Závod ke dnu

Odcizená krajina dnešní „technopolis“, zrychlený svět, v němž se stírají rozdíly mezi jednotlivými místy, ročními obdobími, dnem a nocí. – Filozof Václav Bělohradský popisuje tento nový časoprostor a roli práce, z níž se stalo novodobé náboženství. – Občané Velké Kraše na Jesenicku ve smutečním průvodu doprovázejí poslední vlak zrušeného vlakového spojení a hovoří o nezaměstnanosti v regionu. – Bělohradský mluví o krizi jako o situaci, v níž je nutné rozhodnout se mezi katastrofou a alternativou. – Ekonomka Ilona Švihlíková uvádí firmu Henriho Forda jako příklad vzniku pásové výroby, s jejímž zavedením přišel i systém nadvýroby. S tou v 70. letech vznikl i problém strukturální nezaměstnanosti. Výklad ekonomky doprovázejí ukázky z animovaného didaktického filmu Widgets, jehož estetiku rozvíjí animace Pavla Ryšky. – Bývalí zaměstnanci OP Jeseník mluví o zavřené textilce a o situaci v regionu. – Podle Švihlíkové neplatí, že úměrně s růstem produkce vznikají nová pracovní místa. Nastává problém, co s přebytečnými lidmi. – Rozvojový expert Tomáš Tožička kritizuje fakt, že se dnes snižuje i hodnota nejdůležitějších prací, jako jsou péče o domácnost a o děti. – Ředitel výroby OP Prostějov hovoří o situaci v oděvním průmyslu a o propouštění. – Sociolog Jan Keller kritizuje kategorii lidského kapitálu, spočívající v chápání nezaměstnaného jako někoho, kdo nerozvíjel svůj potenciál. – Ředitel z Prostějova popisuje proces, v němž se v určité fázi růstu postupně každý region stává pro výrobu nepoužitelný a musí dojít k jejímu přesunu jinam. Tento vývoj potvrzuje rozvojový expert ve výkladu o lokálních cyklech. – Bývalý technik továrny na zápalky SOLO Sušice mluví o stěhování výroby do Indie. – Tožička nastiňuje alternativu k nadvládě nadnárodních korporací v podobě zaměstnanecké privatizace. Tento model potvrzuje bývalá sklárna Krystalex v Květné, kterou znovu uvedli do provozu odboráři. Podle Tožičky chybí státní podpora zaměstnaneckého řízení firem. – Ekonomka líčí obecný pohled na nezaměstnanost a roli médií, představujících občany bez práce jako parazity. Výše podpor v nezaměstnanosti je u nás podle ní ve srovnání se zeměmi EU nízká a hovořit o masivním zneužívání dávek je scestné. – Účastníci rekvalifikačního kurzu diskutují o možnostech dalšího setrvání v Jeseníku. Rozvojový expert popisuje podmínky fungování lokální ekonomiky, pro něž je podstatné, aby se co nejvíce produktů vyrábělo na místě. – Jan Keller hovoří o tom, že malé a střední firmy nemají v podmínkách globalizace šanci přežít. Přijatý státní program strukturální adaptace neumožňuje chránit domácí výrobce proti zahraniční konkurenci. – Na reportáž ČT o otevření automobilky Hyundai v Nošovicích navazuje Švihlíková výkladem o ekonomickém a sociálním dumpingu. Představitelé odborového svazu KOVO mluví o obtížích se založením odborů v automobilce. Režisér nemůže v továrně natáčet; prý kvůli špatným zkušenostem s jeho kolegou Vítem Klusákem. – Zaměstnanci nadnárodní IT společnosti popisují přehnané nároky firmy a strach ze založení odborů. – Podle amerického ekonoma Richarda Wolffa reálné mzdy v USA přestaly růst v 70. letech. Zároveň stoupla produktivita práce a nevídaně se zvyšují zisky nadnárodních korporací a zároveň neúnosně roste zadlužení domácností. – Člen Akčního spolku nezaměstnaných mluví o stigmatizaci lidí bez práce. – Podle Kellera vyhovuje současná situace jen nejvyšším společenským vrstvám a mezi středními a nižšími třídami vzniká závist a nevraživost. – Bělohradský vysvětluje, že v prostředí globalizované „technopolis“ bude čím dál větší nedostatek práce. Kvůli tomu však nemohou lidé ztrácet právo na důstojnou existenci. -jbh-