Proměny Pražského hradu

Na 3. hradním nádvoří, pod monolitem, jenž symbolizuje boj za národní svobodu, poblíž hrobů českých králů, se pod dlažbou nacházejí nejstarší památky na původní osídlení (val, opevnění). – Už v románském období se díky radikálním přestavbám stal „hrad na ostrohu“ symbolem světské i sakrální moci. Tehdy nabyla svou dnešní podobu i bazilika sv. Jiří. – Karel IV. inicioval povýšení biskupství na arcibiskupství a na místě rotundy/baziliky sv. Víta začal budovat gotickou katedrálu pod vedením Matyáše z Arrasu (východní část chóru až po triforium) a Petra Parléře (kaple a sakristie, zaklenutí chóru síťovou klenbou, jižní průčelí s věží, kaple sv. Václava, bysty v triforiu). – Sv. Jiří, rytíř a boží bojovník, střeží 3. nádvoří. – V katedrále sv. Víta byl Karel korunován českým králem novou Svatováclavskou korunou. Jako císař římský se snažil přeměnit hrad na královskou rezidenci a centrum Svaté říše římské (obnovena kapitulní knihovna, přeneseny ostatky dávných knížat a králů do katedrály, shromážděny nejvzácnější relikvie). Císař v chrámu uložil i Svatováclavskou korunu a kříž s ostatky světců a s relikvií z Kristova ukřižování. – Konec panování Lucemburků ovlivnily husitské války. Hrad byl několikrát vyloupen, stavba katedrály pozastavena. Po skončení bojů králové na Hradě několik desetiletí nesídlili. – Teprve Vladislav Jagellonský navázal na Karla IV. a s architektem Benediktem Riedem přestavěl Hrad v raně renesančním duchu. Vznikl trůnní Vladislavský sál (kroužená klenba, renesanční okno). Došlo i k přestavbě Královského paláce. – S příchodem Habsburků se nákladná obnova, nutná po rozsáhlém požáru, nadále nesla v duchu renesance. Ferdinand I. vystavěl pro manželku Annu v nově zřízené Královské zahradě letohrádek (hrající bronzová fontána, fíkovna). Přetrvával však i vliv monumentální gotiky (Stará sněmovna). Posléze přibyla v zahradě míčovna. – Ještě výraznější rozkvět přinesl Hradu nástup císaře Rudolfa II., horlivého stavitele (Španělský sál, Rudolfova galerie, Císařská konírna), podporovatele umění a vědy, sběratele a podivína. – Hrad byl místem událostí, jež vyústily v třicetiletou válku (mj. defenestrace místodržících). – Po porážce protestantských vojsk na Bílé hoře nastoupila éra „vídeňských Habsburků“ a s nimi baroko (nová výstavná jízdárna). Císařovna Marie Terezie nařídila velkorysou přestavbu a opravu Pražského hradu. – Za vlády Josefa II. byl hrad opuštěný a z velké části proměněný v kasárny. – V 19. století pod vlivem obrozeneckého hnutí vznikla Jednota pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta. – Ve 20. století se Hrad stal sídlem prezidenta. Z popudu T.G. Masaryka došlo k rozsáhlé adaptaci zanedbaného areálu pod vedením Josipa Plečnika. Byla dokončena svatovítská katedrála (k tisícímu výročí úmrtí sv. Václava). Novou podobu získala hrobka českých králů (moderní sarkofág Karla IV.). – Po pádu demokracie Hrad „zmrtvěl“. Až prezident Václav Havel významněji pokračoval v renovaci a v rozvoji komplexu (nová oranžérie architektky Evy Jiřičné, úpravy Bořivoje Šípka, tunel v Jelením příkopu). Nyní Hrad „vyhlíží“ lepší časy nového tisíciletí... -kk-