S obtížemi vznikající celovečerní debut režiséra Oskara Reifa s názvem Postel je ironickým příspěvkem do letité mediální diskuse o „nerovnoprávném“ postavení mužů a žen ve společnosti a o jejich rozdílném vnímání světa. – Hrdina vyprávění, průměrný český muž Luboš Urna, se od svého dětství potýká s absencí chlapského vzoru. Je obklopen především ženami, jejichž náladám a pohnutkám ovšem nerozumí. Jeho život se proto skládá z bizarních zkušeností a z epizod, v nichž se Luboš marně snaží naplnit statut „skutečného“ muže, přičemž však podléhá neustálému nátlaku ze strany babičky, matky, dětské lékařky, milenek, manželky, kolegyň a dalších žen z okolí. Chlapec a posléze dospělý muž Luboš řeší dlouhou řadu konfliktů symbolickými i skutečnými útěky; ale ani ten poslední, jímž je náhodná a dobrovolně přijatá smrt, mu nepomůže... – Reifův autorský snímek, odvíjející se jako hrdinovo posmrtné vyprávění, lze chápat jako „sebezáchovný“ mužský čin, namířený proti militantnímu feminismu. Toto hnutí je však ve filmu přítomno jen v pozadí. Tvůrce zobrazuje stoupající nadvládu žen jako důsledek objektivních, avšak blíže nedefinovaných společenských a historických okolností. Samotný feminismus je pak nikoli jejich hybatelem, nýbrž jen jedním z jejich důsledků, stejně jako například sexuální zneužívání ze strany dětské lékařky či babiččino vnucování bílé kávy se škraloupem. Reif na těchto tezích postavil velmi svéráznou poetickou výpověď, založenou na logice horečnatého snu a na bizarních symbolech (plivátko jako „esence“ mužství). Postel z titulu snímku se naopak uplatňuje ve všech svých tradičních funkcích: jako místo početí i úmrtí, jako teplý úkryt i jako milostné kolbiště. – Některé režisérovy postupy a motivy připomínají díla Pavla Juráčka (například Juráčkova půjčovna koček z Postavy k podpírání v porovnání s Reifovou prodejnou použitých potravin). – Černobílý širokoúhlý snímek zaujme jak provokativním tématem, tak dotaženými, vysoce stylizovanými vizemi i absurdním a černým humorem. Režisér v něm využil řadu méně známých herců. Roli Lubošovy babičky ztvárnila Sylva Langová-Williams, která emigrovala do Velké Británie v roce 1948. V českém filmu se objevila po padesáti letech (od veselohry režisérů Františka Sádka a Alfréda Radoka Parohy, v němž byla partnerkou Oldřicha Nového). – Scénář snímku získal první místo v národním kole a třetí místo v mezinárodní soutěži Hartley-Merrill Prize v Los Angeles (1995). -zk-
Čtyřicetiletý tělocvikář Luboš Urna, jehož život se vyznačuje neustálými útěky, se potí v manželské posteli. Má horečku a v televizi běží rozhovor s jakousi militantní americkou feministkou. Vedle v pokoji hrají karty Lubošova matka Věra, její starší sestra Marie, Lubošova žena Olga a její starší dcera Hanička. Nejmladší Petruška si hraje sama. Ženy rozmlouvají o smrti a o mužích. – Luboš se udusí koláčkem. Petruška vejde do ložnice, dojí koláč a potom ostatním řekne, že tatínek je asi mrtvý. – Luboš, nacházející se v urně na polici, je se svým posledním útěkem (ze života) spokojen. Vypráví svůj životní příběh. Vše začalo dávno, jedné deštivé noci, v posteli. – Lubošova budoucí matka Věra uvidí na ulici téměř nahého, ovavřínovaného patetického muže, herce Gustava, v doprovodu estébáků. Zamiluje se do něj. – Věřin otec je proti sňatku. Ale brzy se narodí Luboš. – Manžel záhy Věru opustí. – Věra s Olgou vzpomínají na chlapcovo mládí. – Luboš přilne k plivátku po dědovi. Je to pro něj znak mužství. Ale neumí se do malé nádobky strefit. – Muži z Lubošova okolí, slepý pan Vítek, strýc Váša (sklerotik a poslední autentický komunista), nebo starý strýc Karel, neznají odpovědi na chlapcovy základní životní otázky. – Malý Luboš objeví na pláži krásnou mladou ženu, paní Těreškovovou. Ona mu dovolí, aby jí zuby vytrhl několik chloupků, jemně vyčuhujících z plavek. – Spolužák pošeptá Lubošovi největší životní tajemství od umírajícího otce jejich kamaráda: „Nikdy nepodceňuj ani malý Cikány“. – Luboš zahlédne svého otce, jak vychází z obchodu s použitými potravinami. Vejde dovnitř. Najde tam svůj nedojedený narozeninový dort, svačinu a bílou kávu se škraloupem. Ve