Ovdovělý šumař a opilec Valenta a jeho tři dcery žijí ve velké chudobě. Hrozí jim ztráta chalupy, neboť Valenta se příliš zadlužil u koňaře Podleského. Podleský, známý tím, že si ze svých služek bezohledně dělá milenky, by rád získal nejstarší Valentovu dceru Rozárku. Slibuje za to Valentovi odpuštění dluhů. Rozárka však odmítne otcově žádosti vyhovět. Miluje Antonína, syna vdovy Jedličkové. Jedličková přesvědčí Rozárku, aby se s jejím synem rozešla a umožnila mu tak bohatý sňatek, nutný k otevření živnosti. Po prudké hádce s opilým otcem opustí Rozárka se sestřičkami vesnici a odchází ještě v noci do Prahy k tetě, která se po jistém zdráhání děvčat ujme. Valenta po jejich odchodu v noci zapálí dům a uteče. Četníci žhářství vyšetřují i v Praze. Když přijdou k tetě, Rozárka, aby ochránila otce, vezme vinu za požár na sebe. Je odvedena do vězení a postavena před soud. V poslední chvíli před rozsudkem přivádí Antonín, který zůstal Rozárce věrný, před soud Valentu a ten se přizná k paličství. Podleský, který svým svědectvím nejvíc Rozárce ublížil, slibuje, že Rozárku s Antonínem finančně zajistí.
Původní název hry Paličova dcera byl Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem (1923; režie Thea Červenková).
venkovský šumař Jan Valenta
Rozárka, Valentova dcera
plátenice Kateřina Šestáková, sestra Valenty
vdova Antonie Jedličková
Antonín, syn Jedličkové
Čechoameričan Pavel Kolínský
Prokop, syn Kolínského
zámožný koňař Podleský
řezník Martin
Bětuška Toužimská
Madlenka Valentová, Rozárčina matka
vyšetřující soudce
předseda soudu
státní zástupce
obhájce
přísedící u soudu
přísedící u soudu
Kačenka, Rozárčina sestra
Madlenka, Rozárčina sestra
hostinský
venkovan
zákaznice u Šestákové
František, pomocník v obchodě u Šestákové
tajný
vězeňský dozorce
výdejce polévky Na Františku
host v kořalně
harmonikář
chodec
zákaznice
Josef Kajetán Tyl (Paličova dcera – divadelní hra)
Vladimír Borský, Otakar Růžička, František Kožík (dialogy)
Karel Šilhánek, Vilém Brož (ředitel výroby)
J. M. Gottlieb (umělecký poradce), Klementina Rektorisová (jazyková poradkyně)
Willy Ströminger (fotograf)
Orchestr F.O.K. (Dirigent Otakar Jeremiáš)
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá Zdeněk Štěpánek
Zpívá Zdeněk Štěpáneksbor
Paličova dcera
Paličova dcera
The Incendiary's Daughter
Die Tochter des Brandstifters
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1941
1940—1941
začátek natáčení 20. 9. 1940
konec natáčení 7. 2. 1941
datum cenzury 17. 3. 1941 (kulturně-výchovný)
datum cenzury 1943 (predikáty „lidově hodnotný film“, „uznáníhodný film“ a „film pro Den hrdinů“)
vyřazení z distribuce 18. 5. 1945
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
premiéra 21. 3. 1941 /přístupný mládeži/ (kina Blaník /2 týdny/ a Lucerna /3 týdny/, Praha)
Český film režiséra Vladimíra Borského podle divadelní hry Josefa Kajetána Tyla. To je Lucernafilm! V hlavních úlohách Zdeněk Štěpánek, Lída Baarová, Jaroslav Marvan, František Smolík, Karel Höger a Růžena Nasková.
dlouhometrážní
98 min
2 785 metrů
35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české, německé
Akce: Národní ceny za umění filmové
1941
Praha / Československo
Národní cena za hudbu
Otakar Jeremiáš
udělena k 28. 9. 1941 ministrem průmyslu, obchodu a živností Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za původní a umělecky hodnotnou hudbu k filmu