Jan Drda patří k oblíbeným autorům filmových předloh – především pohádek. Vedle adaptací Zdeňka Trošky (O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Z pekla štěstí, Nejkrásnější hádanka) se divácké oblibě těší i komediální příběh, který v roce 1959 natočil zkušený Martin Frič (který ve stejném roce uvedl do kin i další ze svých pohádkových projektů – Princeznu se zlatou hvězdou). Jiří Sovák si ve stylizovaném vyprávění zahrál nuzného havíře Dařbujána, který si pro svého dvanáctého potomka jako kmotra vybere sekáče, tedy Smrt (Václav Lohniský). Ten pomůže Dařbujánovi zbohatnout coby doktorovi, který s tajnou pomocí zázračného kmotka umí uhádnout stav pacienta. Havíř se však zaplete s lakomým boháčem Pandrholou (Rudolf Hrušínský), který se rozhodne Smrťáka zbavit a uvězní ho. Nepřítomnost smrti na zemi však způsobí řadu komických katastrof.
Markýtce a Kubovi Dařbujánovým přinese vrána dvanácté dítě. Kuba je pilný havíř, ale výdělky jsou malé. Marně prosí Kuba bohatého tlustého sládka Pandrholu o trochu pivovarského mláta na kaši pro své hladové děti. Při hledání kmotra pro svou dcerku odmítl Kuba nejprve Pánaboha i čerta, protože je považuje oba za nespravedlivé vůči chudým lidem. Kmotrem se proto stane až muž s kosou - Smrťák, který měří všem stejně. Jako dárek ke křtu dostane Kuba schopnost léčit lidi. Kuba opouští havířskou práci a prohlásí se doktorem. Nejprve je pro smích, ale poté, co uzdraví ochrnutého Matěje, stane se vyhledávaným léčitelem. Od bohatých si dává Kuba dobře zaplatit, chudé naopak sám podporuje. Pak těžce onemocní Pandrhola. Kuba ho odmítne léčit, ale nakonec jsou splněny nesmyslné podmínky, které si žertem dal: na stromě jsou jitrnice a potokem teče pivo. Přes Smrťákův zákaz Kuba sládka vyléčí. Uzdravený Pandrhola dá Smrťáka zabednit v sudu. Přestanou umírat lidé i zvířata. Hloupý a mlsný sládek nemá na stole maso a Smrťáka proto ze sudu pustí. Jedním švihnutím kosou je Pandrhola vzápětí zbaven života. Kuba, kterému Smrťák odebral léčitelské schopnosti, se vrací k havířině.
havíř a léčitel Kuba Dařbuján
Markýtka, Dařbujánova žena
sládek Pandrhola
Pandrholova žena
havíř Matěj Klofát
Marijánka, Klofátova žena
kmotr Smrťák
stařeček Pánbůh
čert
děda Pšuk
krupař Johan Bašta
Filoména, krupařova žena
pláteník
plátenice
Verunka, dcera pláteníkových
kovářský
děvečka Anka
havíř klarinetista
řezník
koktavý doktor
hostinský na Kocandě
havíř
havíř, otec nemocného dítěte
havířova žena, matka nemocného dítěte
havířská žena
havířská žena
havířská žena
havířská žena
porodní bába
havíř Choura
opilec
opilec
měštka
měštka
doktor
bednář
syn Dařbujánových
kočí Vojta
děvečka od pláteníkových
Pšukova žena
sladovnický
pomocník u krupaře
krejčí
doktor
hospodský
hospodský z Ouběnic
sladovnický
matka nemocného dítěte
havíř
havíř
Jan Drda (Dařbuján a Pandrhola – pohádka z knihy České pohádky)
Ludmila Tikovská, František Jaderník
FISYO (Dirigent František Belfín)
Zpívá Stanislav Neumannsbor
Zpívá Jiří Sovák
Zpívá sbor
Dařbuján a Pandrhola
Dařbuján a Pandrhola
Dařbuján and Pandrhola
film
hranýdistribuční
pohádka
Československo
1959
1959
schválení literárního scénáře 11. 6. 1959
schválení technického scénáře 8. 7. 1959
začátek natáčení 29. 7. 1959
konec natáčení 11. 12. 1959
promítání povoleno 25. 2. 1960
vyřazení z distribuce 30. 6. 1995
předpremiéra 3. 6. 1960 (kino Sevastopol /1 týden/, Praha)
premiéra 10. 6. 1960 /přístupný mládeži/ (kina Lucerna /4 týdny/, Arbes /1 týden/, Dukla /1 týden/, Flora /1 týden/, Jiskra /1 týden/, Oko /1 týden/, Svornost /1 týden/, Vzlet /1 týden/, Práce /½ týdne od 17. 6./, Varšava /1 týden od 24. 6./ a Odboj /1 týden od 1. 7./, Praha)
Lidová pohádka podle námětu Jana Drdy. Česká filmová pohádka podle námětu Jana Drdy.
Tvůrčí skupina Brož – Ptáček, Miloš Brož (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jaromír Ptáček (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
79 min
2 236 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české