Dvojrole

Země původu

Česká republika, Francie

Copyright

1999

Rok výroby

1998

Premiéra

18. 3. 1999

Minutáž

110 min

Kategorie

film

Žánr

psychologický, sci-fi

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Dvojrole

Český název

Dvojrole

Anglický název

Double Role

Koprodukční název

Le double rôle

Anotace

Komorní psychologický snímek Jaromila Jireše Dvojrole je prvním filmem pro kina, který vznikl v brněnském studiu České televize (s částečným podílem francouzského koproducenta). Režisér s autorkou námětu a spoluscenáristkou, lékařkou, překladatelkou a političkou Jaroslavou Moserovou nově zpracovali faustovské téma sváru duše a těla jako studii o lidské identitě. Jen jako výchozí prvek zvolili vědecko-fantastický motiv zatím nereálné transplantace mozku. – Dva mladí lékaři, kteří experimentují s výměnou mozku, provedou operaci na dvou ženách umírajících po autonehodě. Do hlavy mladé dívky, která byla členkou zlodějské party, voperují mozek osamělé sedmdesátileté docentky orientalistiky, jejíž tělo bylo při srážce těžce poškozeno. Z bezvědomí se tak probudí žena s tělem a tváří mladé dívky, ale s myšlením a návyky staré nerudné intelektuálky. Ta se marně pokouší žít s novou identitou. Nedokáže se radovat z možností, které jí neuvěřitelná změna nabízí. Cítí se podvedena a s nechutí vstupuje do nového života. Jen chvílemi se dokáže vymanit z pocitu ukřivděnosti či viny a prožít okamžik obyčejného štěstí. Situaci jí navíc komplikují bývalí kumpáni. Lékařský pokus však skončí neúspěšně: transplantovaný mozek rychle stárne a mladé tělo se tomuto procesu podřizuje... – Tvůrci pojednávají o závažných etických i lidských otázkách bez snahy o vnější atraktivnost a s vědomím omezenosti poznání. Postavy vystupují jakoby beze jmen (ačkoliv si J. Jireš dovolil jemný žert, když oba lékaře pojmenoval podle svých kolegů Jana Němce a Ivana Passera), aby se zvýraznila obecná rovina problému. Obtížný part byl psán přímo pro Terezu Brodskou, která s úspěchem dokázala zvládnout i jemné nuance „dvojrole“. Snímek byl natočen na formát Super 16 a překopírován na 35 mm film. -tbk-

