Matka Kráčmerka
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1934Rok výroby
1934Premiéra
9. 11. 1934Minutáž
111 minRežie
Vladimír SlavínskýKategorie
filmŽánr
komedieTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Matka KráčmerkaČeský název
Matka KráčmerkaAnglický název
Mother KráčmerkaSouběžný protektorátní název
Mutter KráčmerkaObsah
Manželé Kráčmerovi pracují pilně v zelinářské zahradě. Šetří na věno jediné dceři Betynce, která má vážnou známost s medikem Zdeborským. Inspirováni zprávou v novinách, rozhodnou se Kráčmerovi koupit los. Kráčmerka ho přinese domů s pláčem, protože se jí zdá, že vyhodila celý majetek. Po bezesné noci se vydá do prodejny, aby los vrátila. Je však pozdě, tah už proběhl. Znovu se vrací Kráčmerka s pláčem, tentokrát se zprávou, že vyhráli. Kráčmera jde ověřit výhru pro jistotu na loterní ředitelství. Vrací se nadšený, neboť skutečně vyhráli a to dokonce dva miliony korun. Rozhodnou se koupit činžovní dům, ale obratný realitní agent jim vnutí bývalý šlechtický palác. S vlastnictvím domu získají Kráčmerovi povinnost starat se o Mozartův pokoj. Prostí manželé se často zlobí, že jim pan Mozart nepřijde nikdy poděkovat, i když neustále uklízejí po jeho mnohých návštěvnících. Poté, co se Kráčmerům ztratí peníze a jsou nalezeny pečlivě ukryté v Kráčmerčině posteli, může si Betynka vzít Zdeborského, nyní už dostudovaného lékaře.
Poznámka
Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod názvem Do panského stavu /Matka Kráčmerka I./ a V panském stavu /Matka Kráčmerka II./ (1925; režie Karel Anton). Autorství skladby Ukolébavka /Wiegenlied – Schlafe, mein Prinzchen/ bylo mnoho let mylně připisováno W. A. Mozartovi. Skutečným autorem byl německý lékař a skladatel Bernhard Flies (1770–1851), jenž ji složil na slova Friedricha Wilhelma Gottera pro divadelní hru Esther, zveřejněnou v Lipsku 1795. Český text ukolébavky „Princi můj maličký spi“ napsala slavná operní pěvkyně a také básnířka a spisovatelka Ema Destinnová.
Galerie
Hrají
Antonie Nedošinská
Barbora Kráčmerová
Theodor Pištěk
zelinář Kráčmera, Barbořin muž
Hana Vítová
Betynka, dcera Kráčmerových
Rolf Wanka
MUC. Václav Zdeborský
Blanka Waleská
Pepina, neteř matky Kráčmerky
Jan W. Speerger
nezaměstnaný dělník Francek
Bedřich Vrbský
hrabě Emerich Xaver Anton Rundstein
Ladislav Pešek
Konrád Emerich Kristián, syn hraběte
Richard F. Branald
MUDr. Jahoda
Pavel Demel
zprostředkovatel realit Karel Demel
Vladimír Novotný
nezaměstnaný
Věra Ferbasová
úřednice v prodejně losů
Ella Nollová
kuchařka Stáza
Božena Svobodová
švadlena
F. X. Mlejnek
stěhovák
Vladimír Štros
policejní inspektor
Josef Waltner
stěhovák
Antonín Marek
pantatínek, majitel zelinářství
Jan Marek
zvoník v kostele
Dagmar Appelová
holčička
Josef Novák
vrátný v cementárně
Ferry Seidl
správce paláce
Václav Piskáček
průvodce
Karel Němec
nadlesní, strýc Zdeborského
Josef Oliak
svatební host
Marie Oliaková
svatební host
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Předloha
Popelka Biliánová (Do panského stavu – román), Popelka Biliánová (V panském stavu – román)
Kamera
Architekt
Výprava
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Bernhard Flies (Ukolébavka /Schlafe, mein Prinzchen/)
Písně
Proto Bůh lásku nám do srdce dal (valčík)
Hudba k písni Jára Beneš
Text písně Karel Hašler
Zpívá Rolf Wanka [dab]sbor
Chudobná světnička (tango)
Hudba k písni Jára Beneš
Text písně Karel Hašler
Zpívá Hana VítováRolf Wanka [dab]
Ukolébavka /Princi, můj malinký, spi!/ (ukolébavka)
Hudba k písni Bernhard Flies
Text písně Ema Destinnová
Zpívá Rolf Wanka [dab]
Už mou milou do kostela vedou
Zpívá sbor
Zahradník z Bráníka
Zpívá sbor
Produkční údaje
Originální název
Matka Kráčmerka
Český název
Matka Kráčmerka
Anglický název
Mother Kráčmerka
Souběžný protektorátní název
Mutter Kráčmerka
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
komedie
Země původu
Československo
Copyright
1934
Rok výroby
1934
Produkční data
začátek natáčení 28. 9. 1934 (ateliéry)
konec natáčení 17. 10. 1934 (ateliéry)
datum cenzury 11/1934
vyřazení z distribuce 11/1939
datum cenzury 11/1939 (neschváleno do distribuce)
datum cenzury 11/1940 (konec povolení k promítání 31. 3. 1942)
datum cenzury 15. 6. 1942 (konec povolení k promítání 30. 6. 1943)
vyřazení z distribuce 30. 6. 1943
Premiéra
premiéra 9. 11. 1934 /nepřístupný mládeži/ (kina Adria /3 týdny/ a Fénix /3 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 11/1940 /přístupný mládeži/
Distribuční slogan
Podle lidového románu spisovatelky Popelky Biliánové „Do panského stavu“. Filmová adaptace „Do panského stavu“ od Popelky Biliánové. Nejlepší česká veselohra. Režie Vladimíra Slavínského. V úloze matky Kráčmerové Antonie Nedošinská.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Distribuce
Julius Schmitt (původní 1934), Vladimíra Socháňová (obnovená 1940)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
111 min
Původní metráž
3 160 metrů
Distribuční nosič
35mm
Poměr stran
1:1,19
Barva
černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
Tobis – Klang
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Čestné diplomy časopisu Filmové listy
1935
Praha / Československo
Čestný diplom a vavřínový věnec Filmových listů za český nejúspěšnější film roku 1934
Julius Schmitt
udělen 1. 3. 1935
Vítěz
Akce: Zlatá medaile časopisu Prager Film-Kurier
1934
Praha / Československo
Zlatá medaile Prager Film-Kurieru
Vladimír Slavínský
