Lešetínský kovář
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1924Rok výroby
1923—1924Premiéra
27. 2. 1925Minutáž
80 minKategorie
filmŽánr
dramaTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Lešetínský kovářČeský název
Lešetínský kovářAnglický název
The Blacksmith of LešetínAnotace
Práva na převedení stejnojmenného literárního díla Svatopluka Čecha do filmové podoby získal v roce 1921 scenárista a režisér Rudolf Měšťák (1878–1946). S výrobou samotného filmu údajně měl i začít, ale projekt byl v druhé polovině roku 1923 zastaven. V následujícím roce převzal práci na snímku Ferry Seidl (1881–1939), který zároveň jeho výrobu finančně zaštítil. – Lešetínský kovář podle scénáře Lomikara Kleinera byl do kin uveden v únoru 1925, a ačkoliv se setkal v dobových kritikách spíš s negativním ohlasem, v menších a venkovských kinech se mu od diváků dostalo vstřícnějšího přijetí. Výtky v tisku se týkaly zejména špatného režijního vedení nepříliš zkušených herců. Děj filmu zůstal z většiny věrný předloze, ačkoliv do něj autoři neváhali zakomponovat i ozvláštnění v podobě představ a vizí jednotlivých postav. Jako příklad lze uvést scénu s Janem Žižkou a jeho družinou, když se kovář s ostatními vesničany chystá k odporu. Za zmínku stojí i kamera Svatopluka Innemanna a Tommyho Falley-Novotného, obratně pracující s lyrickými přírodními motivy a scenériemi. – Již na počátku dvacátých let se snah o zfilmování Lešetínského kováře chopil Ivan Olbracht. Jeho synopse, kterou později během éry protektorátu rozpracoval do plnohodnotného literárního scénáře, měla za cíl učinit z Lešetínského kováře první český revoluční film. Ke zfilmování Olbrachtovy verze však nikdy nedošlo. -hub-
Obsah
Do české vísky Lešetína přijede z ciziny boháč a kupuje tu pozemky. Jako první prodává výměnkář Vávra, po něm i další vesničané. Na vykoupených pozemcích postavil boháč továrnu, ve vesnici žije plno cizích dělníků. Bohatému továrníkovi patří již skoro všechny pozemky. Jedním z mála, kdo svůj rodný statek neprodal, je kovář. Boháč však jeho živnost nakonec zničí a kovář musí propustit i pomocníka Václava, který miluje jeho dceru Lidunku a který odejde do světa za zaměstnáním. Kovář je na mizině a kovárna má být prodána v dražbě. Teprve nyní se vesničané vzbouří, kovář je při tom zraněn. Václav se vrací domů s dobrou zprávou: za vydělané peníze vykoupil všechny pozemky zpět a továrník se musí navždy odstěhovat. Raněný kovář žehná Lidunce a Václavovi a umírá v náručí své dcery.
Poznámka
V roce 1923 začal film natáčet režisér Rudolf Měšťák, natáčení bylo zastaveno a v zachované podobě byl film dokončen později.
Galerie
Hrají
František V. Kučera
kovář z Lešetína
Marie Jakšová
kovářova dcera Lidunka
Jiří Hron
kovářský učeň Václav, Lidunčin milý
Nora Ferry
Baruška
E. Lízner
Joza
Luigi Hofman
cizácký továrník
Eduard Ševčík
správce u továrníka
Filip Balek-Brodský
Brázda
Václav Žichovský
farář
Antonín Meisner
továrníkův tajemník
Ferry Seidl
správcův společník
Karel Schleichert
dudák
Emanuel Hříbal
venkovan
Běla Kleinerová
vdova po dělníkovi
Svatopluk Innemann
německý kazatel
Lomikar Kleiner
dělník
Štáb a tvůrci
Produkční údaje
Originální název
Lešetínský kovář
Český název
Lešetínský kovář
Anglický název
The Blacksmith of Lešetín
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
drama
Země původu
Československo
Copyright
1924
Rok výroby
1923—1924
Produkční data
datum cenzury 5. 11. 1924
Premiéra
premiéra 27. 2. 1925 /nepřístupný mládeži/ (kino Alma /2 týdny/, Praha)
Výrobce
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Distribuce
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
80 min
Původní metráž
2 280 metrů
Distribuční nosič
35mm
Poměr stran
1:1,33
Barva
černobílý
Zvuk
němý
Verze
česká
Mluveno
bez dialogů
Podtitulky
bez titulků
Mezititulky
české
Úvodní/závěrečné titulky
české
