Celovečerní debut spoluscenáristů a režisérů Pavla Göbla a Romana Švejdy Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí je adaptací téměř stejnojmenné hry Reného Levínského, kterou autor napsal pod pseudonymem Samuel Königgratz pro svůj domovský královéhradecký soubor Nejhodnější medvídci. Ti nastudovali představení v Hradci Králové spolu s pražským divadlem Na tahu (nominace na cenu Alfréda Radoka za nejlepší současnou divadelní inscenaci). Později se hra s úspěchem hrála v Praze (Divadlo v Dlouhé), v Karlových Varech, ve Zlíně a jinde. Podle slov producenta Jiřího Konečného jejím přepisem vznikla "současná, přiměřeně suchá, lehce absurdní filmová tragikomedie o středně velkém českém nádraží v létě." – Vyprávění se odehrává (kromě jednodenního prologu a desetidenní přestávky) v průběhu jednoho červencového týdne a soustřeďuje se na humorně laděný popis vztahů mezi železničáři a zároveň i na popis jejich práce. Vše se odvíjí v dopravní kanceláři, v kolejišti a především v nádražní hospodě a jejím okolí. Téměř tu nejsou žádní cestující (pokud ovšem necestují vlakem nádražáci samotní). Den po dni se tak seznamujeme s rutinní činností různých profesí (výpravčí, posunovači, traťmistr ad.) i s vývojem několika citových karambolů. Uklizečka Gábina hned na počátku přijde o ženicha, posunovače Frantu, který sice údajně zemře, ale ke konci se znovu objeví. Mladá žena si mezitím vybere výpravčího Aleše, ten však má známost s dcerou obávaného kontrolora Evžena a měl také pletky s kolegovou manželkou, pokladní Drahuší. Všednodenní události bez vzrušení směřují k závěru, v němž je domnělé úmrtí nahrazeno skutečnou, byť značně bizarní smrtí staršího výpravčího Dvořáka. – Realistický obraz, nepochybně pravdivě vystihující neutěšenou situaci Českých drah, se bohužel míjí s absurdní nadsázkou, jež je snad funkční na divadle, avšak ve filmu nikoliv. Dílko se tak rozpadá do jednotlivých epizod, pospojovaných chatrným "příběhem". Místo typů tu vystupují jen figurky, byť nesporně dobře odpozorované ze života. Vedle Jaroslava Duška se zde objevuje několik mladých divadelních herců a řada neherců, z nichž většina však má zkušenosti s amatérským divadlem. – Natáčelo se na nádraží Žatec-západ.
Téměř každý den spolu cestují výpravčí Petr Dvořák a přednosta Antonín Jánský motoráčkem do práce na nádraží Žatec-západ. S Jánským tentokrát jede dcera Iveta, chystající se na tábor; až se vrátí, poletí s rodiči na Korfu. Dvořákovi mají objednanou dovolenou v Turecku. – Pátek, 2. července. V dopravní kanceláři na nádraží Žatec-západ vládne idyla. Jen výpravčí Karel Altrichter je v depresi, protože ho opustila manželka, pokladní Drahuše. Zato uklízečka Gábina je spokojená. Má před svatbou s vedoucím posunu Frantou Bláhou. Ten však právě dostal vynadáno od obávaného kontrolora dopravy Evžena Deky, protože jeden z jeho podřízených, Rom Gejza Šulc, zase neměl na hlavě přilbu. – U nádražní hospody Rudy Kaštana se železničáři chystají na oslavu svatby. – Franta jede pro bratra-dvojče Bédu. Najde ho opilého zvracet u hospody. A na nádraží se už nevrátí... – Po deseti dnech, 12. července. Dvořák a Jánský se v motoráčku baví o smrti Franty Bláhy a o jeho pohřbu. Vedoucí posunu jel pro bratra a dostal v hospodě infarkt. – Fotbalový nadšenec Gejza marně přemlouvá postaršího traťového mistra Mirka, aby nastoupil za jejich oslabený