Rozina sebranec

Země původu

Československo

Copyright

1945

Rok výroby

1944—1945

Premiéra

14. 12. 1945

Minutáž

105 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Rozina sebranec

Český název

Rozina sebranec

Anglický název

Rosina the Foundling

Souběžný protektorátní název

Rosina das Findelkind

Obsah

Temperamentní Rozina se dozví od své nelaskavé matky, že je ve skutečnosti nalezencem, kterého dal bezdětným manželům na výchovu převor Anežského kláštera otec Antonín. Citově strádající Rozina se upne ke své první lásce - italskému skláři Nikolovi. Ten jí přísahá věrnost, ale později se vymlouvá na její nepočestný původ a opustí ji. Rozina se provdá bez lásky za svého vytrvalého nápadníka, starého a bohatého zednického cechmistra Karfa. Ten jí slíbí zakoupení majestátu, kterým ji zbaví pohany jejího neznámého původu. Po svatbě však z lakoty nedodrží slib. Soužití manželů je nesnesitelné. Rozina se znovu stane Nikolovou milenkou. Karf ji vypudí z domu, ale sám je pro její výstřednost zbaven cechmistrovství. Nikola z nenávisti k převorovi poštve na klášter lůzu. Sám převora pronásleduje a chce ho zabít. Rozina svým tělem zachytí Nikolovu smrtící ránu a vykoupí tak svůj předchozí život. Vrah se vzápětí zabije pádem ze střechy.

Poznámka

Do té doby nejdražší český velkofilm byl téměř celý natočen za německé okupace v roce 1944 společností Lucernafilm. Po osvobození projekt převzala Státní výroba filmů, byl dokončen a jako první český film uveden v osvobozené Československé republice. Při novém uvedení do distribuce byl film zkrácen.

Hrají

Marie Glázrová

nalezenec Rozina Turková, později Karfová

Zdeněk Štěpánek

otec Antonín, převor kláštera sv. Anežky

Ladislav Boháč

sklářský tovaryš Nikolo

František Kreuzmann

zednický cechmistr Giovanni Karf, později Rozinin muž

Jan Pivec

sklářský a zednický tovaryš Potměbílý

Gustav Hilmar

rychtář a kovář Jan Turek zvaný Panská noha, Rozinin otčím

Marie Rýdlová

rukavičnice Markéta Turková, Rozinina macecha

Saša Rašilov

fráter Bartolo

Antonín Šolc

páter Bonifác

Lola Skrbková

kuchařka Afra

Zdeňka Baldová

zaříkávačka a dohazovačka Straková

Marie Vášová

služka Manda Váňová

Vladimír Řepa

Mika z Hamrů

Stanislav Neumann

sklář Valeš

Josef Pehr

tovaryš u Karfa

Vítězslav Boček

posel zednického cechu

Antonín Jirsa

rváč Venclík

F. X. Mlejnek

Mluví Václav Pecián
hospodský ze Starého Města

Vladimír Hlavatý

dělník u Karfa

Josef Gruss

švihák

Otto Rubík

brusíř

Josef Kemr

sklář

Antonín Jedlička

kluk posměváček

František Roland

švec Bárta

Eman Fiala

Všechbota, tovaryš u Karfa

Emil Bolek

klečící chuďas

Jaroslav Seník

městský rychtář

Bohuslav Kupšovský

dělník u Karfa

Vilém Prokop Mlejnek

žebrák s píšťalou

Rudolf Deyl ml.

dělník u Karfa

Karel Dostal

nejstarší cechmistr

Richard Záhorský

účastník pohřbu

Zdeněk Dítě

tovaryš u Karfa

Ladislav Janeček

dělník u Karfa

Jindřich Fiala

muž v noclehárně-tovaryšském ložumentu

Marie Hrdličková

žena v krčmě

Lída Matoušková

tulačka u žebráka s píšťalou

Anna Stárková

mladá tulačka

Marie Ježková

tulačka s nemluvnětem

Jiří Kalina (2)

nuzák

Stanislav Strnad

muž v noclehárně-tovaryšském ložumentu

Ferdinand Jarkovský

drobný kramář

František Lidmanský

vysoký kramář

Jarmila Lhotová

měšťka na svatbě

Antonie Langrová

baba Zuzanka

Eva Hanzlíková

žena

Jindřich Lhoták

Mluví Emil Bolek
kolečník Čepička Vavřinec

Karel Zavřel

cechmistr

Eva Klenová

tulačka

Karolína Vávrová

stará tulačka

Hanuš Kubík

kotlář

Marie Feiglová

tanečnice

Helena Fenclová

tanečnice

Antonín Landa

tanečník

Věra Ženíšková

dubl za Marii Vášovou

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jiří Lehovec

Původní filmový námět

Václav Řezáč

Předloha

Zikmund Winter (Rozina sebranec – román)

