Jedno z nejoceňovanějších děl režiséra Zbyňka Brynycha zrcadlí snahu filmařů československé nové vlny pozměnit a obohatit jednostranný pohled na období nacistické okupace. Komorní expresionistické drama se do období protektorátu vrací prostřednictvím postavy židovského lékaře, který se v tísnivé atmosféře druhé heydrichiády snaží dostát svým morálním imperativům. Docent Braun je neokázalý hrdina, který v sobě nachází sílu vzdorovat bezmoci, ponížení i svému nejnebezpečnějšímu nepříteli – strachu... V možnosti pomoct zraněnému příslušníkovi odboje nachází Braun i příležitost pomstít se nenáviděnému režimu. Racionalistický intelektuál ví, že jeho šance na přežití je minimální. Navzdory tomu, že nemá o svém osudu iluze, se pokouší v nelidské době naplnit svou představu o lidství. Pud sebezáchovy a strach ve všech možných podobách ovšem deformují charaktery těch, kteří by mu mohli pomoct – jeho sousedů ze žižkovského činžáku... V dramatu A pátý jezdec je Strach se Zbyněk Brynych vrátil k tématu nacistické okupace. Příběh, inspirovaný literární předlohou Hany Bělohradské, spojují s předchozím jeho filmem Transport z ráje (1962) postavy v bezvýchodné situaci a citlivá práce s černobílým obrazem. Ve spektakulárnější podobě Brynych téma nacismu pojal v dramatu Já, spravedlnost (1967) pracujícím s motivem odplaty za nacistická zvěrstva. Mezi konstanty autorovy práce v šedesátých letech patřil důraz na herecké obsazení. Tak tomu bylo i v případě tohoto filmu, v němž podává životní výkon Miroslav Macháček. Ve své poslední filmové roli se coby učitelka hudby objevuje Olga Scheinpflugová. K působivosti snímku přispívají režisérovi oblíbení spolupracovníci – hudební skladatel Jiří Sternwald a kameraman Jan Kališ.
Rok 1941, v Praze jsou němečtí okupanti. Židovský lékař docent Armin Braun nesmí vykonávat svoji praxi a pracuje jako skladník v synagoze, kde jsou ukládány věci zabavené v židovských bytech. Na noc se Braun vracívá do nuzného bytu v podkroví činžovního domu. Sousedé se mu ze strachu vyhýbají. Jednoho večera však Brauna požádá o pomoc soused Šidlák, u kterého se ukryl těžce raněný známý – odbojový pracovník Pánek. Braun nejdříve odmítne postřeleného muže ošetřit, ale pak ho v primitivních podmínkách operuje a kulku z těla vyjme. Pacient potřebuje morfium, a Braun jde proto za bývalým kolegou Wienerem do baru, kde je otřesen tím, jak se někteří lidé snaží v okamžiku smrtelného ohrožení ještě užít života. V psychiatrické léčebně nakonec Braun lék získá. Jeho trápením však není konec. Na vrata domu buší příslušníci gestapa. Braun odnese Pánka do svého bytu. Sousedé, mezi kterými je donašeč Fanta, tuší přítomnost hledané osoby, ale gestapo nikoho nenajde. Šidlákovi se druhý den podaří dostat odbojáře do bezpečí. Fanta však Brauna udal, a tak se gestapo vrací. Zoufalý lékař se přizná, že ošetřil neznámého muže, a pak rozkousne ampuli s jedem. Sousedy donutí gestapo projít pro výstrahu kolem mrtvého těla statečného lékaře.
docent Armin Braun
učitelka hudby
JUDr. Karel Veselý, majitel domu
Marta, manželka Veselého
Vlastimil Fanta, velitel Civilní obrany
řezník Šidlák
Věra, Šidlákova manželka
komisař
Honzík, syn Veselých
domovnice Kratochvílová
postřelený odbojář Pánek
MUDr. Emil Wiener
Helena, Wienerová žena
excentrička
služka Anička
dívka v baru
Löwyová
lampář
šatnářka
hudebník
hudebník
masérka
primář Růžička
kolportér
barman
ošetřovatelka
Roubíček
tanečnice
dívka
šílenec
policista v civilu
policista v civilu
policista v civilu
policista v civilu
Pascal
hráč biliáru
hráč biliáru
hráč biliáru
hráč biliáru
vrátný
tanečník
Hana Bělohradská (Bez krásy, bez límce – novela)
Zbyněk Brynych, Jan Kališ, Milan Nejedlý, Ester Krumbachová, Ota Koval
Karel Kočí, Bohuslav Varhaník, Jaroslava Vilímková
Miloš Alster, Bohumír Brunclík (zvukové efekty)
Dana Dudová, Petr Čapek
Josef Protiva, Jan Syrový
JUDr. Rudolf Iltis, MUDr. Bohuslav Hodek, MUDr. Miroslav Plzák
Ladislava Boudová (klapka), Miroslav Pešan (fotograf)
Hudba k písni Josef Kumok
Hudba k písni Karel Hašler
Text písně Karel Hašler
Zpívá sbor
A pátý jezdec je Strach
A pátý jezdec je Strach
And the Fifth Rider Is Fear
Bez krásy, bez límce
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1964
1964
schválení literárního scénáře 18. 9. 1963
schválení technického scénáře 10. 1. 1964
začátek natáčení 20. 2. 1964
konec natáčení 30. 6. 1964
promítání povoleno 21. 9. 1964
vyřazení z distribuce 1. 9. 1974
premiéra 29. 1. 1965 /nepřístupný mládeži/ (kina 64 U Hradeb /2 týdny/ a Blaník /2 týdny od 19. 2./, Praha)
premiéra 12. 2. 1965 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
Drama člověka bojujícího za svobodu svého myšlení.
Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
97 min
2 753 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Cena Svazu finských filmových kritiků
1969
Helsinky / Finsko
Mezi 15 nejlepšími zahraničními filmy uvedenými ve Finsku v roce 1968
film byl zařazen Svazem finských filmových kritků mezi 15 nejlepších
Festival: 1. mezinárodní filmový festival Alghero
1968
Alghero, Sardinie / Itálie
Hlavní cena
Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1965
Mar del Plata / Argentina
Cena kritiků soustředěných kolem časopisu Radiolandia a Antena a televizní filmové relace za nejlepší film festivalu
Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1965
Mar del Plata / Argentina
Čestné uznání filmové kritiky za režii
Festival: 3. mezinárodní festival odbojových filmů Cuneo
1965
Cuneo / Itálie
Zlatá plaketa
Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1965
Mar del Plata / Argentina
Zvláštní cena poroty za scénář
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za celovečerní film
Zbyněk Brynych