Čarovné oči

Vysoký úředník a statkářský synek Robert Tulica se na dovolené v Tatrách zamiloval do krásné cikánky Zorky a pozval ji do Prahy, kde jí zajistil i vychovatelku. Zorka se učila rychle, ale těžko odvykala svobodnému životu a jen láska k Robertovi ji držela v Praze. Po nějaké době vzal Robert Zorku na statek, představit otci a mladšímu bratru Karlovi. Zorka si starého sedláka získala, ale zároveň vzbudila touhu Robertova bratra, velkého sukničkáře. Zůstala na statku i po Robertově odjezdu do Prahy, aby pečovala o nemocného Robertova otce. Karel ji opakovaně neúspěšně sváděl a když ji jednou v noci přepadl v jejím pokoji, Zorka ho v sebeobraně uhodila těžítkem do hlavy. Karel upadl a Zorka běžela za starým statkářem, aby se mu přiznala, že jeho syna zabila. Nemocný statkář z rozčilení zemřel a Zorka utekla zpět do Tater. Nenašla tábor a když z vyčerpání těžce onemocněla ujala se jí rodina krčmáře. Mezitím se Karel probral, zranění nebylo smrtelné. Robert po návratu domů marně rozesílal telegramy s dotazem na svoji snoubenku. Uplacený krčmář odpověděl, že se Zorka nechce do Prahy vrátit. Pravdu se Tulica dozvěděl až z dopisu, který mu napsala po čase sama dívka. Robert za ní okamžitě jel ale bylo podzdě, stačil se s umírající dívkou jen rozloučit.