Výlet pana Broučka do zlatých časů

Bankovní úředník Matěj Brouček povýšeně odmítne obsloužit zákazníka, který přišel těsně před zavírací dobou. V oblíbené vinárně se večer Brouček setká se svými přáteli: poslancem Hořešovským, stavitelem Řehákem a bývalým velkouzenářem Jůrou. Společně nadávají na současné poměry a režim, který se chlubí, že už není nezaměstnanost. Vzpomínají na zlaté časy první republiky a jsou přesvědčeni, že bez práce tehdy zůstali jen povaleči. Přemíra vypitého alkoholu způsobí, že Brouček při nočním návratu upadne na zem. Když se po nějaké chvíli zvedne, netuší, že se ocitl v roce 1935. Celý omámený vejde do budovy, kde se koná schůze. Líbí se mu, jak hlavní řečník kritizuje vládu a hospodářství, a vehementně se k němu připojí. Levicovou schůzi vzápětí rozežene policie. Brouček má být zatčen a popere se s policisty. Je při tom vyfotografován a jeho snímek se ocitne na titulních stranách novin. Z práce v bance je vyhozen, odvrátí se od něj jeho přátelé a Brouček má možnost si vychutnat „staré zlaté časy“ z pozice nezaměstnaného, bez bytu a bez peněz.V zoufalé situaci ho probudí vrchní z vinárny, který ho našel spícího na ulici.Brouček je šťastný, když si uvědomí, že se vrátil do roku 1948.Znovu sedí u svého okénka v bance a velmi ochotně obslouží opozdilce, který přišel krátce po zavírací době.