mančaft. – Do práce se vrací po dovolené mladý výpravčí Aleš Podzimek. Nechtě se dotkne smutné Gábiny. Až pak se od Dvořáka a Jánského dozví, co se stalo s Frantou. Později se v kuchyňce Gábině omluví. Mladá žena mu navrhne, zda by s ní nejel místo mrtvého ženicha na Korfu. Dvojice se v kuchyňce zdrží... – Výpravčí Karel neustále medituje. Věří v reinkarnaci a vykládá o ní ve své obvyklé opilosti staršímu posunovači Ludvíkovi, zarytému komunistovi. – Dvořák se v kanceláři obává kontrolora Evžena. Aleš ho uklidňuje: chodí s Dekovou nevlastní dcerou Esmeraldou Tóthovou, a tak ví, kde bude řádit. – Aleš se baví při koupání v pískovně s Esmeraldou o jejím otci. – V hospodě u Rudy teskní opilý Karel po Drahuši. – Esmeralda doma vyzvídá na otci, kam se zítra chystá. – Podnapilí nádražáci v noci vylezou na střechu vagonu. – Úterý, 13. července. Jánskému vadí Karlovo věčné filozofování. Výpravčí ovšem najde u opuštěné točny dobrého posluchače v Gejzovi. Mluví o nádražním geniu loci, což si Gejza vysvětlí tak, že na nádraží straší Frantův duch. – Gábina se u přednosty přimlouvá za Aleše, aby dostal dovolenou a mohl s ní jet na Korfu. – Gejza se v šatně dohodne s malířem Vavřenou, že mu obmaluje plákaty nahotinek na zdi, aby je nemusel sundat. – Nádražáci popíjejí v hospodě. Pošlou půllitr obstarožnímu trampovi, neustále vyhrávajícímu v nádražní hale na foukací harmoniku a na kytaru. Chtějí, aby na chvíli ztichnul. Ale muzikant se napije a hraje hned dál. – Středa, 14. července. Gejza s Ludvou sledují v kolejišti Esmeraldu, která kráčí na svou první směnu jako nová signalistka, a kvůli jejich nepozornosti způsobí vagon poruchu na výhybce. – Esmeralda se hlásí do práce a nadbíhá Dvořákovi. Také upozorní přednostu na nehodu. – Aleš se před dívkou kvůli Gábině schovává. Starší výpravčí mu radí, aby se vydával za své dvojče. – Dvořák před novou signalistkou vzpomíná na Frantu. – Přednosta se dostaví na místo nehody, ale posunovači si z něj nic nedělají. – Nádražáci jedou na fotbal. Esmeralda s sebou vezme otce a představí mu Aleše jako svého nastávajícího. Gábina už zase ví, že jí to nevyšlo. Gejza se ve vlaku podřekne a kontrolor pochopí, že ho dcera prozrazuje. – Po fotbale obdivuje Gejza v Děčíně pendolino. – Když se parta vrátí do Žatce, zamíří hned k Rudovi. Dvořák vykládá svou teorii o vychlazeném pivu, jež jde prý na hubnutí. Vyčetl to v Solženicinovi. Bolševik Ludvík se s ním dohaduje. – Čtvrtek, 15. července. Dvořák s Gejzou vidí v kolejišti Frantu Bláhu. Není to však duch, nýbrž opravdový Franta. Muž jim vysvětlí, že si "prohodil" role s mrtvým bráchou. Vydával se za něj, protože svou občanku má u Rudy jako zástavu za sekeru. Navíc bratr měl domek. Ale po čtrnácti dnech ho to omrzelo, tak se vrací na nádraží i kvůli Gábině. Přitom ví o ní a o Alešovi. – Přednosta dá navrátilci hned výpověď. Pak ji na přímluvu ostatních stáhne a ještě Frantovi zařídí u starosty rychlou svatbu. Protože ženich ani nemá snubní prstýnky, půjčí mu Dvořák a Jánský svoje. Gejza mu přinese od Rudy občanku. – Gábina Frantovi napřed vynadá, ale pak se s ním ráda smíří. Později mu doma podstrojuje. – Přednosta se dozví, že si dcera na táboře zlámala nohu. – V hospodě Karel všem oznámí, že se s Drahuší usmířili a že je manželka těhotná. Nevadí mu, že dítě asi není jeho. Přednosta jim řekne, aby jeli na Korfu místo něj a jeho