Obsah

Nervózní docentka orientalistiky oslavuje na fakultě sedmdesáté narozeniny. Přetvařuje se jen se sebezapřením. Slyší posměšné řeči mladých studentek a uvědomuje si své stáří i prázdnotu osamělého života. Nerozptýlí ji ani blízký přítel, profesor. – Při noční službě v nemocnici sestavují neurologové Jan Němec a Ivan Passer zprávu o svém nadějném výzkumu. Oba se zabývají transplantací mozku. Své pokusy provádějí na prasatech. Vydají se do vedlejší budovy, kde pozorují kance Ferdu, který žije už dvacet čtyři dnů s transplantovaným mozkem. Ostatní operovaná zvířata však uhynula. – Hlučná parta opouští noční podnik. Muži se surově chovají k opilé dívce, která k nim patří. – Dívka si všimne manželů, přijíždějících z nějaké oslavy ke své vile. Slyší jejich rozhovor o blížící se dovolené „na Kanárech“. Zatelefonuje z budky někomu adresu domu. Vzápětí ji srazí auto, řízené docentkou, vracející se z oslavy. Vůz potom havaruje. – Lékaři v nemocnici uvažují, jak zachránit těžce zraněné ženy. Mladá se jmenuje Yvetta Javůrková a má zcela zničený mozek. Starší, docentka Libuše Kaufmanová, má sice mozek v pořádku, ale po úrazu by zůstala zcela nehybná. Ani jedna z nich nemá šanci na přežití. Doktoři se nakonec rozhodnou vyzkoušet svůj experiment na lidech. Tajně, bez vědomí kohokoliv v nemocnici, provedou složitou operaci, při níž vymění mozky pacientek. Ani sálové sestry nechápou, co se odehrává. – Passer, který je špičkový neurochirurg, má z výsledku dobrý pocit a tvrdí, že jsou bozi. Ale výzkumník Němec je na rozpacích. – Do nemocnice přijede smutný profesor rozloučit se s přítelkyní, která je v bezvědomí na přístrojích. Podle něj žila docentka Kaufmanová zcela sama a neměla příbuzné. Ani Yvetta Javůrková podle záznamů nikoho nemá. – Mladá pacientka se probere. Němcovi se nelíbí její „staré“ oči. Dívka se vůbec nedokáže orientovat. Tvrdí, že jí scházejí její brýle. Zděsí se svého obličeje v zrcadle. Uvažuje a chová se, jak ji vede její starý mozek. Odmítá přijmout novou identitu. – Tříčlenná parta bytařů zatím vykrade vilu, na niž ji upozornila „tipařka“ Yvetta. Gauneři se obávají, aby dívka po havárii v nemocnici něco neprozradila. Marně se tam však za ní pokoušejí dostat. – Vrchní sestra se zlobí na pacientku, která odmítá jíst. Dá jí náhrdelník, nalezený na místě havárie. – Yvetta, která se od lékařů dozvěděla pravdu, odmítá to, co se s ní stalo. Ptá se, komu vlastně doktoři zachránili život. – Doktoři navštíví Yvettino bydliště. Dívka žila mezi lidmi na okraji, kteří o ní mluví jako o děvce. – Lékaři zjistí, že pacientka má docentčino písmo. Dívka chce vidět ženu na přístrojích. Obviní lékaře, že teď kvůli nim bude muset žít ve lži. Nikdy jim to nezapomene. – Němec odveze sanitkou vyléčenou pacientku „domů“, tedy do bytu docentky Kaufmanové. Dívka má u sebe stále docentčinu knihu. Cítí se tu spokojeně. Všechny věci důvěrně zná. Jen nepotřebuje žádné brýle. Zato může klidně cvičit s bojovou tyčí, což jí jako sedmdesátnici už nešlo. – Vystraší ji partička, která ji sledovala z nemocnice a teď jí telefonuje: ona nemá tušení, o koho jde. Pak pozoruje v zrcadle své mladé tělo a zkouší si staré šaty. Rozpláče se nad sebou. – Nenápadně se vydá na svou starou adresu, ale tady ji poznají a pokřikují na ni. – Yvetta se ve škole dostane do odborného sporu s profesorem. Ten to však považuje za nejapný žert. – Lékaři pacientce vysvětlují, že se musí s mladým tělem smířit a naopak je využít. – Smířená dívka si nakoupí moderní oblečení. Před domem ji chytí kumpáni, ale zachrání ji soused Vyskočil, který pracuje u policie. Dívka ho pozve dál a tvrdí mu, že se docentce stará o domácnost. Má radost z kocoura Matýska, který se vrátil z toulek. – Yvetta využije své jazykové znalosti a stane se průvodkyní cizinců. – Lékaři zjistí, že kanec Ferda umírá. Obávají se o pacientku, ale ta se podle svých slov cítí v pořádku. – Kumpáni Yvettu přepadnou na ulici a varují ji. – Vystrašená žena raději na čas odjede. Ve vlaku se seznámí s partou mladých a tráví s nimi volné dny v přírodě. Jednou večer se připravuje na schůzku s mladíkem Tondou. Když se s ní chce mladík pomilovat, přijde jí to směšné. Ponížený milenec ji udeří a odejde. – Po návratu najde Yvetta v bytě oběšeného Matýska a partu zlodějů při „práci“. Jednoho z nich poraní bojovou tyčí; překvapení bytaři pak utečou před Vyskočilem. Při divoké jízdě havarují a vůz vybuchne. Yvetta má výčitky svědomí, že způsobila smrt tří lidí. – Doktor Němec navštíví pacientku v bytě. Uvědomí si, že připravili docentku o její povolání, Yvetta si však spíše stěžuje, že nemá přátele. Stroze odmítne Němcův pokus o polibek. – Yvetta později požádá lékaře, aby odpojili starou ženu od přístrojů. Lékaři na ní začnou pozorovat příznaky rychlého mentálního stárnutí. Mladá žena zapomíná, musí kvůli tomu nechat i průvodcovské práce. Začne se chovat jako stará. – V domě se na vývěsce u schránek objeví parte docentky Kaufmanové. – Lékaři sledují Yvettu. Pochopí, že jejich obavy se naplňují, a vědí, že jí nemohou pomoci. Už si nepřipadají jako bozi, nýbrž jako viníci. – Yvetta se naposledy setká s profesorem; ten neví, co po něm zvláštní podivínská dívka chce. Žena nepřítomně sedí v parku na lavičce a v rukou svírá svou knihu... -tbk-

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milota Macharáček

Původní filmový námět

Jaroslava Moserová

Technický scénář

Jaromil Jireš

Dramaturg

Josef Souchop

Druhá kamera

Radomír Řezáč

Návrhy kostýmů

Zdena Mannová

Vedoucí výroby

Petr Pinkas

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Dvojrole

Český název

Dvojrole

Anglický název

Double Role

Koprodukční název

Le double rôle

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

psychologický, sci-fi

Země původu

Česká republika, Francie

Copyright

1999

Rok výroby

1998

Produkční data

začátek natáčení 8. 6. 1998

Premiéra

premiéra 18. 3. 1999 /doporučená přístupnost od 12 let/ (kino Lucerna, Praha)

Distribuční slogan

Zápas duše s příliš mladým tělem.

Výrobce

Česká televize, Televizní studio Brno (Česká televize), TS Josefa Souchopa a Dariny Levové (Televizní studio Brno), Les Films des Tournelles, Pascal Judelewicz (koprodukce)

Nositelé copyrightu

Česká televize

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

110 min

Původní metráž

2 630 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Tereza Brodská

Vítěz

Akce: Moravskoslezká regionální cena za audiovizuální tvorbu Pierot ’99

1999
Brno / Česká republika
Cena za herecký výkon
Tereza Brodská