sklepní místnosti s mosaznou postelí tančí u gramofonu babička, která všechna ta nechutná jídla chlapci připravovala. Děda ve vojenské uniformě, jenž je stejně jako stará dáma ve skutečnosti dávno po smrti, chce po chlapci své plivátko. – Při pravidelné prohlídce musí Luboš zuby vytrhávat chloupky mladé lékařce Gregorové (žena je identická s Těreškovovou z pláže). – S pocitem, že svět ovládají ženy, „unikne“ Luboš z tápavého dětství a dospěje v muže. Vystřídá několik milenek: Betynu, která potřebuje k uvolnění stimulaci alkoholem, intelektuální Andreu, která ho příliš brzy prokoukne, a infantilní Lucii. Ale ani tak se mu nedaří proniknout do ženské duše. Při prvním milování se vstřícnou Olgou se v ložnici zjeví fotbalista Andrej, hrdina z chilského mistrovství. Luboš na něj totiž intenzivně myslel, aby oddálil vyvrcholení. A podle pověry se splní to, co si milenci přejí při prvním styku. – Tělocvikář Luboš je jediným mužem v učitelském sboru. Podle babičky, která se mu opět zjeví, nemůže ženám nikdy rozumět, protože není skutečný muž. – Luboš se schází s kamarádem Leopoldem, který se vulgárně odreagovává na fotbale a u piva se chlubí tím, jak mlátí svou ženu Zdenu. – Přiopilý Luboš se doma nechá vyhodit z manželské postele. – Luboš a Leopold se sejdou na procházce s manželkami. Ty je vedou na obojcích a s náhubky, jako psy. Luboš se marně pokouší přemluvit zbabělého přítele k útěku. – Zemřelá babička ukáže Lubošovi sbírku nádobek se spermatem od slavných lidí, kteří byli "skutečnými muži": mimo jiné je dostala i od Adolfa Hitlera a od Alberta Einsteina. – Olga vezme manžela do fitness centra. Prý tam chodí, aby se mu líbila. Ukáže mu své kamarádky. – Luboš se rozhodne, že bude rovnocenným partnerem žen. Začne dávat Olžiným kamarádkám rady jako zkušený psycholog. Olga na něj žárlí. – Leopold tvrdí, že chlap není od toho, aby ženám rozuměl. Představí Lubošovi svou milenku, sedmnáctiletou Terezu. – Muži z Lubošova života odcházejí. Strýc Váša kvůli skleróze zapomene na čtyřicet let, strávených s vlastní ženou. Umírající strýc Karel zase do poslední chvíle mluví o revoluci. – Luboš se vzepře kolegyním: vypne jim televizní kurz jógy, když se všechny nacházejí v hluboké meditaci. Vmete jim do očí, že se chovají proti přírodě. Ničí prý to, co pak hledají v ženských časopisech. Sám se později diví, kde vzal odvahu k tak teatrálnímu činu. – Malý Cikán zláká Luboše, aby si šel užít s jeho sestrou, krásnou Eržikou. Dívka se však při felaci v průchodu domu udusí Lubošovým penisem. Šokovaný muž opět utíká. – Babička uloží Luboše do postele, ale muže po probuzení překvapí mohutná ženská demonstrace. – Urna se ocitne u soudu, kde jsou jen ženy. Jediným mužem kromě Luboše je jeho obhájce Andrej, který však vůbec nepromluví. Paní Těreškovová i doktorka Gregorová dosvědčí, že Luboš měl od dětství sklony k perverznímu chování. Jen babička drží obžalovanému palce. Bývalé Lubošovy milenky při „faloskopické expertize“ identifikují Lubošův penis podle sádrového odlitku. Usvědčí ho Olga. Naštvaný Luboš marně protestuje proti podjatosti soudu. Místo sádrové kopie ukáže přítomným originál. – Za mřížemi pozná Luboš další uvězněné muže, včetně Leopolda. Dvaapadesát let je tu ve vazbě stařec, proti němuž nemají ženy důkazní jistotu. Zabil prý manželku, protože ho „srala“. Zdrcený Luboš doufá, že se probudí ze zlého snu. – Urna je nakonec odsouzen na základě důkazů: chlupů ze svého ohanbí, které mu Cikánka před smrtí vytrhla zuby. – Při mohutné vězeňské vzpouře uteče Luboš s ostatními na svobodu (prchají také jeho strýc Váša, slepý pan Vítek i malý Cikán). Ale Lubošovi nestačí dech... – Zemřelý Luboš dojde k velkým dveřím. Za nimi jej čeká rozlehlá kancelář. Muž pochopí, že mlčenlivá odměřená žena, ukládající šanony do regálů, je Bůh. – Malá Petra vypeskuje mrtvého otce v urně. Někdy s ním "hraje" kuličky. Ani poslední, absolutní únik se tedy Lubošovi nezdařil... -zk-
Natáčení a hrubý sestřih proběhly v roce 1995. Z důvodu prodloužení realizace o třináct dní byl překročen rozpočet a na filmu tak z finančních důvodů nemohlo být pokračováno. Dokončení proběhlo až v roce 1997.
