Spolu s Cestou do hlubin študákovy duše (1939) tvoří komedie osvědčeného režiséra Martina Friče dvojici nestárnoucích snímků, které si získávají stále další diváky svým inteligentním humorem. V příběhu inspirovaném stejnojmennou hudební komedií a fejetony humoristy Jaroslava Žáka se gymnazisté dostanou do problémů kvůli recesistickému třídnímu časopisu Řev septimy. Pokud se nepřihlásí autor textu zesměšňujícího profesorský sbor, hrozí septimánům zákaz vysněné účasti na středoškolském sportovním klání. Studenti ovšem sami netuší, kdo sžíravě ironický článek napsal... K oblibě filmu přispívá i přesné herecké obsazení. Nevadí přitom, že představiteli studenta Čuřila – Ladislavu Peškovi – bylo v době natáčení dvaatřicet let a František Filipovský (šprt Krhounek) byl jen o rok mladší.
Septimáni reálného gymnázia v Přívlakách se chystají na sportovní závody o středoškolský pohár. Šplhoun Krhounek předá třídnímu profesorovi Lejsalovi výtisk časopisu Řev septimy, v němž jsou profesoři líčeni v poněkud komickém světle. Z celého profesorského sboru se dokáží humorným charakteristikám zasmát jen dva - mladý profesor Bartoš a starý moudrý profesor Gábrlík. Ostatní trvají na přísném potrestání viníka. Autor se nepřihlásí a třída má zakázanou účast na závodech. Studenti bojují s učivem i profesory, někdy musí vypomoci i rodiče svými intervencemi. Nejnadanější student Benetka napsal v domácí úloze na volné téma dosti ostrou kritiku poměrů na gymnáziu. Přísný češtinář je přesvědčen, že Benetka je zároveň autorem Řevu septimy. Benetka nařčení odmítne, přesto je kvůli svým názorům v domácím úkolu navržen na vyloučení ze školy. Po Bartošově výzvě se přihlásí autor časopisu, primus třídy Boukal. Studenti mohou odjet na závody a zásluhou Benetky vyhrají. Profesoři mezitím odhlasovali jeho vyloučení. Nemajetný Benetka však může dostudovat na jiné škole. Potřebné peníze mu poskytne profesor Koďousek, který tak chce odčinit svou roztržitost při hlasování profesorského sboru o Benetkově vyloučení.
ředitel reálného gymnázia
Anna, manželka ředitele gymnázia
profesor latiny Lejsal, třídní septimy
Lejsalová, manželka latináře
profesor přírodopisu Gábrlík
profesor francouzštiny Bartoš
profesor češtiny Kolísko
profesor matematiky Ludvík Koďousek
profesor dějepisu Mykiska
profesor tělocviku Lusk
suplující profesorka Božena Lachoutová
profesorka přírodopisu Suchánková
školník Mleziva
nezaměstnaný dělník Jindřich Benetka
septimán Jindra Benetka
továrník Krhounek
septimán Ludvík Krhounek
kantýnský Hájek
septimánka Máňa Hájková
septimán Áda Čuřil
septimán Tonda Holous
septimánka Jiřina Nováková
matka kvintána Živného
septimán
septimán
septimán
septimánka
kvintán
tercián Vávra
otec terciána Vávry
sekundán
matka sekundána
zemský školní inspektor Randa
profesor
číšník
holčička
septimánka
matka studenta Řeháka
reportér přeborů
septimán Boukal
hlas z rozhlasu
Jaroslav Žák (Škola základ života – kniha), Jaroslav Žák (Škola základ života – divadelní hra)
Willy Ströminger (fotograf)
Orchestr F.O.K. (Dirigent Julius Kalaš)
Hudba k písni Jaroslav Mottl
Text písně Jaroslav Mottl
Zpívá Ladislav Pešek
Škola základ života
Škola základ života
School Is the Foundation of Life
Die Schule, Grundstein des Lebens
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1938
1938
začátek natáčení 18. 8. 1938
konec natáčení 3. 9. 1938
datum cenzury 11/1938
datum cenzury 03/1940
vyřazení z distribuce 03/1945
vyřazení z distribuce 15. 10. 1993
premiéra 11. 11. 1938 /přístupný mládeži/ (kina Adrie /4 týdny/ a Juliš /4 týdny/, Praha)
Zfilmováno dle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Žáka.
dlouhometrážní
81 min
2 310 metrů
35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností
1939
Praha / Československo
Svatováclavská čestná filmová cena za režii
Martin Frič
udělena k 28. 9. 1939 ministrem Vlastimilem Šádkem na návrh odborné poroty v peněžité výši 5 000 korun za filmy Kristian a Škola základ života