Režisér a scenárista Václav Kadrnka na sebe upozornil minimalistickým autobiografickým snímkem Osmdesát dopisů (2011), v němž se zabýval rodinnými vztahy; konkrétně strádáním kvůli otci, který v 80. letech emigroval do Velké Británie a za nímž se chce vystěhovat i manželka se čtrnáctiletým synem. Také v jeho dalším snímku Křižáček se objevuje podobné téma: tentokrát se však dostává do centra pozornosti otec... – Rytíř Bořek se na počátku 13. století vydává po stopách syna, který utekl z rodné tvrze, aby se přidal k dětské křižácké výpravě. Na cestě se vyptává různých lidí a je svědkem drobných událostí. Pomůže mu mladý křižák, který má pochopení pro jeho trápení a který nakonec chlapce opravdu najde... – Propracované minimalistické dílo vychází z motivů básně Jaroslava Vrchlického Svojanovský křižáček z roku 1906. Tvůrci záměrně potlačují dějovost ve prospěch vizuálního ztvárnění a pracují především s mýtickými archetypy, s pouhými ozvuky skutečnosti, aby zdůraznili otcovu beznaděj a jeho stále větší strádání při snaze nalézt ztracené dítě. Do popředí vystupuje Bořkova horečnatá umanutost, narážející na nepochopení okolí. Kromě vytříbeného snímání italských lokací byl použit dnes už neobvyklý klasický formát 4:3 (1:1,33). Vizuální „čistotou“ odkazuje film na tituly Františka Vláčila, zejména na Údolí včel (zde se nabízí i příbuznost tématu). Na rozdíl od vláčilovské stylizace se Kadrnka vyhýbá naturalismu a historické věrnosti. Vše se pohybuje v rovině symbolu či metafory. S důrazem na obraz souvisí také minimum dialogů a střídmé využití působivé hudby Ivany a Vojtěcha Havlových. V tomto pojetí se i postavy stávají pouhou součástí obrazu. Rytíř Bořek v podání Karla Rodena má ve tváři stálý výraz bolesti nad ztrátou syna. – Snímek, který vznikl v česko-slovensko-italské koprodukci, zvítězil na MFF v Karlových Varech 2017, ale již tam vzbudil rozporné reakce. Někteří kritici a zejména diváci mu vyčítali artificiálnost, bezdějovost, pomalý rytmus s opakujícími se dlouhými záběry jezdce na koni, ahistoričnost v kostýmech a přílišnou stylizaci. Pravdou je, že ve srovnání s Vláčilem má snímek rovněž závažné téma (otcovskou lásku), to se však ztrácí v důraze na formu a v jakémsi zvláštním chladném odcizení. Nicméně se nepochybně jedná o úsporný kinematografický opus, jenž se v české kinematografii přiřadí k několika solitérům... -tbk-
A duch můj, svět jejž nezkojil, / u tebe žáčkem je hbitě / a nyní chápe po letech, / jak mohlo svět spasit – dítě! – Malý chlapec (Jeník) brzy ráno opouští rodnou tvrz v lehké dětské zbroji s přilbicí a s dětským mečem. Rodiče ještě spí. Ven se dostane, když se sklopí padací most kvůli čeledínům přivážejícím zásoby. – Za synem se na cestu vydal na koni jeho otec, rytíř Bořek. Zastaví se v lese u uhlíře, jehož synek jej doprovodí k poustevníkovi. Ten vzpomíná, jak u něj unavený chlapec zůstal na noc. Ráno ho chtěl dovést zpět k matce, jenže kluk zmizel, když ještě spal. Nechal tu mečík, který poustevník dá otci. Rytíř má synkovu podobiznu, již vyšila jeho žena na kus bílé látky. Když v noci táboří u ohně, zdá se mu, že z lesa ho pozoruje několik dětí. Na další pouti vidí v dálce mladého jezdce. Vyrazí za ním, ale on mu zmizí. Přes cestu jde několik dětí, které dřevěnými meči a klacky utínají