Mikoláš Aleš
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1951Rok výroby
1950—1951Premiéra
11. 1. 1952Minutáž
115 minRežie
Václav KrškaKategorie
filmŽánr
životopisnýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Mikoláš AlešČeský název
Mikoláš AlešAnglický název
Mikoláš AlešObsah
V rozmezí let 1874 až 1886 je život malíře Mikoláše Alše nabit významnými událostmi. V tomto období Aleš dozrává nejen v umělecké tvorbě, ale také k plnému vědomí o důležitosti umění pro existenci českého národa. Studuje malířství na Akademii výtvarných umění v Praze, kde později krátce působí jako profesor kreslení. Stýká se s kolegy výtvarníky a dalšími českými intelektuály. Brzy se dostane do konfliktu se salonními vlastenci a mladočeským poslancem Grégrem. Ve své tvorbě se orientuje na české motivy. Maluje Husitský tábor, Setkání Jiřího Poděbradského s Matyášem Korvínem a cyklus Vlast o životě dávného českého bohatýra. Alšův přítel statkář Brandejs přiměje Alše, aby s malířem Ženíškem přihlásili Vlast do soutěže o výzdobu Národního divadla. Vlast zvítězí, ale je více ceněna jako dílo Ženíškovo. Společná práce pak přináší spory, Aleš musí stále hlídat své pojetí cyklu. Před dokončením divadlo shoří, národ si však svou „kapličku“ postaví znovu. Léta po požáru nejsou pro Alše příznivá. Musí čelit ústrkům a bídě, kterou s ním trpělivě snáší jeho milovaná Marina. Prostým lidem však Aleš svými kresbami přináší radost. Ti ho také spolu se studenty přivítají na svatojánské pouti.
Poznámka
Do role herce Šamberka byl původně obsazen Otomar Korbelář. Záběry s ním jsou též dochovány v Národním filmovém archivu.
Galerie
Hrají
Karel Höger
malíř Mikoláš Aleš
Dana Medřická
Marina Kailová, později Alešova žena
Zdeněk Štěpánek
politik JUDr. František Ladislav Rieger
Jiří Plachý
hrabě Schönborn
Vladimír Ráž
malíř František Ženíšek
Jiří Dohnal
spisovatel Jakub Arbes
František Kovářík
Tomáš Fanfule, Alešův strýc
Jaroslav Vojta
model Drábek
Bedřich Karen
Swerts, ředitel Akademie
Vladimír Řepa
profesor Rom
Jaroslav Seník
profesor Lhota
Karel Dostal
profesor Woltmann
Eduard Dubský
redaktor Jaromír Sádek
Saša Rašilov
Rendl
Růžena Šlemrová
Rendlova žena
Emil Konečný
student, později profesor a spisovatel Alois Jirásek
Zdena Kožíková
bytná Bakovská
Jiří Steimar
herec František Ferdinand Šamberk
Miroslav Doležal
Brandejs, nájemce statku
Bedřich Vrbský
poslanec MUDr. Eduard Grégr, majitel tiskárny
Václav Vydra ml.
profesor Durdík
Eman Fiala
malíř Janez Šubić
Eduard Kohout
vydavatel Čestmír Hlaváč
Fanda Mrázek
redaktor Orel-Jarský
Radovan Lukavský
dramatik Ladislav Stroupežnický
Felix le Breux
malíř Soběslav Hippolyt Pinkas
Václav Voska
malíř Josef Tulka
Jaromír Spal
malíř Liška
Josef Bek
malíř Jakub Schikaneder
Václav Švorc
malíř Antonín Chitussi
Svatopluk Beneš
malíř Adolf Rendl
Gabriela Horvátová
šlechtična
Gabriela Bártlová-Buddeusová
Kodešová
Otto Čermák
sazeč Kuneš
Alois Dvorský
děda Ryvora na Suchdole
Miroslav Horníček
sazeč Válek
Josef Hlinomaz
zednický mistr Nedvěd
Vladimír Hlavatý
sazeč Neuman
Vladimír Jedenáctík
hajný Šindelář
Antonín Kandert
muž s licousy, člen Společnosti přátel umění
Miloš Kopecký
malíř Laufer
Josef Kotapiš
Podešva, tovaryš z jatek
Anna Kubalová
Hlaváčova žena
František Kreuzmann
nakladatel František Šimáček
Táňa Lepičová
zpěvačka
Věra Matějová
komtesa Adelaida
Jaroslava Panenková
hostinská Kateřina Šulcová
Jiřina Součková
Brandejsova žena
Oldřich Slavík
syn sazeče Válka
Petr Skála
student Hetteš
Bedřich Veverka
hrabě Hardörfer, člen Společnosti přátel umění
Josef Vošalík
mlynářský Kubec, host v pivnici
Vítězslav Boček
faktor Grégrovy tiskárny
Hynek Němec
Wagenknecht, prokurista u Šimáčka
Jindřich Doležal
rada Kodeš
František Filipovský
lékař-archeolog JUDr. Rýzner
Karel Jelínek
člen poroty s mašlí
J. O. Martin
čeledín Václav na Suchdole
Viktor Očásek
hrabě Sternwald, člen Společnosti přátel umění
Ota Motyčka
prokurista Korbel
Theodor Pištěk
starý Kalvoda
Božena Helclová
komtesa, sestra Adelaidy
Ladislav Sedláček
nakladatel Otto
Jaroslav Wagner
