Filosofská historie
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1937Rok výroby
1937Premiéra
5. 11. 1937Minutáž
91 minRežie
Otakar VávraKategorie
filmŽánr
dramaTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Filosofská historieČeský název
Filosofská historieAnglický název
A Philosophical StoryAnotace
Režisér Otakar Vávra se o klasické předlohy Aloise Jiráska neopíral jen ve známé „husitské trilogii“ (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) z 50. let. Ze spisovatelovy literární předlohy vyšel už v roce 1937, kdy s citem adaptoval jeho románovou povídku Filosofská historie. Revoluční rok 1848 ve filmu předznamenávají rebelské nálady, kterými žije studentská komunita ve starobylé Litomyšli. Navzdory zákazu metternichovské vlády uspořádají studenti majáles a přijímají za to nespravedlivý trest. Kromě politiky však žijí nájemníci domu staropanenské slečny Elis – Frýbort (Jan Pivec), Vavřena (Ladislav Boháč), Špína (Vladimír Hlavatý) a Zelenka (Stanislav Neumann) – i nenaplněnými láskami... Na barikádách v Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu, jsou naděje hrdinů ubity, přežívá však vlastenecký tón příznačný i pro řadu následujících Vávrových děl.
Obsah
Slečna Elis má na bytě litomyšlské studenty, filozofy Frýborta, Vavřenu, Špínu a Zelenku. Výbojný Frýbort a tichý Špína milují Márinku, dceru paní domácí Krupkové. Špína nedokáže dát Márince svůj cit najevo a trápí se jejím nezájmem. Vavřena je zamilován do schovanky aktuára Roubínka, Lenky. Roubínkovi by však raději viděli, kdyby dal přednost jejich dceři Lotty. Filozofské Majáles je Metternichovým příkazem zrušeno jako ryze česká slavnost, ale studenti Majáles přesto oslaví za účasti celého města. Nájemníci slečny Elis jsou za to potrestáni karcerem. Špína, neúspěšný při závěrečných zkouškách i ve vztahu k Márince, odchází do kláštera Milosrdných bratří v Praze. Rok 1848 přinese zřízením konstituce nový život i do poklidné Litomyšle. Frýbort a Vavřena se stanou důstojníky studentské legie, která se vydá na pomoc Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu. Na barikádách je jako kněz i Špína. Po porážce revoluce Frýbort a Vavřena prchají domů, Špína však v boji padne. Za čas se studenti vracejí do Litomyšle. Frýbort žádá o ruku Márinku a Vavřena se zasnoubí s Lenkou.
Poznámka
Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 22. 9. 1937 v Litomyšli. Film byl uveden na VI. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách roku 1938.
Galerie
Hrají
Jan Pivec
filozof Václav Frýbort
Ladislav Boháč
filozof Vavřena
Vladimír Hlavatý
filozof Špína
Stanislav Neumann
filozof Zelenka
Helena Friedlová
bytná studentů slečna Elis
Jindřich Plachta
aktuár Roubínek
Zdeňka Gräfová
Roubínkova manželka Tereza
Ela Poznerová
Lotty, dcera Roubínkových
Karla Oličová
Lenka, neteř Roubínkových
Zdeňka Baldová
paní domácí Krupková
Elena Hálková
Márinka, dcera Krupkové
Anna Steimarová
Rollerová, bývalá purkmistrová
Jára Kohout
policajt Koníček
František Kreuzmann
katecheta
Svatopluk Beneš
student
Viktor Dintr
student
Jan Šebor
student
Karel Svoboda
student
Alois Dvorský
školník Mouček
Eman Fiala
domácí učitel Brož
Alois Peterka
Frýbortův otec
Otto Rubík
hrabě Georg
František Hlavatý
profesor
Karel Jičínský
profesor
Václav Menger
profesor
Jaroslav Průcha
profesor
Václav Švec
profesor
Jan W. Speerger
rakouský důstojník
Jarmila Švabíková
bojovnice na barikádě
František Beranský
