Časosběrný dokument Občan K. zaznamenává přípravu a průběh titulního projektu umělecké skupiny Ztohoven a natočil ho jeden z jejích členů Michal Romeo Dvořák. – Seskupení v minulosti svými kontroverzními činy upozorňovalo mj. na rozpory mezi skutečností a jejím mediálním zkreslováním. Již vzhledem k povaze projektů na hraně zákona zůstávají členové převážně v anonymitě. – Film Občan K. (název lze číst i jako Občanka) zachycuje, často s pomocí skryté kamery, „život“ členů skupiny s falešnými občanskými průkazy. Mladí muži použili počítačově upravené fotografie/morfy (biometrické „údaje“ byly namíchané pomocí počítačového programu v poměru 50:50 z každé dvojice v řetězci), jež odevzdali při žádosti o nové občanky. Po jejich získání v „nových“ identitách získali průkaz pilota, zbrojní pas, uzavřeli sňatek, cestovali po Evropě či se účastnili voleb. Projekt prezentovali na výstavě, záhy zavřené policií. Cílem bylo ukázat, že jednotlivec v moderním světě ztrácí svou identitu a stává se pouhým číslem v systémech, jež jsou přitom značně nedokonalé a lze je snadno obelhat a zneužít. Průvodcem a komentátorem „děje“ je anonymní figura Občana K. se zahalenou tváří a tělem. Z uměleckého pohledu jde však jen o další exhibici seskupení bez hlubší reflexe problému, která je sice hravá, ale vyznívá poněkud samoúčelně.
Skupina umělců Ztohoven na sebe před časem upozornila, když do vysílání České televize simulovala v přenosu webové kamery atomový výbuch v krajině. Jejich akce mají charakter hry, ale zároveň poukazují na to, jak snadná je intervence do institucí. – V projektu Občan K. se dvanáct členů zapojí do řetězce, v němž si propůjčí „identity“: pomocí speciálního programu vzniknou zmorfované průkazové fotografie, průnikem tváří dvou lidí. – Fotky hladce projdou při podávání žádostí o nové občanky, jež jsou tak ovšem „falešné“. – Oproti simulaci výbuchu jde o dlouhodobý projekt. Dochází ke komickým i k nebezpečným situacím. Proběhne svatba, kdy nevěstu si fyzicky bere jiný ženich, než ten „pravý“. – Akce s občankami stojí členy čas a energii, musejí čelit vlastním pochybnostem. Je nutná shoda všech zúčastněných, mnohdy vyhraněných osobností. Projekt má dokázat, že člověk je pro systém pouze číslo. S falešnou občankou si členové nechají udělat pilotní průkaz či zbrojní pas, čímž dokládají možné zneužití systému mnohem sofistikovanějšími teroristy. Jednou z motivací skupiny ostatně je i odhalení chyb v systému. S falešnou občankou dva členové dokonce projdou i přísnou kontrolou na londýnském letišti. – Roman Týc, známý úpravou panáčků na semaforech pro chodce, si nevyzvedává soudní obsílky. Chce, aby byl mocí přímo přistižen. – Jediné, co se nezdaří, je registrace nového pacienta u zubní lékařky, která intuitivně pozná, že je jí předkládáno falzum. – Při víkendovém setkání členů skupiny se diskutuje o kontrolách občanů, například bezpečnostními kamerami. Registry podle nich lidem pomáhají na úkor svobody jednotlivce. Skupina řeší podobu „výstupu“ celého projektu, jde jí o srozumitelnost. Jednotlivé aktivity zveřejnit nechtějí, tuší, že překračují zákon. Přemýšlejí, že všichni udělají stejný přestupek. – S falešnou občankou lze bez problémů volit v předčasných volbách, dokonce i na zastupitelství v Madridu. – Občanka se zmorfovanou fotkou byla použita i k výrobě pracovního vstupního dokladu na Expo v Šanghaji. – Skupina se shodne, že projekt bude veřejně prezentovat formou výstavy. – Vernisáž přitáhne davy lidí. V centru expozice stojí ocelová kapsle s vystavenými upravenými průkazy a s manifestem projektu, opodál stojí recesistický stroj na výrobu falešné občanky. O výstavě informuje televizní zpravodajství. Druhý den do expozice dorazí kriminálka kvůli podezření ze spáchání trestného činu poškození práv. Roman Týc je tu násilně zadržen kvůli trestnímu stíhání za semafory. – Skupina je donucena výstavu zlikvidovat. – V pražském Technickém muzeu probíhá focení osobností roku, vedle známých Čechů pózuje i průvodce filmem Občan K., muž s hlavou a rukama zakrytými látkou, tzv. Bezksichťák. – Členové doposud žijí s upravenými průkazy. Týc jde na měsíc do vězení kvůli semaforům. Při nástupu však nemá občanský průkaz, který mu byl zabaven na vernisáži. Identifikován je na základě falešné fotky v registru. Umělec upozorňuje na podobnost při udávání údajů pro doklady s postupem ze třicátých let při segregaci Židů. – V lednu 2012 proběhl se skupinou Ztohoven soud, ale žádný trestný čin prokázán nebyl. Seskupení se podle rozhodnutí příslušného úřadu nedopustilo ani žádného přestupku. -dh-
Film vznikl na základě projektu Občan K. od sdružení Ztohoven. V úvodních titulcích je uveden název filmu Občan K. Ztohoven, distributor jej nazýval Občan K.
Ztohoven (projekt Občan K.)
Kateřina Krobová (ČT)
Ztohoven, Marek Dvořák, Ladislav Gaspar, Tadeáš Trojánek, Jaro Vacek, Tereza Raichlová, Saša Dlouhý
Jaro Vacek, Zdeněk Dostál, Jan Fedor (zvuk a mix zvuku), Vítězslav Jíra, Star Touch (mix zvuku), Roland Mad Skill Moor (mix zvuku), Petr Lenděl (mix zvuku)
Studio Beep (zvuk), Česká televize (zvuk)
Hana Třeštíková (Produkce Třeštíková), Michal Romeo Dvořák (ROMEOFILMS)
Roman Blaas (ČT)
Lucie Zvěřinová (ČT)
Jaro Vacek, Tereza Raichlová, Tadeáš Trojánek, Edmund Čučka, Jakub Pohl, Jiří Šlapal, Jan Bušta
Občan K. Ztohoven
Občan K. Ztohoven
Citizen K.
Občan K.
Občan Ztohoven
film
dokumentárnídistribuční
časosběrný
Česká republika
2012
2012
konec distribučního monopolu 30. 12. 2013
premiéra 8. 11. 2012 /doporučená přístupnost od 15 let/
Dokumentární film o záměně identit členů skupiny Ztohoven.
ČESKÁ TELEVIZE, Centrum dokumentární, publicistické a vzdělávací tvorby (ČESKÁ TELEVIZE), ROMEOFILMS, Produkce Třeštíková s.r.o.
dlouhometrážní
72 min
DCP 2-D, DVD
1:1,85
barevný
zvukový
Dolby Digital, digitální zvuk
česká
česky
bez titulků