Temperamentní Rozina se dozví od své nelaskavé matky, že je ve skutečnosti nalezencem, kterého dal bezdětným manželům na výchovu převor Anežského kláštera otec Antonín. Citově strádající Rozina se upne ke své první lásce - italskému skláři Nikolovi. Ten jí přísahá věrnost, ale později se vymlouvá na její nepočestný původ a opustí ji. Rozina se provdá bez lásky za svého vytrvalého nápadníka, starého a bohatého zednického cechmistra Karfa. Ten jí slíbí zakoupení majestátu, kterým ji zbaví pohany jejího neznámého původu. Po svatbě však z lakoty nedodrží slib. Soužití manželů je nesnesitelné. Rozina se znovu stane Nikolovou milenkou. Karf ji vypudí z domu, ale sám je pro její výstřednost zbaven cechmistrovství. Nikola z nenávisti k převorovi poštve na klášter lůzu. Sám převora pronásleduje a chce ho zabít. Rozina svým tělem zachytí Nikolovu smrtící ránu a vykoupí tak svůj předchozí život. Vrah se vzápětí zabije pádem ze střechy.
Do té doby nejdražší český velkofilm byl téměř celý natočen za německé okupace v roce 1944 společností Lucernafilm. Po osvobození projekt převzala Státní výroba filmů, byl dokončen a jako první český film uveden v osvobozené Československé republice. Při novém uvedení do distribuce byl film zkrácen.
nalezenec Rozina Turková, později Karfová
otec Antonín, převor kláštera sv. Anežky
sklářský tovaryš Nikolo
zednický cechmistr Giovanni Karf, později Rozinin muž
sklářský a zednický tovaryš Potměbílý
rychtář a kovář Jan Turek zvaný Panská noha, Rozinin otčím
rukavičnice Markéta Turková, Rozinina macecha
fráter Bartolo
páter Bonifác
kuchařka Afra
zaříkávačka a dohazovačka Straková
služka Manda Váňová
Mika z Hamrů
sklář Valeš
lazebník
tovaryš u Karfa
posel zednického cechu
rváč Venclík
Mluví Václav Pecián
hospodský ze Starého Města
dělník u Karfa
švihák
brusíř
handlíř
sklář
kluk posměváček
švec Bárta
Všechbota, tovaryš u Karfa
klečící chuďas
městský rychtář
dělník u Karfa
žebrák s píšťalou
tovaryš
dělník u Karfa
konšel
nejstarší cechmistr
účastník pohřbu
tovaryš u Karfa
tulák
dělník u Karfa
svodnice
žebrák
muž v noclehárně-tovaryšském ložumentu
žena v krčmě
tulačka u žebráka s píšťalou
mladá tulačka
tulačka s nemluvnětem
nuzák
muž v noclehárně-tovaryšském ložumentu
žena v davu
žena v davu
drobný kramář
vysoký kramář
handlíř
handlíř
měšťka na svatbě
měšťan
baba Zuzanka
hromotluk
neurvalá žena
žena
kramář
Mluví Emil Bolek
kolečník Čepička Vavřinec
biřic
cechmistr
hejsek
tulačka
tulačka
tulačka
stará tulačka
kotlář
tanečnice
tanečnice
tanečník
dubl za Marii Vášovou
Zikmund Winter (Rozina sebranec – román)
Jaroslav Kníže, František Smutný, Karel Ludwig
Jan Bauch
František Říha, Slávka Doležalová, Růžena Králová, Bohuslava Havrdová, Jaromír Novák, Jaroslav Frýda, Marie Sandrová, Františka Seimlová, Josef Žebrakovský, Františka Smíšková, Marketa Jelínková, Hartman, Počta, Unger, Wolhejm
Karel Šilhánek, Vilém Brož (ředitel výroby)
Miroslav Fiala, František Jelínek, František Mašek, Václav Pecián (pokladník), Erna Svobodová (sekretářka produkce), František Novák (pomocník), Jaroslav Kulhavý (pomocník), Antonín Dekoj (pomocník), Karel Beran (pomocník), Jiří Kalina (pomocník), Růžena Žohová
prof. Dr. Oldřich Stefan (historie), PhDr. Ladislav Vachulka (hudební historie), Vilém Prokop Mlejnek (hudební historie), Oldřich J. Blažíček (umělecký poradce), Miroslav Rutte (jazykový poradce)
