Ve vězeňské kapli se modlí Ludmila Tarantová, nařčená služebnou Francinou ze spoluúčasti na vraždě vlastního muže a neprávem odsouzená ke dvaceti letům žaláře. Po patnácti letech je Ludmila propuštěna a vrací se do vsi. Pod cizím jménem nastupuje jako hospodyně u svého švagra, který má v péči její děti – Elišku a Blažeje. Nikdo z nich Ludmilu po dlouhém odloučení nepozná a Blažej se k nové „hospodyni“ chová hrubě. Umírající služka Francina se přizná ke křivému svědectví proti Ludmile a vesnický farář prozradí Tarantovi, kdo je jeho hospodyní. Eliška s Blažejem jsou šťastni, že se shledali se svou matkou. Tarant se brzy s Ludmilou ožení.
Na začátku prvního dílu symbolický obraz Muže – Zákona.
Ludmila Tarantová
lesník Karel Tarant, Ludmilin muž/Blažej Tarant, Ludmilin syn
J. Tarant, Karlův bratr
služka Francina, Karlova milenka
adjunkt Mejzlík
farář
dědeček Cibiš
četník
Eliška Tarantová, Ludmilina dcera
poručík Vrtěl, Eliščin nápadník
Tonička
Jiří, Toniččin ženich
dráb
prokurátor
předseda soudu
porotce
obhájce
obhájce
obhájce
četník
četník
dítě
divačka u soudu
Bohumil Zahradník-Brodský (Dům ztraceného štěstí – román)
Jan Roth (vrchní osvětlovač), Willy Ströminger (fotograf)
Dům ztraceného štěstí
Dům ztraceného štěstí
The House of Lost Hapiness
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1927
1927
slavnostní premiéra 20. 12. 1927 (kino Radio, Praha)
premiéra 3. 2. 1928 /nepřístupný mládeži/ (kina Avion, Radio a Světozor, Praha)
První film vlastní české produkce firmy Degl a spol.
dlouhometrážní
95 min
2 700 metrů
35mm
1:1,33
černobílý
němý
česká
bez dialogů
bez titulků
české
české