Scénář

Otakar Vávra

Kamera

Jan Roth

Druhá kamera

Václav Huňka

Asistent kamery

Jaroslav Kníže, František Smutný, Karel Ludwig

Architekt

Jan Zázvorka

Výtvarník

Jan Bauch

Návrhy kostýmů

Fernand Vácha, J. M. Gottlieb

Kostýmy

František Říha, Slávka Doležalová, Růžena Králová, Bohuslava Havrdová, Jaromír Novák, Jaroslav Frýda, Marie Sandrová, Františka Seimlová, Josef Žebrakovský, Františka Smíšková, Marketa Jelínková, Hartman, Počta, Unger, Wolhejm

Vedoucí výroby

Karel Šilhánek, Vilém Brož (ředitel výroby)

Zástupce vedoucího výroby

František Růžička

Asistent vedoucího výroby

Miroslav Fiala, František Jelínek, František Mašek, Václav Pecián (pokladník), Erna Svobodová (sekretářka produkce), František Novák (pomocník), Jaroslav Kulhavý (pomocník), Antonín Dekoj (pomocník), Karel Beran (pomocník), Jiří Kalina (pomocník), Růžena Žohová

Odborný poradce

prof. Dr. Oldřich Stefan (historie), PhDr. Ladislav Vachulka (hudební historie), Vilém Prokop Mlejnek (hudební historie), Oldřich J. Blažíček (umělecký poradce), Miroslav Rutte (jazykový poradce)

Spolupráce

Antonín Frič (fotograf), Arno Pařík (fotograf)

Písně

Jižť jest zima přišla...

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá sbor

Kozel jeden rohatej

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá Marie Glázrová

O dolce cuore

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá Ladislav Boháč [dab]Rudolf Cortés

Nel ciel fu io e vidi cose

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá Ladislav Boháč [dab]Rudolf Cortés

Frantovská píseň /Půjdeme-li do krčmy/

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá sbor

Jestiť žena křehký oud

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá Bohuslav Kupšovskýsbor

Kdo chce dobrým býti

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá sbor

Kdož za stolem, tomu již pomoci není

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá sbor

Zle nám kukly skrájeli

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá mužský sbor

Lepší dívka odrostlá je...

Hudba k písni Jiří Srnka

Hej, nejeď, Marku, utoneš

Hudba k písni Jiří Srnka

Svodnický dům

Hudba k písni Jiří Srnka

Pijme jen, milý tovaryši

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá sbor

O pescator dell'onde, fidelin!

Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá mužský sbor

Ať jen hraje dudák houdek

Hudba k písni Jiří Srnka

Poskoč děvečko má milá

Hudba k písni Jiří Srnka

Lokace

Praha, Staré Město (Praha), Staroměstské náměstí (Staré Město), Staroměstská radnice (Staroměstské náměstí), Staroměstský orloj (Staroměstská radnice), ulice Na Františku (Staré Město), klášter a kostel sv. Anežky (ulice Na Františku), Malá Strana (Praha), Velkopřevorské náměstí (Malá Strana), Braník (Praha), Roudnice nad Labem

Produkční údaje

Originální název

Rozina sebranec

Český název

Rozina sebranec

Anglický název

Rosina the Foundling

Souběžný protektorátní název

Rosina das Findelkind

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický

Země původu

Československo

Copyright

1945

Rok výroby

1944—1945

Produkční data

začátek natáčení 3. 4. 1944
konec natáčení 10. 10. 1944
datum cenzury 11. 7. 1945 (neschváleno do distribuce)
začátek natáčení 10. 10. 1945 (dokončení)
konec natáčení 31. 10. 1945 (dokončení)
schválení první kopie 11. 12. 1945
datum cenzury 12. 12. 1945 (konec povolení k promítání 12. 12. 1950)
vyřazení z distribuce 15. 12. 1950
vyřazení z distribuce 29. 8. 1952
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991

Premiéra

premiéra 14. 12. 1945 /nepřístupný mládeži/ (kina Blaník /6 týdnů/, Moskva /5 týdnů/ a Sevastopol /4 týdny/, Praha)
slavnostní premiéra 14. 12. 1945 (kino Sevastopol, Praha)

Distribuční slogan

Výpravný historický film podle románu Zikmunda Wintra. Příběh nešťastné dívky z předbělohorské doby. Nejnákladnější český film.

Výrobce

Lucernafilm (výroba 1944 a 1945), Státní výroba filmů (dokončení 1945)

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

Pragfilm Barrandov (výroba 1944), Pragfilm Radlice (výroba 1944), Barrandov (dokončení 1945)

Výrobní skupina

Výrobní skupina Karla Feixe (dokončení 1945), Karel Feix (vedoucí výrobní skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

105 min

Původní metráž

2 700 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Tobis – Klang

Verze

česká

Mluveno

česky, italsky, latinsky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Soutěž týdeníku Filmové noviny – O pět nejlepších zahraničních filmů a o nejlepší český film

1947
Praha / Československo
IV. nejlepší český film
výsledky čtenářské ankety vyhlášeny 8. 2. 1947 o nejlepší český film uvedený v československých kinech od května 1945 do prosince 1946

Revue

Rozina sebranec

<p>O historickém velkofilmu Otakara Vávry Rozina sebranec se v minulosti vždy psalo jako o mezníku v dějinách české kine...