V dokumentu Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama s podtitulem Nepálská odysea Doroty Nvotové zaznamenává scenáristka a režisérka Vendula Bradáčová (nar. 1976) působení slovenské herečky a muzikantky (nar. 1982) v Nepálu, kam se před šesti lety odstěhovala v touze zásadně změnit životní styl. Mladá žena tam podniká v cestovním ruchu a věnuje se dobročinnosti: angažuje se v provozu sirotčince Happy Home a pomáhá mnoha „dětem ulice“. Po odhalení, že v provozu instituce dochází k podvodům, a po změně v osobním životě se vrací na Slovensko, nicméně nepřestává sledovat osudy dětí a na dálku řídit cestovku. – Popularizační medailon mnohostranné a aktivní osobnosti se opírá zejména o spontánní projev protagonistky v různých situacích. Je atraktivní i exotičností prostředí. Zároveň odhaluje dobré i stinné stránky charitativní činnosti a neutěšený stav početné chudé populace v turisty atakované zemi s velkými sociálními rozdíly. -kk-
Herečka a muzikantka Dorota Nvotová kráčí po kopci nad vesnicí Kyanjin Gompa (3 800 m.n.m.). Žije v Nepálu šest let. Během svého prvního treku kolem Annapurny přijala jméno Fulmaya (Květ lásky). Provozuje zde cestovní kancelář a doprovází malé skupiny na horské túry. – Získala zázemí, když ji „adoptovala“ rodina mladíka Kumara. Při zařizování bytu se seznámila s britským inženýrem Johnym Rowettem a provdala se za něho. Společně vypomáhají v internátní škole Happy Home. Dorota pro sirotčinec hledá sponzory i ve Slovenské republice. Drží ochrannou ruku nad tříletým děvčátkem, jež po ní pojmenovali Fulmaya. Děcko se tváří smutně. Nepálské děti prý nemluví o důvodech svých negativních emocí. – Část budovy vznikla z podpory šedesátiletého sponzora, který při narozeninové oslavě vybral finanční obnos na její stavbu. – Belgická dobrovolnice Veronique vyučuje v tamní škole. Kvituje sounáležitost zdejších dětí; jsou zvyklé si pomáhat. – Podle Doroty si nepálské děti mohou samy vybrat náboženské vyznání. Sama vyrostla v katolickém prostředí, ale teď se přichýlila k buddhismu. Po návštěvě buddhistického chrámu při cestě ke stúpě vzpomíná na dětství. – Děti z internátu doprovází žena na různé výpravy. Jedné z akcí se však nemůže zúčastnit, protože je nemocná. Při vzpomínkách na prodělanou tuberkulózu a astma pokuřuje v posteli. Objasňuje pohnutky, s jakými sem přicházejí klienti její cestovky. Ona sama měla problémy se socializací, nyní se snaží skupiny turistů stmelovat. – Ve městě žije tisíce lidí na ulici, pohybují se tu protřelé dětské gangy. Většina mladých bezdomovců neustále fetuje lepidlo. – Dorota se na ulici ujme negramotné ženy s nemocným děckem Jikrolou a odveze je do přecpané nemocnice, kde se postará, aby byl chlapec vyšetřen. – Slovenka budí děti v Happy Home. Doufá, že budou podporovány až do dospělosti. Ranní rozcvička s pokřiky působí jako vojenský nástup. Shromáždění velí pracovní šéf sirotčince Sadip. – V jídelně servírují kořeněnou stravu, děti jsou na to zvyklé. – Do sirotčince přijíždí pracovat Martin Bitman. Dobrovolníci z Evropy zásadně nevnucují dětem zvyky ze své kultury. – Dorota se Sadipem nahlíží do spisu malé Fulmayi. Tu prý našli v popelnici a úřad ji dopravil do sirotčince. – Dorota pořádkumilovnému Johnovi často nabourává plány. Společně jdou koupit pro ni motorku. – Nemocný Jikrola byl ještě dvakrát v nemocnici. Jeho dobrodinka by jej chtěla umístit v internátu. – Žena natáčí s mladíky z ulice. Vezme je do veřejné umývárny, nakoupí jim oblečení. Devatenáctiletého Ashise a mladšího Sumana přemlouvá k odvykací kúře. Suman by mohl pak chodit do školy. Procházejí společně nočním městem. Během večera se mladíci nepohodnou. – Přestože je Dorota v Nepálu spokojená, stýská se jí po Slovensku. Její svoboda má i nežádoucí dopady; neví, kde je doma, postrádá „fixní body“. – Dorota žije v Bratislavě. Když zjistila, že v sirotčinci byly děti týrány, postavila se proti řediteli. Některé děti se podařilo odevzdat zpět do chudých vlastních rodin. Do instituce dorazily kontroly, vedení hrozí soud. – Mladá žena se věnuje psaní a hudbě. Cestovku řídí na dálku. Rozešla se s manželem. Předvádí svůj base camp, sklepní kóji s odloženými věcmi z různých životních etap. Motorku vyměnila za trabanta. Navštěvuje matku, herečku Annu Šiškovou, je zamilovaná. Stále se řídí indickým příslovím Na konci je všechno v pořádku. A když ne, tak to není konec. – Suman, chlapec z ulice, pokračuje v odvykací kúře. Happy Home je pod dohledem Centrálního úřadu péče o dítě, který na základě vyšetřování doporučil sirotčinec uzavřít. Johny zůstává i nadále v Nepálu a koordinuje návrat dětí do rodin. Tříleté Fulmaye a několika dalším nezaopatřeným dětem hledá Dorota nový domov a sponzory. -kk-
Zdeněk Franta
Jiří Klenka, Marek Musil (mix zvuku)
Klenkasound (zvuk), Jiří Klenka (zvuk), Barbora Hovorková (zvuk), Pavel Kovařík (zvuk), Bystrouška (zvuk), Česká televize (obraz), Pavel Hapala (obraz), Filip Valouch (obraz), Martin Vít (obraz)
Roman Blaas (výkonný producent ČT)
Jan Bradáč, Martina Šantavá (kreativní producentka ČT)
Vendula Bradáčová (Hangar Films), Jan Bradáč (Hangar Films), Lucie Zvěřinová (ČT)
Tina Palu (fotografka)
Lisette Saint Germanin, Lenka Pospíchalová
Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama
Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama
Fulmaya, the Girl with Skinny Legs
film
dokumentárnídistribuční
dokument
Česká republika
2013
2013
konec distribučního monopolu 22. 5. 2015
premiéra 23. 5. 2013 /přístupné bez omezení/
Nepálská odysea Doroty Nvotové.
dlouhometrážní
76 min
DCP 2-D
barevný
zvukový
5.1, Dolby Digital
česká
anglicky, slovensky, nepálsky
anglické, české