (zmoženého alkoholem) musí odvést do bezpečí režisér Karel Vachek, jenž tu také natáčí svůj dokument. Další lidé zachrání domácí zvířectvo z korby. Před hrozícím výbuchem pak utíkají všichni, včetně postavy Smrtky. – Když je po všem, procházejí okolo ohořelého traktoru účastníci akce. Nad „bojištěm“ se vznáší větroň. Zní farářova modlitba. – Starosta Bystrého vysvětluje na leteckém záběru obce, kde stojí která budova... -zk-