Stopy jsou krátkometrážní studentský snímek, jenž vznikl podle povídky Jana Drdy Vesnická historie. Režie se zhostil později novovlnný tvůrce Jaromil Jireš (1935–2001). – Děj filmu přibližuje osudy členů rodiny Bernátových, kterým do života vstoupí uprchlý ruský zajatec, ovšem nejen ty jejich. Píše se rok 1944 a gestapo netoleruje, aby takovým lidem v nouzi vůbec někdo pomáhal. Přesto se Bernátovi, kteří obývají většinově protinacisticky naladěnou vesnici, rozhodnou riskovat, Rusa ukrýt a postarat se o něj. Soused Joudal (Václav Lohniský) však při vyměřování pozemku objeví uprchlíkovy krvavé stopy. Ty ho dovedou k Bernátovým, a tak vše pochopí. Neváhá sousedy, i kvůli sporům o pozemek, udat. Bernátovi jsou zastřeleni, ale celá ves ví, kdo za to vlastně může. Její vrcholní zástupci se dohodnou, že je potřeba viníka potrestat... – Ze začátku filmu kamera nesleduje pouze jedinou postavu. Chvilku se zastavuje u jedné, pak přejde k druhé, což spolu se střihem vytváří originální narativní výstavbu, kdy hlavní postavou je spíše samotné vesnické společenství (tvořené i psem, jemuž je rovněž věnována scéna) než konkrétní lidé. Změní se to paradoxně po odstranění zdánlivě hlavní postavy Bernáta z příběhu. V tu chvíli se vyprávění soustředí převážně na antihrdinu Joudala, přičemž postavit takto do popředí zápornou postavu není v české kinematografii příliš běžný postup. Architektem filmu, produkovaného Studiem FAMU, byl Milan Nejedlý, zaměstnanec Trikového oddělení Filmového studia Barrandov. O masky se postaral Karel Holek, který v padesátých letech i začátkem let šedesátých poměrně hojně spolupracoval na studentských snímcích, jako například Direktiva (1955; režie Václav Vorlíček) či Kočičina (1960; režie Věra Chytilová).
Je zima roku 1944. Zasněženou krajinou se dopotácí zbědovaný muž do nejbližšího domu. Je to ruský uprchlý zajatec a sedlák Bernát se ho ujme. Vzápětí je německou okupační správou vypsána odměna za informace o uprchlíkovi. Neschopný a závistivý sedlák Joudal objeví ve sněhu stopy a Bernátovu rodinu udá. Po zatčení Bernátových získá jejich majetek. Před svou ženou se snaží čin obhájit. Místní četník s nelibostí pozoruje, jak Joudal mění cedulku se jménem na Bernátově žebřiňáku. S odporem se sedláka ptá, co bude dělat, když se Bernátovi vrátí. Joudal projíždí vesnicí na voze taženém koňmi. Posluha ho zastaví a přiměje, aby si přečetl vyhlášku oznamující, že manželé Bernátovi a jejich syn Toník byli popraveni. Kolem Joudala stojí mlčenlivý dav vesničanů. Ti se potichu mezi sebou dohodnou a odsoudí svého spoluobčana k smrti. Při jedné noční jízdě na kole najede Joudal na drát natažený mezi stromy přes cestu a zabije se.
Povídka byla v roce 1963 uvedena v distribuci s dalšími dvěma: Nenávist a Hlídač dynamitu pod společným názvem Hlídač dynamitu.
sedlák Karel Joudal
Joudalova žena
sedlák Josef Bernát
Anna, Bernátova žena
obecní posluha
četník štábní Franta Kudrna
ruský uprchlík
Toník, syn Bernátových
četník
kovář
obyvatelé Borkovic
Jan Drda (Vesnická historie – povídka ze sbírky Němá barikáda)
Jan Černý, Miloslav Vaněk (vedoucí výrobního štábu), Jozef Spišák (vedoucí výrobního štábu)
František Daniel (dramaturgie), Miroslav Hubáček (režie), Václav Hanuš (kamera)
Stopy
Stopy
Footsteps
film
hranýdistribučnístudentský
drama
Československo
1960
1960
promítání povoleno 12. 2. 1963
vyřazení z distribuce 31. 8. 1976
premiéra 27. 9. 1963 /přístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 4. 10. 1963 /přístupný mládeži/ (kino Lucerna /1 týden/, Praha)
Filmový přepis povídek Jana Drdy Hlídač dynamitu, Nenávist, Stopy.
krátkometrážní
21 min
580 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 5. mezinárodní festival dokumentárních a experimentálních filmů Montevideo
1962
Montevideo / Uruguay
Zvláštní uznání
za filmy Hlídač dynamitu, Nenávist a Stopy uvedené pod společným názvem Hlídač dynamitu
Festival: 3. festival českých a slovenských filmů Ostrava
1961
Ostrava / Československo
Čestná adresa Klubu filmových novinářů
udělena programu filmů posluchačů Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze za snímky První občasník (za etudu Průstřel), Sál ztracených kroků, O jedné partě, Stopy, Hlídač dynamitu a Nenávist, které ukazují, že mladá filmová generace vážně hledá cestu k socialistickému umění zítřka
Festival: 3. festival českých a slovenských filmů Ostrava
1961
Ostrava / Československo
Čestné uznání předsednictva festivalu
uděleno programu filmů FAMU