Karel Reisz, Ten filmový život

Kolegové vzpomínají, jaký byl Karel Reisz vtipný člověk a vlivný filmař. – Ukázky z filmu Morgan – případ zralý k léčení (1966). – Reiszův bratr Pavel v Ostravě vzpomíná na dětství. Na domě, kde žili jako bohatá židovská rodina, je pamětní deska. Pavel ukazuje fotografie. O otcově dětství mluví i Karlovi synové Barney a Toby. Pavel vzpomíná, jak poprvé pocítil antisemitismus. – Synové vypráví o otcově bláznivém strýci, na jehož popud Pavla poslali do školy v Anglii. – O období nacistické hrozby Karel nikdy moc nemluvil. Na jaře 1939 mu Pavel zařídil místo ve své anglické škole. V červnu 1939 Karel dorazil do Londýna. – Filmový historik Colin Gardner vypráví o transportech Nicholase Wintona. Podle Tobyho byl otec příliš traumatizovaný, než aby na to vzpomínal. O jeho českých kořenech věděli jen díky drobnostem. – Za války se Reisz zapsal do letectva. Létání mu však moc nešlo. Po válce odjel do vlasti hledat rodinu, ale všichni zmizeli. Vrátil se tedy do Anglie. Podle synů nebyl ani Čech ani Brit; režisér Gavin Millar si myslí, že právě díky tomu měly jeho filmy široký mezinárodní záběr. – Ukázka z filmu V sobotu večer, v neděli ráno (1960). – Reisz vystudoval biochemii v Cambridge a pak učil chemii v Londýně. Pracoval pro filmový časopis Sekvence. Bydlel u rodiny, jejíž dcera pracovala v Britském filmovém institutu (BFI). Přes ni zjistil, že tam zamýšlejí vydat knihu o střihu. Tolik toužil dostat se k filmu, že knihu s Millarem napsal, ač neměl praktické zkušenosti. Publikace byla přeložena do mnoha jazyků. Střihač John Bloom vzpomíná, jak Reisze montáž fascinovala. – Věroslav Hába vypráví o vzniku časopisu Sekvence a o tom, jak Reisz spolu Andersonem, Richardsonem a Lorenzou Mazzettiovou začali točit dokumenty, aby se dostali k hranému filmu. – Kameraman Walter Lassally a další popisují situaci britského filmu v 50. letech. Proti jeho konzervatismu a předvídatelnosti bojovalo hnutí Free Cinema poetickým sociálním realismem. – Ukázky z dokumentu Momma Don’t Allow (1955, Maminka nedovolí) doprovází vyprávění o natáčení. – Hába a další mluví o manifestu Free Cinema. Reisz je nevnímal jako hnutí, ale jako skupinu mladých filmařů. – Ukázky z dokumentu We are the Lambeth Boys (1959, My jsme hoši z Lambethu). – Lorenza Mazzettiová rekapituluje úspěchy filmů. Pavel vzpomíná, jak šlo bratrovi ragby. Zájem o sport Reisz využil ve filmu Ten sportovní život (1963), který produkoval. – Podle režiséra Dereka Banhama i jiných se v jeho filmech projevoval vkus cizince i pozorovatelství a odstup outsidera. – Hába i režisér Stephen Frears vysvětlují, že film V sobotu večer, v neděli ráno uspěl díky identifikaci diváků s postavou Alberta Finneyho. Klíčový film o britské dělnické třídě natočil český emigrant. – Frears vzpomíná, jak si ho Reisz vzal jako asistenta na natáčení filmu Morgan – případ zralý k léčení. – Syn a ostatní mluví o Reiszově druhém, šťastném manželství s americkou filmovou hvězdou Betsy Blairovou. – Historka s Jessicou Langeovou dokládá, jaký byl Reisz příjemný a inteligentní režisér, který své herce zbožňoval. Skladatel Carl Davis mluví o jeho vztahu k filmové hudbě. Střihač Bloom vzpomíná spolupráci na Francouzově milence (1981). – Gardner a Bloom vyprávějí o filmu Dog Soldiers (1978, Psí vojáci). Ve svém díle se Reisz soustřeďoval na nespokojené, bouřící se jedince, jejichž rebelie je plná chyb. Příkladem je drama The Gambler (1974, Hráč). – Blízcí mluví o tom, proč Karel odmítl natočit třetí Hvězdné války. – Podle syna Reisz uvažoval o filmu o holocaustu či o komunismu a litoval, že žádný nenatočil. – Pavel vzpomíná, jak ho bratr pozval na natáčení. – Herec Hilton McRae konstatuje, jak mu Karel chybí. Pavel Reisz se loučí. -ivp-