Trhany zrežíroval v roce 1936 jako poctu železničním dělníkům a svůj celovečerní režijní debut jeden z nejplodnějších českých scenáristů Václav Wasserman (1898–1967). Dílo vychází ze stejnojmenné novely, respektive povídkové studie Jana Nerudy z roku 1876. – Sociální drama vypráví příběh trhanů – skupiny dělníků pracujících na stavbě železnice. Mezi drobnějšími osudy narativně vyčnívá zápletka spojená s dělníkem Komárkem (L. H. Struna), který kvůli domnělé nevěře opustil svou milou Annu (Hana Vítová). Mezi trhany přijde nový dozorce Ševčík (Jan W. Speerger), který nejenže je zloděj, ale také muž, s nímž měla Anna Komárka podvést. Některé z mnoha malých epizodních příběhů končí tragicky, jiné naopak šťastně. – Většinově pochmurný snímek obsahuje i veselou scénu s loutkovým divadlem, která si zaslouží vyzdvihnout díky Emanu Fialovi, jenž v ní předvádí svůj velký herecký rozsah. Tímto způsobem film na chvíli umně a nenásilně zčásti mění svůj žánr. – Velký vliv na vývoj a konečnou podobu snímku měl nedostatek finančních prostředků. Na poměry celovečerního filmu podprůměrný rozpočet byl financován přímo členy štábu a většinou herců. Film tak místy působí jako z éry nástupu zvuku, kvůli tomu, že finančně dostupný ateliér společnosti Favoritfilm, ve kterém vznikaly veškeré studiové záběry, nedisponoval zvukovou technikou. Postsynchrony se nahrávaly ve studiu AB na Barrandově, ale z důvodu nedostatku času na jejich vytvoření působí místy nedokonale. Wasserman již od začátku počítal s tím, že kontaktní zvuk představuje zvýšené náklady, a tak byl scénář napsán tak, aby se v něm objevovalo minimum dialogů a monologů. Mnohé promluvy jsou nahrazeny postupy z dob němé kinematografie, například detailními záběry na dopisy, které svou funkcí nahrazují mezititulky. Střihové postupy, jako je rapidmontáž v úvodní titulkové scéně, nezapřou vliv sovětské montážní školy. – Režisér a herec Josef Rovenský (1894–1937) završil postavou kavárníka Bartoše svou hereckou kariéru, tu režijní pak o rok později snímkem Hlídač č. 47 (1937), jehož premiéry se už nedožil. Malou roli hosta kavárny ztvárnil otec režiséra Miroslava Cikána Josef. O hudební doprovod k Trhanům se postaral skladatel Jiří Julius Fiala, bratranec herce Emana a zároveň dirigent Orchestru F. O. K., který hudbu k filmu nahrál.
Na stavbě železniční tratě žijí nájemní dělníci, vyděděnci, zvaní trhani. Starosta jejich prozatímní obce Zoubek vyhnal dělníka Prašivku, který napadl nevinnou dívku, a nabádá ostatní, aby žili spořádaně. Komárek píše dopis své milé Anně, kterou opustil, protože ji spatřil v náručí jiného muže, ale nemůže na ni zapomenout. Anna však dopis nedostane a zoufalý Komárek se opíjí. Inženýru Burnovi, vedoucímu stavby, se líbí Baruška, dcera kantýnského, kterou miluje i dělník Schneider. V zimě přichází do tábora nový stavební dozorce Ševčík, ve kterém Komárek pozná muže, který objímal Annu. Chce ho zastřelit, ale v tom mu zabrání Burn. Ševčík se svými kumpány z kriminálu ukradne z Burnovy kanceláře peníze připravené na mzdy. Týž den navštíví kancelář i Schneider, který je pak z krádeže neprávem obviněn, a proto se oběsí. Pravé pachatele dopadne policie v kavárně, kde pracuje Anna. Ta pozná v Ševčíkovi svého bratra Josefa. Když se Anna dozví, že její milý Komárek je mezi trhany, vydá se za ním a šťastně se shledají.
Komárek
Jan Schneider
Josef Adam
Ing. Burn
pokladník na stavbě
kavárník Bartoš
Elsa, kavárníkova žena
Anna Kopecká
Josef Kopecký, alias Ševčík, Annin bratr
starosta obce Zoubek
Josef Marek
Markova žena
kantýnský
Baruška, dcera kantýnského
cikánka
Prašivka
Marie, Prašivkou svedená dívka
Jan, Mariin pozdější manžel
nezaměstnaný
nezaměstnaný
nezaměstnaný
nezaměstnaný
host tančící v kavárně
host v kavárně
host v kavárně
holčička
chlapec
dělník
tajný
tajný
komparzista
Jan Neruda (Trhani – novela)
Willy Ströminger (fotograf)
Orchestr F.O.K. (Dirigent Jiří Fiala)
Hudba k písni anonym /15. století/
Text písně František Halas
Zpívá Recitační sbor Dělnické akademie Recidak /recitativ/Trojanův voice-band Recidak /recitativ/
Trhani
Trhani
Quarrymen
film
hranýdistribuční
drama, sociální
Československo
1936
1936
začátek natáčení 01/1936
konec natáčení 04/1936
datum cenzury 09/1936
vyřazení z distribuce 04/1940
datum cenzury 04/1940 (neschváleno do distribuce)
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
předpremiéra 3. 9. 1936 (kino Fénix, Praha)
premiéra 18. 9. 1936 /nepřístupný mládeži/ (kina Flora /1 týden/ a Olympic /1 týden/, Praha)
Podle novely Jana Nerudy. Podle klasciké novely od Jana Nerudy. Dojemný obraz z bojů o civilisaci Evropy. Episoda z citového života neznámých hrdinů práce.
Favorit Holešovice, AB Barrandov (synchronizace)
dlouhometrážní
81 min
2 297 metrů
35mm
1:1,19
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české
české