Nedokončený film.
Mladá Madla s kmotrou se na poli setkají s císařem Josefem II., ten jim ukáže dalekohled a na památku Madle věnuje tolar. O mnoho let později Madla jako babička vypráví o setkání s císařem a o svém muži Jiřím kněžně Zaháňské. Na návštěvě u kněžny a komtesy Hortensie jsou i babiččina vnoučata Barunka, Jan, Vilém a Adélka. V Žernově se ubytují před odchodem na italské bojiště polní myslivci z Hradce. U hospodáře Mikeše nocují tři. Jeden z nich, podivínský černý myslivec s uhrančivýma očima, začne sledovat Mikešovu dceru Viktorku. Ani v kostele nemá Viktorka od jeho hlubokých hypnotizujících očí klid. Je nešťastná a přijme od kovářky škapulíř, aby ji před mužem ochránil. Při dožínkách, kdy se sejde celé okolí včetně babičky s dětmi, Viktorka předá paní kněžně ozdobený věnec. Myslivec ji ani zde nenechá v klidu. Dívka v rozrušení souhlasí se sňatkem s chasníkem Toníkem. Na Mikešovu žádost přemístí hejtman černého myslivce do jiného stavení. Jedné noci se vojákovi u splavu podaří vyznat Viktorce lásku. Později ji tu nalezne rýznburský myslivec, vracející se od babičky ze Starého bělidla, a odnese ji domů. Za tři dny vojáci z vesnice odejdou. Nemocná Viktorka se to dozví od sestry Mařenky. V noci za nimi uteče. Tři měsíce putuje s vojskem, ale na hranicích musí zůstat v nejbližší vesnici. Po týdnu je černý myslivec v boji s povstalci zabit. Pološílená Viktorka se i s narozeným dítětem vrátí do rodného kraje. U splavu se koupou děti Proškovy, babička je bedlivě hlídá. Viktorka hodí své dítě do řeky u splavu. V jeskyni ji nalezne rýznburský myslivec. On i Viktorčin otec Mikeš se ji však marně snaží chytit. V noci Viktorka zpívá u splavu ukolébavku. Zpěv doléhá i na Staré bělidlo, kde jej slyší i babička. Při dalším setkání Viktorka ani nepozná svého otce. Komtesa Hortensie navštíví babičku a vypráví o svém setkání s Viktorkou. Po měsíci marného snažení se Mařence podaří sestru přivést do statku k umírajícímu otci. Po jeho smrti však nešťastnice opět uteče do lesa. Kněžna Zaháňská pořádá hon, jehož se zúčastní i komtesa Hortensie. Nebohou Viktorku při bouřce zabije blesk. Její tělo objeví lovci s komtesou. Babička s dětmi a kněžna Zaháňská se loučí s mrtvou dívkou. (Podle dochovaného scénáře)
Projekt byl v tisku ohlašován již od listopadu 1932 do února 1933 a znovu od února 1935. Původně byl film myšlen jako „světelná báseň“ s hudbou Dalibora C. Vačkáře. Ač se natáčení mělo odehrát v červenci a v srpnu 1935, nakonec byly v září 1935 natočeny pouze exteriéry. Do ateliéru se film pro neutěšenou finanční situaci výrobny nedostal, zůstal nedokončen a dnes je ztracen.
Ještě v listopadu a prosinci roku 1936 a v červnu a červenci 1937 tisk oznamoval, že film bude v produkci Annafilmu Anny Švecové podle znovu přepracovaného scénáře v ateliérech dokončen a uveden. Jan Svoboda následně účast Annafilmu popřel. Krátce měl film pod dohledem také bankovní závod Zdeněk Horáček. Do role kněžny Kateřiny Vilemíny Zaháňské byla zprvu zamýšlena herečka Růžena Nasková.
Viktorka Mikešová
černý myslivec
rýznburský myslivec
babička ze Starého bělidla Madla
chasník Toník Šíma ze Skalice
Mařenka Mikešová, Viktorčina mladší sestra
Božena Němcová (Babička – román)
Česká Skalice, okolí (Česká Skalice), Ratibořice, Babiččino údolí (Ratibořice), Viktorčin splav (Ratibořice), zámek Ratibořice (Ratibořice)
Viktorka
Viktorka
Viktorka
film
hranýdistribuční
nedokončený, nedochovaný
drama
Československo
1935
1935
datum cenzury nepředloženo cenzuře
premiéra neproběhla
35mm
1:1,19
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české