rodiny. – Drahuše stranou sdělí Alešovi, že dítě má s ním, ale tomu je to celkem jedno. – Pátek, 17. července. Esmeralda a Gábina jedou do práce na kolech. Potykají si a Gábina dává dívce rady ohledně Aleše. – Ruda v hospodské kuchyni donutí marně se bránícího Evžena, aby si s ním připil. – V hospodě praskne přednostovo akvárium. – Esmeralda před Alešem mluví o jejich svatbě. – Na dvorek nádražní hospody, kde je připraveno pohoštění, se trousí svatebčané z obřadu. Ruda dá novomanželům svatební dar: úplně opilého Evžena. – Přijde bouřka. Kontrolor se strašně pozvrací na záchodě. Esmeralda tam jde po něm uklidit, ale najde tam bezvládného Dvořáka, který uklouzl po zvratkách. Nádražáci přenesou kolegu do hospody a položí ho na stůl. Zavolají sanitku, ale muž zemře. Všichni jsou z toho chvíli v šoku, ale pak si mrtvého přestanou všímat. Gejza by teď mohl jet do Turecka místo něj. – Esmeralda řekne Alešovi, že se bude muset s otcem přestěhovat: tady už Evžen pracovat nemůže. Pak odjede s otcem taxíkem. – Všichni si všimnou rozbitého akvária a starají se o rybičky a želvičky. – Podle Karla by mrtvý výpravčí mohl být reinkarnován v Drahušině dítěti. – Přednosta pustí kazetu s Edith Piaf, ale místo toho zní nahrávka Mikiho Volka, kterou někdo strčil do špatného obalu. – Železničáři si přiťuknou fernetem. – Z pustého nádraží odjíždí za tmy prázdný motorák... -tbk-
výpravčí Petr Dvořák
přednosta Antonín Jánský
výpravčí Aleš Podzimek
Mluví Hana Vagnerová
signalistka Esmeralda Tóthová
uklízečka Gábina Kleinová/Bláhová
bývalý vedoucí posunu Franta Bláha/Béda Bláha
posunovač Gejza Šulc
výpravčí Karel Altrichter
pokladní Drahuše Altrichterová
Mluví Zdeněk Palusga
kontrolor dopravy Evžen Deka
vedoucí posunu Ludvík Pláteník
hospodský Rudolf Kaštan
traťový mistr Miroslav Bludný
Dvořáková
Iveta Jánská
mistr Leoš Vavřena
tramp
táta Šulc
Fanda
řezník
dělník sdružené nakládky a vykládky
dělník sdružené nakládky a vykládky
žena s kočárkem
dítě
žena s hodinami
muž s novinami
muž v pruhovaném tričku
muž s batohem
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Nice Body Boys, fotbalový tým Nejhodnějších medvídků
Samuel Königgratz (Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou – divadelní hra)
Kristián Suda, Ivan Hubač (šéfdramaturg ČT)
Jiří Konečný, Jaroslav Kučera (šéfproducent ČT)
Ludvík Mareček, Jiří Koštýř (ČT)
Martin Voříšek (fotograf), Marko Simić, Radek Auer, Lenka Mikulová, Roman Čapek, Jan Hlavsa, Zuzana Kartušová, Jiřina Erlebachová, Hana Cahynová, Dana Škarková, Lenka Nováková, Markéta Jonášová, Dana Kulová, Tereza Rímská, Petr Dušánek, Bohumila Skalská, Martin Kostelník, Klára Vraná, Blanka Husičková, Hana Janovská
Nahrál Labyrint Pavla Fořta
Hudba k písni Benjamin WeismanFred Wise
Zpívá Miki Volek
Hudba k písni Oldřich Janota
Text písně Eduard Krečmar
Zpívá Michal ProkopVáclav TýfaJiří Cerha
Žatec a okolí, Děčín, Konětopy
Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí
Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí
Rail Yard Blues
Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou
film
hranýdistribuční
komedie, smutná komedie
Česká republika
2006
2006
slavnostní premiéra 5. 1. 2006 (kina Lucerna a Světozor, Praha)
distribuční premiéra 26. 1. 2006 /přístupný/
Suchá komedie z nádraží.
dlouhometrážní
90 min
35mm
1:1,85
barevný
zvukový
Dolby Digital
česká
česky
bez titulků
české