Přepis legendární protiválečné utopistické hry Karla Čapka Bílá nemoc režíroval podle svého scénáře Hugo Haas, jenž si zahrál i hlavní roli. Od ledna 1937 slavila hra úspěchy na scéně pražského Národního divadla. Hugo Haas hrál roli dr. Galéna i na jevišti a také herecké obsazení většiny dalších rolí odpovídalo zmíněné inscenaci. Ta byla uváděna i přes protesty německé strany (jméno barona Krüga, připomínající v němčině slovo Krieg – válka, se muselo přejmenovat na Krog) a už v době rostoucího ohrožení republiky se stala pro své humanistické poselství nanejvýš aktuální. Čapek v tomto podobenství o militaristickém maršálovi, který ohrožuje malý demokratický mírumilovný stát, vytvořil analogii k Adolfu Hitlerovi a k nacistickému Německu, ohrožující svobodné Československo. Současně je nevyléčitelná bílá nemoc, která postupně zachvacuje celý svět a ohrožuje všechny bez rozdílu, chudé i bohaté, paralelou na nakažlivost nacismu. Lék proti této nemoci nalezne chudinský lékař Galén, který jej chce dát k dispozici pouze pod podmínkou světového míru. – Režisér do filmového příběhu i přes původní nesouhlas Karla Čapka přidal postavu lékaře z ohrožovaného sousedního malého státu doktora Martina, který jako jediný zná po Galénově smrti tajemství jeho léku, čímž se mění původně pesimistický konec; naděje na záchranu lidstva a národa stále žije. – Hugo Haas natáčel jen v ateliérech (s výjimkou dokumentárních záběrů přesouvajícího se vojska) od 6. října do 1. listopadu 1937 během dvaceti filmovacích dní. Do davových scén obsadil kompars 137 mužů, 20 žen a 420 nezaměstnaných. Filmová verze si odbyla premiéru necelý rok od prvního uvedení hry, v prosinci 1937. Po mnichovských událostech 1938, kdy byl film okamžitě zakázán, se podařilo zachránit negativ, vyvézt jej do zahraničí a vyrobit francouzskou a anglickou verzi. Po válce se původní materiál vrátil zpět do Československa a s novými úvodními titulky 5. dubna 1946 (v pražském kině Moskva) a později 22. srpna 1958 (v kině Jalta) byl opět uveden do kin. – Divadelní hra i film varovaly před událostmi, jež se následně změnily ve skutečnost a vyvrcholily druhou světovou válkou. Tomuto i ve světové kinematografii ojedinělému počinu, kterému vévodí bravurní herecké výkony v čele s Hugem Haasem a Zdeňkem Štěpánkem, může z meziválečných dob konkurovat Chaplinův Diktátor (1940) a několik dalších děl. Záběry z natáčení jsou zachyceny v krátkém dokumentu Továrna na iluse (1937; režie Jiří Weiss). – Po téměř osmdesáti letech uvedel snímek zpět do distribuce Národní filmový archiv v digitálně restaurované verzi. Premiéra se uskutečnila v královéhradeckém Biu Central 22. září 2016. K vytvoření nové verze posloužil dochovaný vzácný a křehký negativ na hořlavém podkladu a pro přepis zvuku duplikační pozitiv (poprvé od uvedení ve 30. letech jsou filmu navráceny originální dobové úvodní titulky). Za finanční podpory z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Ministerstva kultury České republiky a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET proběhlo restaurování roku 2016 v laboratoři Magyar Filmlabor v Budapešti. Na vyžádání byl film distribuován i s anglickými podtitulky a lze též uspořádat krátkou přednášku a prezentaci digitálního restaurování filmu s ukázkami. –jl–
V totalitním státě, v němž neomezeně vládne bezohledný a tvrdý maršál, vyhrožující sousedním státům vojenským útokem, zuří záhadná a neléčitelná choroba zvaná Čengova nemoc čili Morbus Tshengi. Nemoc se vyskytla i jinde ve světě a hrozí stát se pandemií. Jejím prvním příznakem je chladná a necitlivá bílá skvrna, odtud lidové pojmenování bílá nemoc. Skvrna se následně šíří, zachvátí postupně celé tělo a rozkládá tkáně jako při malomocenství. Přenáší se pouze u lidí starších padesáti let. Na státní klinice proti této nemoci bojuje maršálův oblíbenec, dvorní rada Sigelius. Ten je však neúspěšný, jeho vědecký ohlas je spíše odleskem slávy tchána, předchůdce a zakladatele kliniky Lilienthala. Svolaným žurnalistům popíše příznaky nemoci a přizná, že ve druhé fázi nemoci, kdy se otevřou rány, se používají prostředky proti zápachu a ve třetí fázi již jen morfium. Maršála podporuje zbrojařský magnát, baron Krog. Jeho mamutí koncerny pracují na tři směny, ministr propagandy bez přestání zpracovává obyvatelstvo pro válku. Především mladí, marně shánějící práci, fanaticky stojí za maršálem a věří, že vítězná válka je jediným východiskem z neutěšené situace. – I otec, účetní v Krogových zbrojovkách, je maršálovým zbrojením nadšen. Pohádá se ovšem se