člen městské gardy
Milada Smolíková
zákaznice u řezníka
Milka Balek-Brodská
zákaznice u řezníka
Fráňa Vajner
vlastenecký občan
Věkoslav Satoria
vlastenecký občan
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Předloha
Alois Jirásek (Filosofská historie – novela)
Scénář
Kamera
Otto Heller (ateliéry), Ferdinand Pečenka (exteriéry)
Architekt
Výprava
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Masky
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Spolupráce
Willy Ströminger (fotograf), F. X. Mlejnek
Hudba
Hudba
Jan Branberger (úprava)
Použitá hudba
Bedřich Smetana (Pochod studentských legií)
Nahrál
Orchestr F.O.K. (Dirigent Václav Smetáček)
Choreografie
Písně
Když jsem svou Márinku
Hudba k písni Jan Branberger
Text písně Václav Hanka
Zpívá Jan Pivec
Píseň společná
Hudba k písni František Škroup
Text písně Karel Havlíček Borovský
Zpívá Jan Pivecmužský sbor
Gaudeamus igitur
Zpívá sbor
Jarní
Hudba k písni Josef Vašák
Text písně František Ladislav Čelakovský
Zpívá dětský sbor
Již zlaté sluníčko zašlo
Hudba k písni Václav Rosenkranc
Text písně J. G. Marek
Zpívá Jan Pivecmužský sbor
Jak se ten měsíček za lesíkem bělá
Zpívá Elena Hálková
Studentská píseň
Hudba k písni Jan Branberger
Zpívá sbor
Produkční údaje
Originální název
Filosofská historie
Český název
Filosofská historie
Anglický název
A Philosophical Story
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
drama
Země původu
Československo
Copyright
1937
Rok výroby
1937
Produkční data
začátek natáčení 5. 5. 1937
konec natáčení 30. 7. 1937
datum cenzury 09/1937 (kulturně-výchovný)
vyřazení z distribuce 07/1939
datum cenzury 12. 6. 1945 (konec povolení k promítání 12. 6. 1946)
datum cenzury 23. 5. 1946 (konec povolení k promítání 23. 5. 1947)
vyřazení z distribuce 15. 12. 1950
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
Premiéra
předpremiéra 22. 9. 1937 (Litomyšl)
premiéra 5. 11. 1937 /přístupný mládeži/ (kina Fénix /1½ týdne/ a Metro /2 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 25. 1. 1946 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 01/1949 /přístupný mládeži/
Distribuční slogan
Český film podle nesmrtelného románu Aloise Jiráska. Filmová báseň jara a mládí. (1937) / Studentský příběh z bouřlivého roku 1848 podle románu Aloise Jiráska. (1945) / Studentský příběh z bouřlivého roku 1848 podle románu Aloise Jiráska. (1949)
Výrobce
S podporou
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Distribuce
Moldavia (původní 1937), Státní půjčovna filmů (obnovená 1946), Rozdělovna filmů Československého státního filmu (obnovená 1949)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
91 min
Původní metráž
2 600 metrů
Distribuční nosič
35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
Tobis – Klang
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Odměny ministra průmyslu, obchodu a živností
1937
Praha / Československo
Odměna ministra průmyslu, obchodu a živností
udělena k 28. 10. 1937 v peněžité výši 50 000 korun na návrh Filmového poradního sboru ministrem J. V. Najmanem
Vítěz
Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností
1937
Praha / Československo
Čestná filmová cena
Otakar Vávra
udělena k 28. 10. 1937 ministrem J. V. Najmanem na návrh Filmového poradního sboru v peněžité výši 5 000 korun za režii
Vítěz
Akce: Státní záruky Československé vlády na výrobu filmů
1937
Praha / Československo
Přiznání státní záruky do 50 % výrobních nákladů
Moldavia-Film a.s.
