Novela Honoré de Balzaca poskytla základ kostýmnímu snímku, ve kterém své inscenační dovednosti osvědčil scenárista a režisér Otakar Vávra. Kosmopolitní ladění vycházelo vstříc únikovému charakteru domácí kinematografie protektorátních 40. let. Ovdovělá, vznešená dáma Lenka, kterou nečekané setkání s dávným milencem uvrhne do víru milostné vášně, se pro diváky stala průvodkyní do nereálně elegantního světa vypjatě romantických citů, krásných kostýmů a bohatých dekorací. Nákladný snímek disponoval nezpochybnitelným Vávrovým talentem a svůdnou Lídou Baarovou, která v titulní roli naplnila představu mezinárodní herecké hvězdy, jež mohla z rodných Čech nonšalantně přecházet do německých filmových ateliérů. Coby primabalerína se ve filmu objevuje Jelizaveta Nikolská, která se postarala i o choreografii tanečních scén.
Na maškarním plese se seznámí Leon z Costy s neznámou krasavicí, která odmítá sejmout masku. Slíbí mu však setkání za několik týdnů. Zamilovaný muž musí nejprve podepsat závazek, že se podrobí všem podmínkám a po schůzce nebude po neznámé pátrat. Se zavázanýma očima je pak odvezen do neznámého domu. V ložnici se zhasnutými světly se dvojice vášnivě miluje a pak žena opět zmizí. Nazítří neznámá dopisem Leonovi vysvětlí, že po zkušenosti se svým zemřelým manželem, sobcem a hrubiánem, nechce již jiného muže, že toužila jen po jednom - mít dítě. Po čase Leonovi polovinou prstenu oznámí, že se jí narodila dcera. Costa, který je hluboce nešťastný, se dobrovolně přihlásí do války a vyhledává úmyslně smrt. Těžce raněn, ocitne se náhodně na zámku hraběnky Lenky Rossettiové. Ta v něm poznává otce svého dítěte. V průběhu léčby si Costa zamiluje ji i její dceru Leonku. Protože jeho cit opětuje, prozradí mu Lenka nakonec, že je jeho ztracenou maskovanou milenkou a Leonka jeho dcerou.
Pro zahraniční distribuci byla vyrobena německy dabovaná jazyková mutace pod názvem Die maskierte Geliebte. Německou verzi připravila firma Lüdtke & Dr. Rohnstein v Berlíně, zvukový systém Tobis-Klangfilm (německá premiéra v roce 1942). V německém znění Lída Baarová, Harry Giese (Gustav Nezval), Christian Gollong (Ladislav Pešek) a další. Tato verze v české distribuci uvedena nebyla.
baronka Lenka Rossetti
kapitán kavalerie Leon z Costy
sluha u Leona Ferdinand
Albert hrabě Angely
Evženie hraběnka Angely
generál Perucci
plukovník
černý sluha baronky
Leonka, tříletá dcera baronky
pán z Lanty
lékař
dáma ze společnosti
soudce
Artur, maskovaný muž na plese
Emilie, maskovaná žena na plese
stará dáma
komorná
žena v divadelní loži
drožkář
chůva
komorník
hospodyně
napadený chodec
chlapec s dopisem
muž na plese
primabalerina
dirigent
Honoré de Balzac (L'Amour masquée – novela)
Willy Ströminger (fotograf)
Gioacchino Rossini (Lazebník sevillský /předehra/)
Orchestr F.O.K. (Dirigent Jiří Srnka)
Taneční soubor Jelizavety Nikolské
Maskovaná milenka
Maskovaná milenka
The Masked Lover
Die maskierte Geliebte
film
hranýdistribuční
melodrama
Československo
1940
1940
začátek natáčení 22. 7. 1940
konec natáčení 08/1940
datum cenzury 9. 10. 1940 (kulturně-výchovný)
datum cenzury 1943 (predikáty „umělecky hodnotný film“, „uznáníhodný film“ a „film pro Den hrdinů“)
vyřazení z distribuce 18. 5. 1945
promítání povoleno 09/1968
vyřazení z distribuce 31. 8. 1976
premiéra 11. 10. 1940 /nepřístupný mládeži/ (kina Lucerna /2 týdny/ a Na Příkopě /2 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 24. 10. 1968 /nepřístupný mládeži/
To je Lucernafilm! Lída Baarová. (1940) / Starší český film podle Honoré de Balzaca. (1968)
Lucernafilm (původní 1940), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1968)
dlouhometrážní
86 min
2 447 metrů
35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české, německé
Akce: Národní ceny za umění filmové
1941
Praha / Československo
Národní cena za fotografii
Ferdinand Pečenka
udělena k 28. 9. 1941 ministrem průmyslu, obchodu a živností Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za dokonalou a umělecky tvořivou fotografii filmů Maskovaná milenka a Noční motýl
Akce: Národní ceny za umění filmové
1941
Praha / Československo
Národní cena za stavby
Jan Zázvorka
udělena k 28. 9. 1941 ministrem průmyslu, obchodu a živností Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za nadprůměrně technicky i umělecky hodnotné stavby ve filmech Maskovaná milenka a Noční motýl