synem a dcerou, kteří tvrdí, že díky bílé nemoci se uvolní místa mladším. – Sigelia vyhledá doktor Galén, chudinský lékař z předměstí. Profesor jej vyslechne jen proto, že byl tchánovým asistentem. Lékař ho požádá, aby mohl vyzkoušet na několika pacientech svůj lék, kterým úspěšně léčí bílou nemoc. Nechce prozradit složení receptury, než bude lék klinicky vyzkoušený a pak jen za jistých podmínek, jež prý oznámí později. Sigelius nakonec ze strachu z bílé nemoci svolí a nechá Galénovi, který sám trpí anginou pectoris, několik nejchudších pacientů. – Otec postupuje na místo druhého účetního ředitele Krogových podniků, předchůdce zemřel na bílou nemoc. – Po několika dnech má Galén výsledky: nemocní se uzdravují. Úspěchy kliniky se donesou maršálovi. Ten navštíví se svou suitou kliniku a předá Sigeliovi vyznamenání. Galén není ani pozván. Využije příležitost a novinářům řekne pravdu. Lék vynalezl on a nevydá ho žádné vládě na světě, dokud se nezřekne zbrojení a nezaváže se k dodržování trvalého světového míru. Dál bude léčit své chudé, bohatí ať se zasadí o mír, poté i jim pomůže. Sigelius vykáže z kliniky novináře a poté i neústupného Galéna. – Snahy lékaře se dostanou na stránky novin. Otec je jeho podmínkami rozhořčen, následně zjistí, že jeho manželka má bílou nemoc. – Galén se vrátí na předměstí a ve velkém léčí chudé. Odmítne uzdravit otcovu manželku, protože muž pracuje na vysokém postu u Kroga. – Baron navštíví Sigelia. Ten vypracoval návrh, že všichni nakažení bílou nemocí budou internováni ve zvláštních táborech. - Krog ukáže bílou skvrnu na své hrudi Sigeliovi a ten jej pošle ke Galénovi. – V noci navštíví Galéna doktor Martin ze sousedního malého ohroženého demokratického státu. Oba lékaři kdysi sloužili v poslední velké válce na nepřátelských stranách, jako humanisté se však spřátelili. Martin chce lék pro své pacienty. Galén si uvědomí, že kdyby zemřel, ztratí nemocní poslední záchranu. Ukáže Martinovi postup výroby léku s podmínkou, že bude léčit pouze chudé a případně povede jeho mírový boj za něj. – Krog vyhledá Galéna v přestrojení za nezaměstnaného dělníka. Lékař ho však pozná. Baron nabídne za vyléčení mnohamilionovou částku, Galén však žádá, aby zastavil ve svých továrnách výrobu válečného materiálu. To Krog nemůže udělat, odejde proto s nepořízenou. Následující den je zavolán k maršálovi. Kdysi mu pomohl pučem získat vládu, což bylo v jeho obchodním zájmu, a diktátor jej považuje za přítele. Navíc jeho synovec, maršálův pobočník Pavel, je nastávajícím diktátorovy dcery Anety. Magnát maršálovi přizná svou nemoc a zoufale ho žádá, aby mohl na Galénovu podmínku přistoupit. Maršál se ovšem nazítří o půlnoci chystá napadnout sousední stát, proto prosbu rázně odmítne. Oba muži si však přesto podají ruce. – Vládce si předvolá Galéna a chce, aby léčil barona. Snaží se ho přesvědčit po dobrém, pak začne vyhrožovat. Galén trvá na své podmínce a žádá, aby byl zatčen pro odepření poslušnosti. Přijde telefonická zpráva, že se Krog zastřelil. Galén je propuštěn. O půlnoci maršálova vojska začnou s útokem. – Druhý den z balkónu paláce diktátor oznámí zfanatizovanému zástupu své válečné rozhodnutí. Během projevu zjistí, že je též nakažen bílou nemocí. Narychlo přivolaný Sigelius může jedině konstatovat, že maršálovy bez Galénova léku zbývají dva až tři měsíce. Maršál předpokládá, že zemře uprostřed válečných operací a že po jeho smrti vypukne občanská válka. Pavel ho přesvědčuje, že musí žít, a zatelefonuje Galénovi. Diktátorův útok selhal, jeho vojska narazila na silný odpor a napadená země mu dá ultimátum. Galén trvá na své podmínce a maršál nakonec souhlasí. Své rozhodnutí si zdůvodní, že jej Bůh místo války pověřil dělat mír. – Lékař se cestou do paláce prodírá davem. Otcův syn vyzývá lidi, aby provolávali slávu maršálovi a válce. To Galén odmítne a předpovídá, že celý svět s ním bude provolávat slávu míru. Na to je davem jako zrádce ubit k smrti. Syn poté ampulky s lékem pro diktátora rozbije. – Diktátor se dozví o lékařově smrti, ale přesto podepíše rozkaz k zastavení války. Dobrovolně odejde do internačního tábora zemřít na bílou nemoc. Odtud pomocí amplionu naposledy promluví k národu a jménem trpících prosí, aby všichni dodrželi mír. V davu mezi posluchači stojí i otec s dcerou i synem a doktor Martin. Ten jediný zná tajemství léku proti nemoci. Podmínky jeho kolegy jsou splněny a on může zachránit lidstvo před zkázou. Maršál při vzpomínce na mrtvého Galéna provolá „Ať žije mír!“ –jl–
Film byl v roce 2016 digitálně restaurován.