Antonín Frič (fotograf), Arno Pařík (fotograf)
Orchestr Pragfilmu (Dirigent Otakar Pařík), FISYO (Dirigent Otakar Pařík), Česká filharmonie (Dirigent Václav Kašlík), Sdružení starých viol Pro arte antiqua (Dirigent Vilém Prokop Mlejnek), Sbor opery Divadla 5. května, Pěvecké sdružení pražských učitelů, Pěvecký sbor Typografia, Pěvecký sbor Hlahol, Pražský pěvecký sbor Smetana
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá sbor
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá Marie Glázrová
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá Ladislav Boháč [dab]Rudolf Cortés
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá Ladislav Boháč [dab]Rudolf Cortés
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá sbor
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá Bohuslav Kupšovskýsbor
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá sbor
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá sbor
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá mužský sbor
Hudba k písni Jiří Srnka
Hudba k písni Jiří Srnka
Hudba k písni Jiří Srnka
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá sbor
Hudba k písni Jiří Srnka
Zpívá mužský sbor
Hudba k písni Jiří Srnka
Hudba k písni Jiří Srnka
Praha, Staré Město (Praha), Staroměstské náměstí (Staré Město), Staroměstská radnice (Staroměstské náměstí), Staroměstský orloj (Staroměstská radnice), ulice Na Františku (Staré Město), klášter a kostel sv. Anežky (ulice Na Františku), Malá Strana (Praha), Velkopřevorské náměstí (Malá Strana), Braník (Praha), Roudnice nad Labem
Rozina sebranec
Rozina sebranec
Rosina the Foundling
Rosina das Findelkind
film
hranýdistribuční
drama, historický
Československo
1945
1944—1945
začátek natáčení 3. 4. 1944
konec natáčení 10. 10. 1944
datum cenzury 11. 7. 1945 (neschváleno do distribuce)
začátek natáčení 10. 10. 1945 (dokončení)
konec natáčení 31. 10. 1945 (dokončení)
schválení první kopie 11. 12. 1945
datum cenzury 12. 12. 1945 (konec povolení k promítání 12. 12. 1950)
vyřazení z distribuce 15. 12. 1950
vyřazení z distribuce 29. 8. 1952
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
premiéra 14. 12. 1945 /nepřístupný mládeži/ (kina Blaník /6 týdnů/, Moskva /5 týdnů/ a Sevastopol /4 týdny/, Praha)
slavnostní premiéra 14. 12. 1945 (kino Sevastopol, Praha)
Výpravný historický film podle románu Zikmunda Wintra. Příběh nešťastné dívky z předbělohorské doby. Nejnákladnější český film.
Lucernafilm (výroba 1944 a 1945), Státní výroba filmů (dokončení 1945)
Pragfilm Barrandov (výroba 1944), Pragfilm Radlice (výroba 1944), Barrandov (dokončení 1945)
Výrobní skupina Karla Feixe (dokončení 1945), Karel Feix (vedoucí výrobní skupiny)
dlouhometrážní
105 min
2 700 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky, italsky, latinsky
bez titulků
české
Akce: Soutěž týdeníku Filmové noviny – O pět nejlepších zahraničních filmů a o nejlepší český film
1947
Praha / Československo
IV. nejlepší český film
výsledky čtenářské ankety vyhlášeny 8. 2. 1947 o nejlepší český film uvedený v československých kinech od května 1945 do prosince 1946
<p>O historickém velkofilmu Otakara Vávry Rozina sebranec se v minulosti vždy psalo jako o mezníku v dějinách české kine...