zralé makovice, jež pak odnesou. Bořek opět zahlédne jezdce, ale opět jej ztratí. V noci se ptá s podobiznou v ruce hostinského a hostinské. Nevrlý muž ho odbude, že tudy prochází více dětí, ale hostinská mu řekne, že tu jeho syn byl s nějakým špinavým chlapem, snad potulným hercem. Než šli dál, zaplatilo dítě svou křestní mincí, kterou teď hostinská dá otci, jenž podle svých slov slíbil manželce, že syna přivede zpět. – Rytíř při dalším putování vidí představení, v němž dívka jako anděl s pomocí dětského sboru přesvědčuje přihlížející ke křížové výpravě do Jeruzaléma kvůli osvobození hrobu Spasitele. Rozdává dětem palmové ratolesti. Bořek jim srazí přilbice, avšak napadnou ho vesničané, a on podlehne jejich přesile. Herci odjedou. – Mladý jezdec vrátí otci křestní minci, která mu při potyčce vypadla. Bořek se mu svěří, že hledá syna; je přesvědčen, že mince ho k němu dovede. – Rytíř nabídne muži, že mu pomůže dítě nalézt. Pokud se to nepodaří, má s ním Bořek putovat do Svaté země jako křižák. Otec odmítá spát, tvrdí, že se vyspí, až Jeníka najde. Je odhodlán jej hlídat, dokud bude malý. Podle rytíře mu syn stejně znovu uteče. Bořek má vizi manželky, přikrývající mladého rytíře: mohl by to být jejich dospělý potomek. – Ráno se jezdec obleče do bílého šatu se znaky kříže. Vydá se k osamělému venkovskému kostelu vysoko na kopci. Bořek ho sleduje při modlení; mladík prosí Boha, aby mu dal sílu překonat moře a splnit poslání ve Svaté zemi. Sám pak vidí fresku křižáka, obklopeného dětmi s palmovými ratolestmi. Na odchodu z kostela potká mnoho mladých křižáků, kteří do něj směřují. – Dvojice dojede na břeh moře ke křižáckému táboru u starého hradu. Na nádvoří je trh. Rytíř tu vidí prodávat řezby křižáčků. V jedné pozná svého syna, ale když vesničanům ukazuje jeho podobiznu, vysmějí se mu. Podobizna na látce je už tak poničená, že na ní není skoro nic vidět. Muž srazí řezby a vesničané ho zbijí. Pomůže mu mladý rytíř. Bořek pak vidí další představení, v němž tentokrát dětského křižáčka zastupuje liliput. Lidé se dobře baví. – Vyčerpaný otec má vidinu, jak na poušti zabíjí pohanské vojáky, jako to dělal liliput při představení. Pak kolem něj procházejí děti v bílém s palmovými ratolestmi. – Bořek spí ve špitále. Mladý rytíř mu jemně vezme z ruky synovu křestní minci. Mnich jej zavede do místnosti plné zbědovaných a spících dětí. Rytíř jim ukazuje minci. Po dlouhé době ji jedna dětská ruka sevře. – Otec pevně objímá v náruči nalezeného syna. Mladý rytíř odplouvá s ostatními křižáky na lodi... -tbk-
rytíř Bořek
mladý rytíř
Jeník, Bořkův syn
Jeníkova matka
poustevník
uhlíř
uhlířův syn
hostinská
hostinský
dívka Anděl
chlapec Štěpán
herec
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
Jaroslav Vrchlický (Svojanovský křižáček – motivy z epické básně)
Karel Osoha (storyboard)
Marcela Pittermannová, Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg FC ČT)
Alan Soural (ostřič), Filip Halaška (steadicam), Gianni Grifa (steadicam), Petr Koutný
Luca Servino
Massimo Giuliano
Dan Pitín (výtvarné návrhy)
Tomáš Hájek (rekvizitář a zbrojíř), Claudio Mannova (rekvizitář), Marzio Servino (rekvizitář), Emiliano De Vecchis (rekvizitář), Paolo Albanese (rekvizitář), Maria Vittoria Colicchio /ž/ (rekvizitářka)
