Krajina mého srdce je dalším z řady filmů, v nichž bytostný filmař Jan Němec rozmlouvá především sám se sebou. A to, jak je pro něj ostatně charakteristické, formou experimentální výpovědi. Navíc tvrdil, že jde o hraný film. Jestliže tématem předchozího filmu s psychoanalytickým podtextem Noční hovory s matkou (2001–2002) byl tvůrcův vztah k mamince a k vlastní minulosti, v tomto introspektivním snímku se Němec zabývá problémem hranice života a smrti, u níž se sám ocitl kvůli srdečnímu záchvatu. Dílo je opět svérázným filmovým esejem. Paralelně sleduje dvě „dějové“ linie: náročnou operaci srdce, již autor sám v pražském IKEM podstoupil, a návštěvu amerického prezidenta George W. Bushe v Praze. Nejpodstatnější jsou především niterné pocity člověka na rozcestí, které zprostředkovává imaginativní kamera, ale i překvapivě (vzhledem k dnes tolik oblíbené digitální technologii) klasický fotografický aparát, „vylepšený“ pětatřicetimilimetrovým negativem, s nímž tvůrce se svými spolupracovníky docílil pohyblivých obrazů. Dění na plátně je provázeno autorovým komentářem a elektronickou hudbou, záznamem tlukotu srdce, jemuž odpovídá rytmicky odříkávané sousloví „Huš, Bush“ (jež je možné „číst“ i jako „Už buš“). Hektický, rozpohybovaný obraz a střih doprovázejí leitmotivy stromů, neonového srdce nad Pražským hradem, pražské ulice včetně nezbytného žižkovského vysílače (objevujícího se pravidelně v Němcových posledních filmech) a režisérova ruka, záměrně „vsunovaná“ do záběru. Ke snímku je připojen Němcův krátký hraný film z roku 1967 Matka a syn. -pp-
V noci, kdy proběhla operace, přiletěl George W. Bush do Prahy. Tým kardiochirurgů z pražského IKEM se v pozdních večerních hodinách připravuje na náročnou operaci srdce. – Na ruzyňské letiště právě přilétá vládní speciál s prezidentem Spojených států Georgem W. Bushem a jeho chotí Laurou. – Silueta Němcovy ruky na plátně jakoby pohladí srdce, určené k transplantaci. – Prezidentský pár pomalu sestupuje po schůdcích z letadla a kyne čekajícím hostitelům a novinářům. Delegace, sledovaná ochrankou, nasedne do připravených opancéřovaných limuzín a vydá se na cestu do města. Na Hradě září „tepající“ neonové srdce výtvarníka Jiřího Davida. – Hodiny na věži Thomayerovy nemocnice v Krči ukazují tři ráno. – Houkající sanita projede vrátnicí nemocnice. Pacienta odvezou na operační sál. Chirurgové se pustí do náročného výkonu. – (Komentář) Tvůrce si vybavuje bezprostřední pocity před narkózou. Tvář zřízence, který jej vezl na sál, se podobala herci s tváří smrťáka s perverzními choutkami z filmu, který autor kdysi dávno pořídil ve stejné nemocnici. – Kolona s americkým prezidentem projíždí za hlasitého houkání strnulým centrem. – Kamera sleduje pražské chodce a ulpívá na tvářích a postavách mladých dívek a žen. Střídají se roční období i pražské dominanty. – Na otevřeném okně žižkovského bytu s výhledem na televizní věž se houpe malé dekorativní srdce. – (Komentář) Autor vzpomíná, jak s Václavem Havlem v roce 1968 napsali scénář k černé komedii Heart Beat o nemocných mocných, kteří zabíjejí mladé lidi pro jejich zdravá srdce. A dál lakonicky konstatuje, že zatímco se Havel po letech stal členem „klubu“ privilegovaných s nejlepší lékařskou péčí, Němec jednou v sanitce dostal kyslíkovou masku bez kyslíku, který prostě došel. – Dle hodin na nemocniční věži je téměř půl druhé odpoledne. Operace je stále v plném proudu. – (Komentář) Režisér vzpomíná na pacienta, který s ním ležel na pokoji a který mu poradil, aby si choval doma vlastní prase, neboť prasečí srdce je nejpodobnější lidskému. Také díky osobnímu vztahu, který mezi zvířetem a jeho majitelem vznikne, nové srdce pak dobře funguje. – (Komentář) Operovaný filmař se domníval, že před narkózou se člověku promítne celý život. Místo toho viděl jen útržkovité výjevy bez vnější kauzality. – Na ruzyňské letiště se vrací početná americká delegace s prezidentem Bushem. Všude jsou rozeseti fotografové a ochranka. – Lékaři vkládají zdravé srdce do pacientova otevřeného hrudníku. Americký pár vystoupá po schůdcích do letadla. Ještě naposledy zamává a zmizí v nitru obrovitého letounu. Speciál začne rolovat. – (Komentář) Autor má v „ústech rouru“ a na jazyku zvědavé otázky, jak dopadla operace. „Konala se vůbec?“ ptá se sám sebe. – (Hlas) Kdysi prý ve Francii popravovali šlechtice. Oproti dobovým zvyklostem ve stoje. Když kat máchl mečem, šlechtic se podivil nad jednoduchostí úkonu. Kat mu pak poradil, aby jen zatřásl hlavou, což muž vzápětí učinil. Jeho hlava se oddělila od trupu a odkutálela se. Bezvládné tělo se pak jen sesunulo k zemi... -pp-
hlas
Jiří Milfait (spolupráce), Michal Vlček (spolupráce)
Krajina mého srdce
Krajina mého srdce
Landscape of My Heart
Krajina srdce
film
dokumentárnídistribuční
umělecký, esej
Česká republika
2004
2003
konec distribučního monopolu 31. 10. 2009
premiéra 1. 11. 2004 /doporučená přístupnost od 15 let/ (kino Světozor, Praha)
bez sloganu
dlouhometrážní
63 min
35mm
1:1,85
barevný
zvukový
mono
česká
česky
anglické, bez titulků
české