student Akademie
Karel Franta
spolužák z Akademie
Jiří Němeček
student Režný
Antonín Soukup
zvědavý host v kavárně
Václav Švec
muž s tuhým límcem, člen poroty
Richard Záhorský
Fesselmayer, tajemník Akademie
Jiří Lír
sluha u Šamberka
Marta Májová
dáma na Žofíně
Karel Štoll
student Akademie
Luděk Mattausch
Josef Václav Frič
Antonín Holzinger
sokolský pořadatel
Milan Mach
sazeč Vašek
Jan S. Kolár
muž s úhledným knírem
Josef Bělský
malíř v širáku
Antonín Jirsa
zřízenec nosící obrazy
Bohumil Aisman
purkmistr Skramlík
Vojta Novák
soused šlechtic
František Marek
cizí muž na výstavě
Arnošt Mirský
zřízenec u Otty
Alois Krmela
vousáč z lesa
Jaroslav Černík
student Černý
Jan Prokeš
student Klusáček
Stanislav Novák
mladík v hostinci
Anita Janová
dáma
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Skript
Původní filmový námět
Dr. Miroslav Míčko, Jan Poš
Scénář
Technický scénář
Kamera
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Výprava
Š. Bernášková, V. Kamarádová, Josef Pavlík
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Výtvarník pozadí
Ferdinand Martinásek (malíř pozadí)
Odborný poradce
Spolupráce
Karel Ješátko (fotograf), Jiří Krejčí, Josef Mathauser
Hudba
Hudba
Nahrál
FISYO (Dirigent Otakar Pařík), Český pěvecký sbor (Dirigent Antonín Šídlo)
Písně
Mirotický kostelíčku
Zpívá Český pěvecký sbor
Ty musíš, má milá, něco na mě vědět
Zpívá Český pěvecký sbor
Muziky, muziky
Hudba k písni František Kmoch
Text písně František Kmoch
Zpívá Český pěvecký sbor
U panského dvora
Hudba k písni lidová píseň
Text písně František Jaroslav Vacek-Kamenický
Zpívá Karel Höger
Strejček Nimra koupil šimla
Zpívá sbor
Mnoga ljeta
Když jsem já šel tou Putimskou branou
Hudba k písni lidová píseň
Napij se, bratříčku, napij
Okolo Sázavy teče vodička
Zpívá Český pěvecký sbor
Ej, nepij, koňu, vodu
Zpívá Karel Höger
Ej, pijú chlapci, pijú
Zpívá sbor
Na Kysuci pána není
Zpívá Karel Höger
Já vložím se v temný hrob
Zpívá Táňa Lepičová
Produkční údaje
Originální název
Mikoláš Aleš
Český název
Mikoláš Aleš
Anglický název
Mikoláš Aleš
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
životopisný
Země původu
Československo
Copyright
1951
Rok výroby
1950—1951
Produkční data
začátek natáčení 9. 4. 1950
schválení první kopie 14. 11. 1951
datum cenzury 28. 11. 1951 (konec povolení k promítání 28. 11. 1956)
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
Premiéra
premiéra 11. 1. 1952 /přístupný mládeži/ (kina Alfa /5 týdnů/, Revoluce /1 týden od 18. 1./ a Armádní /3 týdny od 25. 1./, Praha)
Distribuční slogan
Film o umělci, jehož srdce patřilo lidu.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Výrobní skupina
VII. tvůrčí kolektiv Vladimíra Kabelíka, Vladimír Kabelík (vedoucí VII. tvůrčího kolektivu)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
115 min
Původní metráž
3 267 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Státní ceny za rok 1951
1952
Praha / Československo
Státní cena I. stupně
Václav Krška
ve výši 100 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 v oboru umělecké kinematografie za politicky průkopnické zobrazení a zpopularizování sociálního a uměleckého zápasu českého nejlidovějšího malíře s reakční buržoazní společností za národní a vlastenecké umění ve filmu
Vítěz
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jaroslav Beránek
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Vítěz
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jan Poš
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Vítěz
Akce: Státní ceny za rok 1951
1952
Praha / Československo
Státní cena I. stupně
Karel Höger
ve výši 100 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 v oboru umělecké kinematografie za politicky průkopnické zobrazení a zpopularizování sociálního a uměleckého zápasu českého nejlidovějšího malíře s reakční buržoazní společností za národní a vlastenecké umění ve filmu
Vítěz
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Ferdinand Pečenka
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
