Rok 1880. Student Ríša se nevěnuje právům, ale flámům a výtržnostem. Rozzlobený otec již odmítá platit jeho dluhy. Ríša však není úplně zkažený. Rozhodne se odjet na čas ke strýci faráři na Moravu a tam se připravit na zkoušky. Na venkovském plese se seznámí s Helenkou, plachou revírníkovou dcerou. Půvabná dívka Ríšu okouzlí. Je úplně jiná než ženy, které doposud poznal. Jejich známost se mění ve velkou lásku. Plynou dny a idylický vztah začíná Ríšu nudit. Z jakési škodolibosti začne jednou Helence vyprávět o svém bývalém zhýralém životě a o zlomených srdcích krásných žen. I když to jsou vesměs smyšlenky, Helenka je dotčena a odmítne se dál s Ríšou scházet. Strýček farář se rozzlobí a vykáže synovce z domu. Ríša zoufale hledá Helenku, aby se s ní udobřil. Až těsně před odjezdem vlaku do Prahy mu Helenka odpouští.
Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem (1926, režie Karel Anton).
Helenka
revírník, Helenčin otec
Helenina teta Marta
student práv Ríša Gregor
hostinský Gregor, Ríšův otec
Ríšova matka
farář, Ríšův strýc
Ríšova bytná paní Křížová
manžel paní Křížové
Helenčina přítelkyně Cilka
Cilčina matka
služka na faře Kačka
číšnice u Pinkasů zvaná Kudrnáček
vrchní číšník Melichárek
hajný Voříšek
stařík bylinkář
farář
pan řídící
kostelník
host na faře/soused
kaplan
student Pechát
dirigent
hostinský
číšník v hospodě
sklepnice
domovník
soused
host na plese
tanečnice
Vilém Mrštík (Pohádka máje – román)
Karel Hájek (fotograf), Willy Ströminger (fotograf), F. X. Mlejnek
Orchestr F.O.K. (Dirigent Jiří Srnka)
Zpívá sbor
Zpívá mužský hlas
Zpívá dívčí sbor
Pohádka máje
Pohádka máje
May Fairy Tale
Maimärchen
film
hranýdistribuční
melodrama
Československo
1940
1940
začátek natáčení 05/1940
konec natáčení 07/1940
datum cenzury 24. 10. 1940 (kulturně-výchovný)
datum cenzury 1943 (predikáty „umělecky zvlášť hodnotný film“, „lidově hodnotný film“ a „film pro Den hrdinů“)
datum cenzury 16. 2. 1945 (predikáty „umělecky zvlášť hodnotný film“, „lidově hodnotný film“ a „film pro Den hrdinů“ /16mm verze/)
vyřazení z distribuce 18. 5. 1945
datum cenzury 07/1945 (konec povolení k promítání 31. 12. 1948)
promítání povoleno 15. 11. 1957
vyřazení z distribuce 1974
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
premiéra 25. 10. 1940 /přístupný mládeži/ (kina Adrie /2 týdny/ a Lucerna /3 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 02/1945 /přístupný mládeži/ (16mm verze)
obnovená premiéra 25. 8. 1945 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 01/1951
obnovená premiéra 1. 5. 1958 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 1982
Vilém Mrštík. (1940) / Podle stejnojmenného románu Viléma Mrštíka natočil režisér Otakar Vávra. Film podle románu Viléma Mrštíka. (1958) / Český film podle stejnojmenného románu Viléma Mrštíka. (1982)
Elekta (původní 1940), ČMÚ (obnovená 1945 /16mm verze/), Státní půjčovna filmů (obnovená 1945), Rozdělovna filmů Československého státního filmu (obnovená 1951), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1958 a 1982)
dlouhometrážní
88 min
2 600 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české, německé
Akce: Stuhy časopisu Český filmový zpravodaj
1941
Praha / Československo
Červená stuha za nejlepší režii českého filmu v roce 1940
Otakar Vávra
udělila redakce Českého filmového zpravodaje k 1. 1. 1941
Akce: Národní ceny za umění filmové
1941
Praha / Československo
Národní cena za herecký výkon
Nataša Gollová
udělena k 28. 9. 1941 ministrem průmyslu, obchodu a živností Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za vynikající herecké výkony, zejména v roli Zuzanky z filmu Hotel modrá hvězda, plné jiskřivého humoru, za citlivou kresbu pubertálního mládí v postavě Heleny z filmu Pohádka máje, dále za roli přítelkyně Poldy z filmu Roztomilý člověk a konečně za roli dcery Mařenky z filmu Rukavička, se zvláštním důrazem na mnohotvárný psychologický rejstřík všech hereckých postav ve filmu
Akce: Národní ceny za umění filmové
1941
Praha / Československo
Národní cena za scénář
Otakar Vávra
udělena k 28. 9. 1941 ministrem průmyslu, obchodu a živností Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za filmy Pohádka máje a Turbina, které jsou opravdu filmovými přepisy literárních předloh a s přihlédnutím k celé scénáristické práci