Patnáct let po konci druhé světové války vznikl krátkometrážní film Nenávist, který manifestuje kolektivní emoci Čechů pociťovanou vůči představitelům nacistické totality. Režíroval jej Hynek Bočan (nar. 1938). – „Víte, který národ je nejpracovitější? No přece Němci! S jedním volem chtějí zorat celou Říši...“ Tímto vtipem se spustí řetězec tragických událostí, které postihnou mladého Vaška (Miroslav Nohýnek) i jeho otce (Bohuš Záhorský). Je totiž vyřčen na ulici během heydrichiády a poslouží k Vaškovu tvrdému potrestání. Jeho otec se ho však rozhodne dříve či později radikálním způsobem pomstít. – Z vizuálního i řemeslného hlediska je vrcholná scéna na schodišti, která zachycuje běžící holčičku ve chvíli, kdy se potvrdí, že jiný mladý život vyprchal. Překvapivě povětšinou klidný až odtažitý vnitřní herecký projev Bohuše Záhorského dokonale předznamenává a znázorňuje, že se nenávist v jednu chvíli vydere na povrch a namísto nacistického práva zavládne už jen ona. Pozdější představitel české nové vlny Bočan se k historické látce o vnitřním rozporu mezi strachem a zároveň touhou jedince konat velké dějinné události vrací o osm let později snímkem Čest a sláva (1968), zasazeným do období konce třicetileté války.
Je nejtěžší doba německé okupace. Po atentátu na říšského protektora Heydricha hlásí veřejný rozhlas neustále jména lidí zatčených pro „schvalování“ tohoto činu. Tři rozesmátí studenti upoutají pozornost konfidenta a ten vyslechne vtip o nejpracovitějším německém národě, který s jedním volem chce zorat celou Říši. Udavač na vypravěče okamžitě upozorní gestapo a Vašek, jeden ze studentů, je zatčen. Jeho dva spolužáci to oznámí Vaškovu otci. Ušlápnutý a opatrný úředník pan Babánek se kvůli synovi odhodlá jít do sídla gestapa. Poníženě tam omlouvá synovu klukovinu a prosí o shovívavost. Za několik dní dostane úřední vyrozumění – účet za synovu popravu a zpopelnění. Babánkův strach se změní v nenávist a touhu po pomstě. Začne chodit po poutích a trénovat ve střelnicích. Střelbě ho učí i bývalý četař Mrázek. Na jaře roku 1945 vypukne v Praze revoluce. Při rozdávání zbraní však nenápadného staříka každý odstrčí. Až v jedné ulici, kterou ostřeluje esesák kulometem, má Babánek příležitost. Získá pušku od zraněného muže, pečlivě zamíří a jediným výstřelem umlčí nepřátelský kulomet. S puškou na rameni pak osamělý starý muž odchází.
Snímek byl v distribuci uveden v roce 1963 spolu s filmy Hlídač dynamitu a Stopy pod společným názvem Hlídač dynamitu.
úředník Václav Babánek
student Vašek, Babánkův syn
Tonda, Vaškův spolužák
Karel, Vaškův spolužák
úředník Tomek
bývalý četař Lojza Mrázek
poručík
muž s puškou
gestapák
Josef Kozel, majitel střelnice
úředník Urbánek
Tomková
mladík s puškou
muž v helmě
Jan Drda (Nenávist – povídka ze sbírky Němá barikáda)
Jan Černý, Viktor Knap (vedoucí výrobního štábu), Karel Vejřík (vedoucí výrobního štábu)
František Daniel (dramaturgie), Miroslav Hubáček (režie), Václav Hanuš (kamera)
Bedřich Smetana (Má vlast /Vltava/)
Nenávist
Nenávist
Hatred
Nejlepší střelec
film
hranýdistribučnístudentský
drama
Československo
1960
1960
promítání povoleno 12. 2. 1963
vyřazení z distribuce 31. 8. 1976
premiéra 27. 9. 1963 /přístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 4. 10. 1963 /přístupný mládeži/ (kino Lucerna /1 týden/, Praha)
Filmový přepis povídek Jana Drdy Hlídač dynamitu, Nenávist, Stopy.
krátkometrážní
25 min
700 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 5. mezinárodní festival dokumentárních a experimentálních filmů Montevideo
1962
Montevideo / Uruguay
Zvláštní uznání
za filmy Hlídač dynamitu, Nenávist a Stopy uvedené pod společným názvem Hlídač dynamitu
Festival: 3. festival českých a slovenských filmů Ostrava
1961
Ostrava / Československo
Čestné uznání předsednictva festivalu
uděleno programu filmů FAMU
Festival: 3. festival českých a slovenských filmů Ostrava
1961
Ostrava / Československo
Čestná adresa Klubu filmových novinářů
udělena programu filmů posluchačů Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze za snímky První občasník (za etudu Průstřel), Sál ztracených kroků, O jedné partě, Stopy, Hlídač dynamitu a Nenávist, které ukazují, že mladá filmová generace vážně hledá cestu k socialistickému umění zítřka