Vražda po našem

Země původu

Československo

Copyright

1966

Rok výroby

1966

Premiéra

24. 2. 1967

Minutáž

84 min

Kategorie

film

Žánr

komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Vražda po našem

Český název

Vražda po našem

Anglický název

Murder Czech Style

Pracovní název

Jak jsem se stal vrahem / Novomanžel aneb Vražda po našem

Anotace

Za černou kriminální komedií z roku 1966 stojí dva renomovaní tvůrci: spisovatel Jan Otčenášek, který je autorem literární předlohy i její adaptace, a zkušený režisér Jiří Weiss. Ten měl za sebou v polovině šedesátých let už četné úspěchy v podobě dramat Vlčí jáma (1957) a Romeo, Julie a tma (1959) či krimi Třicet jedna ve stínu (1965). Hrdinou Vraždy po našem je postarší úředník z účtárny, František, který nevěří svému štěstí, když se stane manželem atraktivní kolegyně – zahraniční korespondentky Alice. František však brzy pochopí, že si ho žena vzala jen proto, aby zamaskovala milostný poměr s náměstkem Karlem. František se rozhodne k pomstě, která je nakonec docela sladká… Zajímavost černohumorné morality zvyšuje herecké obsazení s Rudolfem Hrušínským a Květou Fialovou v čele. Role náměstka připadla Václavu Voskovi.

Obsah

František Pokorný se připravuje na sebevraždu a v duchu probírá události, které ho dovedly k zoufalému kroku. – Františka, pětačtyřicetiletého starého mládence, zaujme na závodní rekreaci krásná mladá žena, zahraniční korespondentka Alice Sochorová. Jeho spolubydlící náměstek Karel ho povzbuzuje při dvoření a nakonec se Františkův tajný sen stane skutečností – Alice se za něho provdá. Manželství však neprobíhá podle Františkových představ. Alice se vyhýbá milostnému životu a každou neděli odjíždí na celý týden do Prahy. František je proto věčným čekatelem lásky. Jednoho dne, jat žárlivostí a podezřením, se tajně rozjede za Alicí a zjistí zdrcující pravdu: Alice si ho vzala jen proto, aby mohl pokračovat její poměr s náměstkem Karlem. Zoufalý František se ve svých myšlenkách pokouší zabít nejprve Karla, potom Alici, ale nakonec zavrhne všechny plány a rozhodne se pro sebevraždu. Plyn tiše syčí a František čeká na smrt. V posledním okamžiku ho napadne jiné řešení – rázně si promluví s náměstkem. Jako ředitel pobočky pak žije blahobytně s Alicí a s dceruškou Karličkou. Má auto a šetří na rodinný domek a jeho spokojenost neohrožuje ani to, že mu Karlička vůbec není podobná.

Poznámka

Závěr tohoto černobílého snímku je barevný.

Hrají

Květa Fialová

korespondentka Alice Sochorová

Rudolf Hrušínský

úředník František Pokorný

Václav Voska

náměstek Karel

Vladimír Menšík

Emil, Františkův kolega

Jindřich Narenta

ředitel pobočky

Libuše Švormová

Jindřiška, Františkova švagrová

Jaroslav Solnička

předseda závodní rady

Věra Uzelacová

Jarmilka Bindrová, Františkova kolegyně

Milivoj Uzelac

Bindr, Jarmilčin manžel

Alex Jandouš

úředník

Vladimír Linka

úředník

Paul Leclér

rekreant

Jiří Hrubý

správce chaty

Václav Kyzlink

průvodčí na železnici

Zdeněk Blažek

popravčí

Mariana Lubomírská

sekretářka

Zuzana Minichová

převlékající se dívka

František Suchomel

cizí člověk na zahradě

Libuše Mincová

manželka

Jan Cmíral

závozník

Josef Vondráček

číšník v Lukulu

Jiřina Hautová

žena v čekárně

K. Janoš

úředník

H. Suchopár

příslušník SNB

dr. Procházka

oddávající úředník

Komentář

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jan Turek

Asistent režie

Václav Polák

Původní filmový námět

Jan Otčenášek, Jiří Weiss

Scénář

Jiří Weiss

Technický scénář

Jiří Weiss

Druhá kamera

Karel Hejsek

Asistent kamery

Pavel Nečesal

Architekt

Karel Lier

Assistent architekta

Libuše Jahodová

Výprava

Josef Calta, Miloš Sršeň

Návrhy kostýmů

Zdena Kadrnožková

Asistent střihu

Jitka Šulcová

Vedoucí výroby

Jiří Pokorný

Zástupce vedoucího výroby

Jaroslav Solnička, Vlasta Synkulová

Asistent vedoucího výroby

Miroslav Smrček

Spolupráce

Marie Koubková (klapka), Drahoslav Kapička (fotograf)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent František Belfín)

Písně

Slunečník

Hudba k písni Pavel Blatný
Text písně Zora Gaďourková
Zpívá Helena Blehárová

Vinohrady, vinohrady, dobré vínko

Zpívá ženský hlas

Zasviť mi ty, slunko zlaté /Vystěhovalec/

Hudba k písni Alois Jelen
Text písně Karel Maria Drahotín Villani
Zpívá sbor

Až šípky rozkvetou

Hudba k písni Carlo Donida Labati
Text písně Jan Šimon Fiala
Zpívá Helena Blehárovásbor

Produkční údaje

Originální název

Vražda po našem

Český název

Vražda po našem

Anglický název

Murder Czech Style

Pracovní název

Jak jsem se stal vrahem / Novomanžel aneb Vražda po našem

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

komedie

Země původu

Československo

Copyright

1966

Rok výroby

1966

Produkční data

schválení literárního scénáře 13. 8. 1965
schválení technického scénáře 17. 2. 1966
začátek natáčení 2. 3. 1966
konec natáčení 1. 9. 1966
promítání povoleno 24. 1. 1967
vyřazení z distribuce 31. 1. 1975

Premiéra

premiéra 24. 2. 1967 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 3. 3. 1967 /nepřístupný mládeži/ (kina 64 U Hradeb /1 týden/ a Světozor /4 týdny/, Praha)

Distribuční slogan

Film o muži, který nebyl naprosto k ničemu a jak to vyřešil.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Feix – Brož, Miloš Brož (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Karel Feix (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

84 min

Původní metráž

2 401 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,66, 1:2,35

Barva

barevný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Cena filmové kritiky

1968
Taormina / Itálie
Cena filmové kritiky

Vítěz

Festival: 15. mezinárodní filmový festival San Sebastián

1967
San Sebastián / Španělsko
Stříbrná mušle filmu
s přihlédnutím k hereckému výkonu Rudolfa Hrušínského