Božena Němcová v roce 1856 nechala vydat svou povídku Divá Bára, která posloužila o více než devadesát let později jako předloha pro stejnojmenný film režiséra a scenáristy Vladimíra Čecha (1914–1992). – Bára (Vlasta Fialová) se narodí během bouře a při tom zemře její matka. Proto má odmalička pověst prokleté divé dívky. Mladá žena však svým chováním mýtus o své osobě vyvrací. Nedostupná je jenom vůči neodbytným nápadníkům, mezi nimiž vyčnívají hlavně Vojta (Josef Maršálek) s Josífkem (Josef Kemr). Jinak ráda pomáhá všem potřebným. Při jedné takové nezištné službě se seznámí s myslivcem (Robert Vrchota). Ten ji okouzlí, stejně jako ona jeho. Že mu na předsudcích nezáleží, dokáže později například tím, že se jako jediný nenechá odradit od tance s ní. Bára má nejlepší přítelkyni Elišku (Jana Dítětová), které se dvoří panský správce Sláma (Jan Pivec). Eliška ho ale nechce, a tak Bára vymyslí lest, při které předstírá, že je strašidlem. Jenže je vesničany odhalena a následně za tento ve své podstatě dobrý skutek i ztrestána. – Divá Bára ve filmografii Vladimíra Čecha poměrně vyčnívá. Ve své kariéře se nadále většinou nevěnoval klasickému dramatu, nýbrž tomu špionážnímu nebo dalším kriminálním žánrům, ale i hudebním filmům. Jde o první celovečerní film, který samostatně režíroval, avšak zároveň i jeden z divácky nejoblíbenějších. Důležitou roli ve snímku hraje divoká příroda, která byla snímaná v exteriérech na Šumavě, mimo jiné i na ledovcových jezerech Černém a Laka a v jejich okolí. Film byl hojně distribuován do zahraničí, a to i do vzdálených končin, například do Japonska, Austrálie a několika zemí Latinské Ameriky.
Báře, dceři obecního pastýře, nadbíhají všichni mládenci z vesnice. To se vůbec nelíbí rodičům selských synků, kteří věří pověrčivým tetkám, že Bára je dítětem polednice. Krásná dívka má jedinou přítelkyni, farářovu schovanku Elišku. Také farář má Báru rád a vždy se jí zastává. O Elišku usiluje panský správce Sláma, ale Eliška miluje studenta z Prahy. Bára se rozhodne, že Slámu odradí od námluv. Převlékne se za strašidlo, u hřbitova k smrti správce vyděsí a přinutí ho ke slibu, že Elišku nechá na pokoji. Slámův kočí však vzbouří celou vesnici a vesničané ve strašidle poznají Báru. Za trest ji zavřou do márnice. Vesničtí mládenci Josífek a Vojta chtějí Báře pomoci. Josífek odjede na koni pro myslivce, kterému se Bára už dávno zalíbila, a Vojta utíká k márnici. Zde při ostrém střetu se svým otcem upustí lucernu a márnice okamžitě vzplane. Naštěstí přijede včas myslivec a Báru si odvede k sobě, pryč od pověrčivých vesničanů.
Bára
myslivec
Eliška
farář
panna Pepinka, farářova sestra
obecní pastýř Jakub, Bářin otec
panský správce Sláma
Josífek
Vlčková, Josífkova matka
Vlček, Josífkův otec
rychtář
Vojta, rychtářův syn
myslivcova matka
stařena-polednice
Jakubova žena, Bářina matka
kořenářka
kočí
Marjánka, Vojtova nevěsta
děvečka u rychtáře
mládenec
Frantík
hostinský
host na taneční zábavě
host na taneční zábavě
chasník
Božena Němcová (Divá Bára – povídka)
Miroslav Hák (fotograf), Petr Zora (fotograf)
FISYO (Dirigent Otakar Pařík), Český pěvecký sbor (Dirigent Jan Kühn)
Divá Bára
Divá Bára
Wild Barbara
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1948
1948
začátek natáčení 19. 1. 1948
datum cenzury 28. 3. 1949 (konec povolení k promítání 28. 3. 1954)
vyřazení z distribuce 30. 4. 1991
premiéra 29. 4. 1949 /nepřístupný mládeži/ (kina Lucerna /6 týdnů/, Dukla /1 týden od 20. 5./, Revoluce /1 týden od 20. 5./, Arbes /1 týden od 3. 6./ a Oko /1 týden od 3. 6./, Praha)
Film podle romantické povídky Boženy Němcové. Podle povídky Boženy Němcové natočil Vladimír Čech. V titulní úloze Vlasta Fialová. Režie: Vladimír Čech. Hrají: Vlasta Fialová.
I. výrobní skupina Borský – Sinnreich, Vladimír Borský (umělecký šéf I. výrobní skupiny), Jan Sinnreich (produkční šéf I. výrobní skupiny)
dlouhometrážní
76 min
2 155 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české