MUDr. Galén
maršál
maršálova dcera Aneta
dvorní rada profesor MUDr. Sigelius
baron Olaf Krog
Krogův synovec Pavel, maršálův pobočník
MUDr. Martin, lékař z malé sousední země
ministr propagandy
vysoký úředník ministerského kabinetu
otec, účetní ředitel u Kroga
matka, manželka účetního ředitele
dcera účetního ředitele
syn účetního ředitele
maršálův pobočník
první asistent kliniky
druhý asistent kliniky
matka druhého asistenta
vysoký úředník ministerského kabinetu
člen maršálovy družiny
člen maršálovy družiny
asistent na klinice
asistent na klinice
vrátný ve zbrojovce
novinář
novinář
novinář
pacient doktora Galéna
pacient doktora Galéna
pacient doktora Galéna
pacient doktora Galéna
pacientka doktora Galéna
ošetřovatelka na klinice
ošetřovatelka na klinice
pacient na klinice
muž z baronovy suity
zfanatizovaná žena z davu
zfanatizovaná žena z davu
zfanatizovaný mladík z davu
zfanatizovaný muž z davu
Karel Čapek (Bílá nemoc – divadelní hra)
Willy Ströminger (fotograf)
Ludwig van Beethoven (Symfonie č. 9 d moll /1. věta/)
Orchestr F.O.K. (Dirigent Karel Ančerl)
bez exteriérů
Bílá nemoc
Bílá nemoc
The White Disease
film
hranýdistribuční
drama, protiválečný, podobenství, politický, psychologický
Československo
1937
1937
začátek natáčení 6. 10. 1937
konec natáčení 1. 11. 1937
datum cenzury 12/1937 (kulturně-výchovný)
vyřazení z distribuce 11. 11. 1938
datum cenzury 7. 3. 1946 (konec povolení k promítání 7. 3. 1947)
vyřazení z distribuce 7. 1. 1948
vyřazení z distribuce 20. 2. 1959
premiéra 21. 12. 1937 /nepřístupný mládeži/ (kino Alfa /3½ týdne/, Praha)
obnovená premiéra 5. 4. 1946 /přístupný mládeži/ (kino Moskva /4 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 22. 8. 1958 /přístupný mládeži/ (kino Jalta, Praha)
obnovená premiéra 29. 9. 2016 /přístupné bez omezení/
Nejaktuálnější film dneška. Velkofilm zpracovaný podle slavného díla Karla Čapka v režii Hugo Haase. Toto velké dílo, které si razí cestu světem pro svoji velikou a lidskou ideu, řeší nejpalčivější otázku dneška válka nebo mír! (1937) / Film, který proslavil ČSR ve světě. Podle divadelní hry Karla Čapka. Režie a hlavní úloha: Hugo Haas. Prorocká hra Karla Čapka, která se stala skutečností. Režie: Hugo Haas. Hrají: Hugo Haas, Bedřich Karen, Zdeněk Štěpánek, Václav Vydra st., Ladislav Boháč, Karla Oličová. (1946) / Český film uváděný v jubilejním roce československé kinematografie. (1958) / Digitálně restaurovaný film #zpetvkinech. (2016)
Moldavia (původní 1937), Státní půjčovna filmů (obnovená 1946), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1958), Národní filmový archiv (obnovená 2016)
dlouhometrážní
105 min
3 110 metrů
35mm , DCP 2-D, BRD
1:1,37
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české
Festival: Festival Cannes 1939 Orléans
2019
Orléans / Francie
Uznání za historickou hodnotu
uděleno 16. 11. 2019 na slavnostním večeru retrospektivního festivalu ve francouzském Orléansu připomínající neuskutečněný I. mezinárodní filmový festival Cannes 1939
Festival: Festival restaurovaných a nalezených filmů s tematikou tolerance UNESCO Paříž
1995
Paříž / Francie
Čestné uznání – Picassova a Miróova medaile generálního ředitele UNESCO
Národní filmový archiv
udělena 22. 1. 1995 v pařížském sídle Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO a předána 20. 2. 1995 v Praze ministrem kultury České republiky Pavlem Tigridem řediteli Národního filmového archivu Vladimíru Opělovi
Po <em>Případu pro začínajícího kata</em> (v doprovodu <em>Postavy k podpírání</em>) a <em>Ikarii XB1</em> vydal Národní...
„Bílá nemoc bude vítězně putovat našimi kraji, aby vlévala sílu do niter statisíců, a prorazí jistě i za hranicemi, aby ...
Filmů, které by smysluplně pracovaly s konvencemi sci-fi, u nás před rokem 1989 nevzniklo mnoho a po roce 1989 ještě mén...