Režisér Otakar Vávra se o klasické předlohy Aloise Jiráska neopíral jen ve známé „husitské trilogii“ (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) z 50. let. Ze spisovatelovy literární předlohy vyšel už v roce 1937, kdy s citem adaptoval jeho románovou povídku Filosofská historie. Revoluční rok 1848 ve filmu předznamenávají rebelské nálady, kterými žije studentská komunita ve starobylé Litomyšli. Navzdory zákazu metternichovské vlády uspořádají studenti majáles a přijímají za to nespravedlivý trest. Kromě politiky však žijí nájemníci domu staropanenské slečny Elis – Frýbort (Jan Pivec), Vavřena (Ladislav Boháč), Špína (Vladimír Hlavatý) a Zelenka (Stanislav Neumann) – i nenaplněnými láskami... Na barikádách v Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu, jsou naděje hrdinů ubity, přežívá však vlastenecký tón příznačný i pro řadu následujících Vávrových děl.
Slečna Elis má na bytě litomyšlské studenty, filozofy Frýborta, Vavřenu, Špínu a Zelenku. Výbojný Frýbort a tichý Špína milují Márinku, dceru paní domácí Krupkové. Špína nedokáže dát Márince svůj cit najevo a trápí se jejím nezájmem. Vavřena je zamilován do schovanky aktuára Roubínka, Lenky. Roubínkovi by však raději viděli, kdyby dal přednost jejich dceři Lotty. Filozofské Majáles je Metternichovým příkazem zrušeno jako ryze česká slavnost, ale studenti Majáles přesto oslaví za účasti celého města. Nájemníci slečny Elis jsou za to potrestáni karcerem. Špína, neúspěšný při závěrečných zkouškách i ve vztahu k Márince, odchází do kláštera Milosrdných bratří v Praze. Rok 1848 přinese zřízením konstituce nový život i do poklidné Litomyšle. Frýbort a Vavřena se stanou důstojníky studentské legie, která se vydá na pomoc Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu. Na barikádách je jako kněz i Špína. Po porážce revoluce Frýbort a Vavřena prchají domů, Špína však v boji padne. Za čas se studenti vracejí do Litomyšle. Frýbort žádá o ruku Márinku a Vavřena se zasnoubí s Lenkou.
Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 22. 9. 1937 v Litomyšli. Film byl uveden na VI. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách roku 1938.
filozof Václav Frýbort
filozof Vavřena
filozof Špína
filozof Zelenka
bytná studentů slečna Elis
aktuár Roubínek
Roubínkova manželka Tereza
Lotty, dcera Roubínkových
Lenka, neteř Roubínkových
paní domácí Krupková
Márinka, dcera Krupkové
Rollerová, bývalá purkmistrová
policajt Koníček
katecheta
student
student
student
student
školník Mouček
domácí učitel Brož
Frýbortův otec
hrabě Georg
profesor
profesor
profesor
profesor
profesor
rakouský důstojník
bojovnice na barikádě
člen městské gardy
zákaznice u řezníka
zákaznice u řezníka
vlastenecký občan
vlastenecký občan
Alois Jirásek (Filosofská historie – novela)
Otto Heller (ateliéry), Ferdinand Pečenka (exteriéry)
Willy Ströminger (fotograf), F. X. Mlejnek
Jan Branberger (úprava)
Bedřich Smetana (Pochod studentských legií)
Orchestr F.O.K. (Dirigent Václav Smetáček)
Hudba k písni Jan Branberger
Text písně Václav Hanka
Zpívá Jan Pivec
Hudba k písni František Škroup
Text písně Karel Havlíček Borovský
Zpívá Jan Pivecmužský sbor
Zpívá sbor
Hudba k písni Josef Vašák
Text písně František Ladislav Čelakovský
Zpívá dětský sbor
Hudba k písni Václav Rosenkranc
Text písně J. G. Marek
Zpívá Jan Pivecmužský sbor
Zpívá Elena Hálková
Hudba k písni Jan Branberger
Zpívá sbor
Filosofská historie
Filosofská historie
A Philosophical Story
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1937
1937
začátek natáčení 5. 5. 1937
konec natáčení 30. 7. 1937
datum cenzury 09/1937 (kulturně-výchovný)
vyřazení z distribuce 07/1939
datum cenzury 12. 6. 1945 (konec povolení k promítání 12. 6. 1946)
datum cenzury 23. 5. 1946 (konec povolení k promítání 23. 5. 1947)
vyřazení z distribuce 15. 12. 1950
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
předpremiéra 22. 9. 1937 (Litomyšl)
premiéra 5. 11. 1937 /přístupný mládeži/ (kina Fénix /1½ týdne/ a Metro /2 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 25. 1. 1946 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 01/1949 /přístupný mládeži/
Český film podle nesmrtelného románu Aloise Jiráska. Filmová báseň jara a mládí. (1937) / Studentský příběh z bouřlivého roku 1848 podle románu Aloise Jiráska. (1945) / Studentský příběh z bouřlivého roku 1848 podle románu Aloise Jiráska. (1949)
Moldavia (původní 1937), Státní půjčovna filmů (obnovená 1946), Rozdělovna filmů Československého státního filmu (obnovená 1949)
dlouhometrážní
91 min
2 600 metrů
35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Státní záruky Československé vlády na výrobu filmů
1937
Praha / Československo
Přiznání státní záruky do 50 % výrobních nákladů
Moldavia-Film a.s.
Akce: Odměny ministra průmyslu, obchodu a živností
1937
Praha / Československo
Odměna ministra průmyslu, obchodu a živností
udělena k 28. 10. 1937 v peněžité výši 50 000 korun na návrh Filmového poradního sboru ministrem J. V. Najmanem
Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností
1937
Praha / Československo
Čestná filmová cena
Otakar Vávra
udělena k 28. 10. 1937 ministrem J. V. Najmanem na návrh Filmového poradního sboru v peněžité výši 5 000 korun za režii