Případ Daniela režiséra Pavla Háši (1929–2009) je hranou dokumentární rekonstrukcí skutečného případu odhalení sítě zahraniční rozvědky soudně projednávaného v roce 1960. – Dějem provází vypravěč líčící jej z pohledu Státní bezpečnosti, na jejíchž spisech je založena výstavba celého narativu. Podstatnými částmi filmu jsou tak momenty odposlouchávání či detailní zkoumání dopisů, bankovek a pasů. Československá kontrarozvědka se z nich postupně dozvídá několik jmen, kolem nichž utahuje smyčku svého vyšetřování. Někdo je zodpovědný za únik informací z Votic, místa testů zbraní s tajným názvem Projekt 17. – Háša nedramatizuje ani nezachází do akčních scén. Estetika filmu je staticky klidná a špionážní, kamera Jaroslava Kadlece zabírá jednotlivé subjekty zpovzdálí či z nepřirozených úhlů, záběry jsou dlouhé a mnohdy bez dialogů. Kromě vypravěče ve filmu téměř nikdo nepromluví. Snímek nemá hlavního hrdinu, kontrarozvědka funguje jako jeden člověk, největší prostor dostává samotný výzkum aktivit nepřátelské rozvědky. – Případ Daniela vznikl v produkci Československého armádního filmu. Je Hášovým jediným hraným filmem pro kina a zároveň posledním hraným netelevizním filmem. Obsadil do něj řadu prakticky neznámých herců, mezi nimi i režiséra Jiřího Svobodu. Mimo televizi Háša působil jako režisér dokumentárních filmů a divadelních her. -šg-
Pracoviště československé kontrarozvědky zachycuje delší dobu číselně šifrované zprávy s heslem „Daniela“. Dešifrovaná zpráva odhalí neznámého agenta, který žádá informace o zkušebních testech nové zbraně. Zbrojařský závod má několik stovek zaměstnanců - každý z nich by mohl být hledaným špiónem. Začíná mravenčí a důsledné sledování všech osob v závodě a všech návštěv. Jednoho dne je na hranici s Německou demokratickou republikou nalezen mrtvý muž, který se chtěl ilegálně dostat na československé území. Porovnáním otisků prstů a dalším pátráním je objevena jeho totožnost a také souvislost s případem „Daniela“. Stopa vede do Berlína a zpátky do Prahy a Ústí nad Labem. Postupně jsou identifikováni další pomocníci zahraniční rozvědky. Pracovníkům Bezpečnosti se podaří přilákat německého agenta do Československa. Je přísně sledován a dovede československé rozvědčíky k celému špionážnímu řetězci. Je zatčen a zkouška nové zbraně může být bez nebezpečí dokončena.
Film byl do distribuce uveden spolu se středometrážním snímkem Radúze Činčery ČSSR roku 20. (1965).
hlavní vyšetřovatel
mladý vyšetřovatel
krejčí Josef Němeček
agent Klaus Külpe, vlastním jménem Jan Valt
inženýr Feigl
Marie Kratochvílová
František Brychta
Vítězslav Kurfürst
mjr. Vladimír Chylík, Karel Paul
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Případ Daniela
Případ Daniela
The Daniela Case
Daniela čeká marně
film
hranýdistribuční
špionážní
Československo
1964
1964
promítání povoleno 12. 1. 1965
vyřazení z distribuce 1. 9. 1974
premiéra 7. 5. 1965 /přístupný mládeži/ (celostátní)
předpremiéra 7. 5. 1965 (kino Sevastopol /1 týden/, Praha)
premiéra 14. 5. 1965 /přístupný mládeži/ (kina Lucerna /2 týdny/, Varšava /1 týden od 4. 6./, Oko /1 týden od 11. 6./, Kyjev /1 týden od 19. 6./, Flora /1 týden od 25. 6./, Revoluce /½ týdne od 2. 7./, Odboj /½ týdne od 16. 7./, Zvon /½ týdne od 20. 7./ a Ořechovka /½ týdne od 27. 7./, Praha)
Rekonstrukce jednoho špionážního případu. Středometrážní dokumentaristická detektivka.
středometrážní
51 min
1 455 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české