V rozmezí let 1874 až 1886 je život malíře Mikoláše Alše nabit významnými událostmi. V tomto období Aleš dozrává nejen v umělecké tvorbě, ale také k plnému vědomí o důležitosti umění pro existenci českého národa. Studuje malířství na Akademii výtvarných umění v Praze, kde později krátce působí jako profesor kreslení. Stýká se s kolegy výtvarníky a dalšími českými intelektuály. Brzy se dostane do konfliktu se salonními vlastenci a mladočeským poslancem Grégrem. Ve své tvorbě se orientuje na české motivy. Maluje Husitský tábor, Setkání Jiřího Poděbradského s Matyášem Korvínem a cyklus Vlast o životě dávného českého bohatýra. Alšův přítel statkář Brandejs přiměje Alše, aby s malířem Ženíškem přihlásili Vlast do soutěže o výzdobu Národního divadla. Vlast zvítězí, ale je více ceněna jako dílo Ženíškovo. Společná práce pak přináší spory, Aleš musí stále hlídat své pojetí cyklu. Před dokončením divadlo shoří, národ si však svou „kapličku“ postaví znovu. Léta po požáru nejsou pro Alše příznivá. Musí čelit ústrkům a bídě, kterou s ním trpělivě snáší jeho milovaná Marina. Prostým lidem však Aleš svými kresbami přináší radost. Ti ho také spolu se studenty přivítají na svatojánské pouti.
Do role herce Šamberka byl původně obsazen Otomar Korbelář. Záběry s ním jsou též dochovány v Národním filmovém archivu.
malíř Mikoláš Aleš
Marina Kailová, později Alešova žena
politik JUDr. František Ladislav Rieger
hrabě Schönborn
malíř František Ženíšek
spisovatel Jakub Arbes
Tomáš Fanfule, Alešův strýc
model Drábek
Swerts, ředitel Akademie
profesor Rom
profesor Lhota
profesor Woltmann
redaktor Jaromír Sádek
Rendl
Rendlova žena
student, později profesor a spisovatel Alois Jirásek
bytná Bakovská
herec František Ferdinand Šamberk
Brandejs, nájemce statku
poslanec MUDr. Eduard Grégr, majitel tiskárny
profesor Durdík
malíř Janez Šubić
vydavatel Čestmír Hlaváč
redaktor Orel-Jarský
dramatik Ladislav Stroupežnický
malíř Soběslav Hippolyt Pinkas
malíř Josef Tulka
malíř Liška
malíř Jakub Schikaneder
malíř Antonín Chitussi
malíř Adolf Rendl
šlechtična
Kodešová
sazeč Kuneš
děda Ryvora na Suchdole
sazeč Válek
zednický mistr Nedvěd
sazeč Neuman
hajný Šindelář
muž s licousy, člen Společnosti přátel umění
malíř Laufer
Podešva, tovaryš z jatek
Hlaváčova žena
nakladatel František Šimáček
zpěvačka
komtesa Adelaida
hostinská Kateřina Šulcová
Brandejsova žena
syn sazeče Válka
student Hetteš
hrabě Hardörfer, člen Společnosti přátel umění
mlynářský Kubec, host v pivnici
faktor Grégrovy tiskárny
Wagenknecht, prokurista u Šimáčka
rada Kodeš
lékař-archeolog JUDr. Rýzner
člen poroty s mašlí
čeledín Václav na Suchdole
hrabě Sternwald, člen Společnosti přátel umění
prokurista Korbel
starý Kalvoda
komtesa, sestra Adelaidy
nakladatel Otto
student Akademie
spolužák z Akademie
student Režný
zvědavý host v kavárně
muž s tuhým límcem, člen poroty
Fesselmayer, tajemník Akademie
sluha u Šamberka
dáma na Žofíně
student Akademie
Josef Václav Frič
sokolský pořadatel
sazeč Vašek
muž s úhledným knírem
malíř v širáku
zřízenec nosící obrazy
purkmistr Skramlík
soused šlechtic
cizí muž na výstavě
zřízenec u Otty
vousáč z lesa
student Černý
student Klusáček
mladík v hostinci
dáma
Dr. Miroslav Míčko, Jan Poš
Š. Bernášková, V. Kamarádová, Josef Pavlík
Ferdinand Martinásek (malíř pozadí)
Karel Ješátko (fotograf), Jiří Krejčí, Josef Mathauser
FISYO (Dirigent Otakar Pařík), Český pěvecký sbor (Dirigent Antonín Šídlo)
Zpívá Český pěvecký sbor
Zpívá Český pěvecký sbor
Hudba k písni František Kmoch
Text písně František Kmoch
Zpívá Český pěvecký sbor
Hudba k písni lidová píseň
Text písně František Jaroslav Vacek-Kamenický
Zpívá Karel Höger
Zpívá sbor
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Český pěvecký sbor
Zpívá Karel Höger
Zpívá sbor
Zpívá Karel Höger
Zpívá Táňa Lepičová
Mikoláš Aleš
Mikoláš Aleš
Mikoláš Aleš
film
hranýdistribuční
životopisný
Československo
1951
1950—1951
začátek natáčení 9. 4. 1950
schválení první kopie 14. 11. 1951
datum cenzury 28. 11. 1951 (konec povolení k promítání 28. 11. 1956)
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
premiéra 11. 1. 1952 /přístupný mládeži/ (kina Alfa /5 týdnů/, Revoluce /1 týden od 18. 1./ a Armádní /3 týdny od 25. 1./, Praha)
Film o umělci, jehož srdce patřilo lidu.
VII. tvůrčí kolektiv Vladimíra Kabelíka, Vladimír Kabelík (vedoucí VII. tvůrčího kolektivu)
dlouhometrážní
115 min
3 267 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Státní ceny za rok 1951
1952
Praha / Československo
Státní cena I. stupně
Karel Höger
ve výši 100 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 v oboru umělecké kinematografie za politicky průkopnické zobrazení a zpopularizování sociálního a uměleckého zápasu českého nejlidovějšího malíře s reakční buržoazní společností za národní a vlastenecké umění ve filmu
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Ferdinand Pečenka
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Státní ceny za rok 1951
1952
Praha / Československo
Státní cena I. stupně
Václav Krška
ve výši 100 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 v oboru umělecké kinematografie za politicky průkopnické zobrazení a zpopularizování sociálního a uměleckého zápasu českého nejlidovějšího malíře s reakční buržoazní společností za národní a vlastenecké umění ve filmu
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jaroslav Beránek
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jan Poš
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951