Luboš
Věra
Luboš ml.
babička
Hanička
Petruška
Eduard
Lubošův otec
strýc Marx
Vítek
strýc Váša
strýc Karel
Leopold
Zdena
Bětka
Andrea
Lucie
Těreškovová
zdravotní sestra v ordinaci
tlumočnice
Sjúzn v televizi
rádkyně
soudkyně
stařec
Tereza
Bůh-žena
Erži
cikánek
chlapec se žvýkačkou
zrzavec
Jáchym
Hančl
domovnice
Alena
Božena
Lída
cvičitelka
Andrej
učitelka
učitelka
hlas v rádiu
Hudba k písni Miroslav Kefurt
Text písně Jan Schneider
Zpívá Helena VondráčkováMilan Chladil
Postel
Postel
The Bed
Das Bett
film
hranýdistribuční
tragikomedie
Česká republika, Spolková republika Německo
1998
1995, 1997
premiéra 2. 2. 1998 /doporučená přístupnost od 15 let/ (kino Blaník, Praha)
Nový český film aneb „Česká pornotragédie“.
dlouhometrážní
90 min
2 565 metrů
35mm
1:2,35
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: 2. výroční ceny David pro nejlepší DVD video roku 2005 – DVD Group.cz
2006
Plzeň / Česká republika
Dvorana slávy cen DAVID pro technicky nejlépe zvládnuté disky vytvořené v tuzemsku
Euro Digital Center
udělena 5. 4. 2006 na základě rozhodnutí odborné poroty spolu se střihačem Luďkem Hudcem za nejkvalitnější obraz i zvuk, který u nás dosud vznikl
Akce: 2. výroční ceny David pro nejlepší DVD video roku 2005 – DVD Group.cz
2006
Plzeň / Česká republika
Dvorana slávy cen DAVID pro technicky nejlépe zvládnuté disky vytvořené v tuzemsku
Luděk Hudec
udělena 5. 4. 2006 na základě rozhodnutí odborné poroty spolu se společností Euro Digital Center za nejkvalitnější obraz i zvuk, který u nás dosud vznikl
Akce: 2. výroční ceny David pro nejlepší DVD video roku 2005 – DVD Group.cz
2006
Plzeň / Česká republika
Zvláštní cena DAVID pro DVD s nejpůsobivějším authoringem disku
Euro Digital Center
udělena 5. 4. 2006 na základě rozhodnutí odborné poroty
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Martin Kurel
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Václav Marhoul
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Jan Bílek
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Igor Luther
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Jan Bílek
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Oskar Reif
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Václav Marhoul
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Oskar Reif
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší filmový plakát
Michal Cihlář
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Oskar Reif
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Sylva Langová
Akce: 7. mezinárodní scenáristická soutěž Hartley Merrill Prize
1995
Los Angeles / Spojené státy americké
III. cena v mezinárodním kole
Oskar Reif
udělena 18. 6. 1995 v Praze za scénář mezinárodního kola scenáristické soutěže Hartley Merrill Prize, vypsané Nadací mezinárodních umělců a amerických filmových tvůrců v USA pro umělce ze zemí Společenství nezávislých států, Polska, Maďarska, České republiky, Slovenské republiky a Kuby
Akce: 6. mezinárodní scenáristická soutěž Hartley Merrill Prize
1994
Los Angeles / Spojené státy americké
I. cena v národním kole
Oskar Reif
vítězný scénář národního kola doporučený porotou do scenáristické soutěže Hartley Merrill Prize, vypsané Nadací mezinárodních umělců a amerických filmových tvůrců v USA pro umělce ze zemí Společenství nezávislých států, Polska, Maďarska, České republiky, Slovenské republiky a Kuby