Jan Nečas, Anna Hrušková, Graziella Ammirati /ž/, Eva Blesková, Zuzana Brožová, Dominika Lippertová, Adeli Coli /ž/
Lukáš Král, Ilona Robová, Simona Pavlů
Jan Čeněk, Michael Míček (záznam kontaktního zvuku), Petr Kapeller (spolupráce), Milan Jílek (záznam hudby)
Marek Ježo (supervize), Michal Plička (kompozice), Jakub Weiss (kompozice), Tomáš Lomnický (kompozice), Oliver Popellár (kompozice)
i/o post (obraz), Jordi Niubò (producent i/o post), Libuše Martínková (produkce i/o post), Jaromír Pesr (supervize i/o post), Blue Faces (obraz), Bystrouška Studio (zvuk), Petr Novák (produkce Bystrouška), Soundsquare (zvuk)
Jan Macola (výkonný producent), Daniel Bergmann, Jaroslav Kučera (výkonný producent FC ČT)
Václav Kadrnka st., Alice Tabery /ž/
Marko Škop (Artileria), Ján Meliš (Artileria), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT), Carlo Cresto-Dina (delegovaný producent Tempesta)
Stefano Daniele, Vendy Fenclová
Jiří Koštýř (FC ČT), Simona Vescovi /ž/ (vedoucí vývoje), Michaela Jeleneková (vedoucí vývoje)
Zuzana Vrbová (FC ČT), Manuela Melissano /ž/ (ekonomka)
Eva Pavlíčková, Mirko Grimaldi, Antonio Luus, Marco Cabitza, Wally V. Kolman (FC ČT)
Tatiana Šulíková (výšivky), František Petrák (grafický design)
Jindřich Kačer
Rastislav Gore (vrchní osvětlovač), Jiří Vyskočil (fotograf), Stáj Trojan (práce se zvířaty – koně), Vanda Trojanová (práce se zvířaty – koně), Lucky Horse (práce se zvířaty), Čeněk Čistín (práce se zvířaty), Petr Barvík (spolupráce se zvířaty – koně), three brothers, spol. s r.o., Hudební studio České televize
Hudba k písni Zuzana LapčíkováIrena a Vojtěch Havlovi /úprava/
Itálie, Apulie (Itálie), Gargano, Fasano, Ostuni, Altamura, Gallipoli, Kalábrie (Itálie), Sardinie (Itálie)
Křižáček
Křižáček
Little Crusader
Křižáček
film
hranýdistribuční
balada, historický, road movie, poetický
Česká republika, Slovensko, Itálie
2017
2015—2017
konec distribučního monopolu 3. 8. 2024
premiéra 3. 8. 2017 /nevhodné pro děti do 12 let/
Film Václava Kadrnky.
Sirius Films, Artileria (koprodukce), Česká televize (koprodukce), Filmové centrum, Tempesta (koprodukce), innogy (koprodukce), Barrandov Studio (koprodukce), i/o post (koprodukce)
Státní fond kinematografie ČR, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, Audiovizuálny fond SR, Eurimages, New Cinema Network, Regione Puglia, A Pulia Film Commission, Fondor per lo Sviluppo e la Coesione, European Regional Development Fund Evropské unie, Fondazione Sardegna Film Commission, Comune di Cagliari, Cagliari Film Commission
Sirius Films s.r.o., Artileria, s. r. o., Česká televize, innogy Česká republika a.s., Barrandov Studio a. s., i/o post s.r.o.
dlouhometrážní
90 min
DCP 2-D
1:1,33
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
česká
česky, italsky
bez titulků
české
Festival: 52. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
2017
Karlovy Vary / Česká republika
Křišťálový glóbus
Václav Kadrnka
Vítězný snímek MFF Karlovy Vary vzbuzuje mezi českými filmovými kritiky diskuze o účelu a smyslu „artových“ filmů. Vzápě...
Letní filmová škola nabídne nejen koncerty a divadelní představení, ale také výstavy, literární program, debaty a projek...
Ocenění dnes večer režisér Václav Kadrnka převzal ve Velkém sále hotelu Thermal. Cena tak po 15 letech zůstává v Česku, ...