Za černou kriminální komedií z roku 1966 stojí dva renomovaní tvůrci: spisovatel Jan Otčenášek, který je autorem literární předlohy i její adaptace, a zkušený režisér Jiří Weiss. Ten měl za sebou v polovině šedesátých let už četné úspěchy v podobě dramat Vlčí jáma (1957) a Romeo, Julie a tma (1959) či krimi Třicet jedna ve stínu (1965). Hrdinou Vraždy po našem je postarší úředník z účtárny, František, který nevěří svému štěstí, když se stane manželem atraktivní kolegyně – zahraniční korespondentky Alice. František však brzy pochopí, že si ho žena vzala jen proto, aby zamaskovala milostný poměr s náměstkem Karlem. František se rozhodne k pomstě, která je nakonec docela sladká… Zajímavost černohumorné morality zvyšuje herecké obsazení s Rudolfem Hrušínským a Květou Fialovou v čele. Role náměstka připadla Václavu Voskovi.
František Pokorný se připravuje na sebevraždu a v duchu probírá události, které ho dovedly k zoufalému kroku. – Františka, pětačtyřicetiletého starého mládence, zaujme na závodní rekreaci krásná mladá žena, zahraniční korespondentka Alice Sochorová. Jeho spolubydlící náměstek Karel ho povzbuzuje při dvoření a nakonec se Františkův tajný sen stane skutečností – Alice se za něho provdá. Manželství však neprobíhá podle Františkových představ. Alice se vyhýbá milostnému životu a každou neděli odjíždí na celý týden do Prahy. František je proto věčným čekatelem lásky. Jednoho dne, jat žárlivostí a podezřením, se tajně rozjede za Alicí a zjistí zdrcující pravdu: Alice si ho vzala jen proto, aby mohl pokračovat její poměr s náměstkem Karlem. Zoufalý František se ve svých myšlenkách pokouší zabít nejprve Karla, potom Alici, ale nakonec zavrhne všechny plány a rozhodne se pro sebevraždu. Plyn tiše syčí a František čeká na smrt. V posledním okamžiku ho napadne jiné řešení – rázně si promluví s náměstkem. Jako ředitel pobočky pak žije blahobytně s Alicí a s dceruškou Karličkou. Má auto a šetří na rodinný domek a jeho spokojenost neohrožuje ani to, že mu Karlička vůbec není podobná.
Závěr tohoto černobílého snímku je barevný.
korespondentka Alice Sochorová
úředník František Pokorný
náměstek Karel
Emil, Františkův kolega
ředitel pobočky
Jindřiška, Františkova švagrová
vrátný
předseda závodní rady
Jarmilka Bindrová, Františkova kolegyně
Bindr, Jarmilčin manžel
úřednice
úřednice
úředník
úředník
rekreant
rekreant
rekreant
rekreant
rekreant
správce chaty
číšník
průvodčí na železnici
úřednice
popravčí
sekretářka
převlékající se dívka
cizí člověk na zahradě
manžel
manželka
závozník
číšník v Lukulu
žena v čekárně
úředník
příslušník SNB
oddávající úředník
Václav Polák
Josef Calta, Miloš Sršeň
Jaroslav Solnička, Vlasta Synkulová
Marie Koubková (klapka), Drahoslav Kapička (fotograf)
FISYO (Dirigent František Belfín)
Hudba k písni Pavel Blatný
Text písně Zora Gaďourková
Zpívá Helena Blehárová
Zpívá ženský hlas
Hudba k písni Alois Jelen
Text písně Karel Maria Drahotín Villani
Zpívá sbor
Hudba k písni Carlo Donida Labati
Text písně Jan Šimon Fiala
Zpívá Helena Blehárovásbor
Vražda po našem
Vražda po našem
Murder Czech Style
Jak jsem se stal vrahem / Novomanžel aneb Vražda po našem
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1966
1966
schválení literárního scénáře 13. 8. 1965
schválení technického scénáře 17. 2. 1966
začátek natáčení 2. 3. 1966
konec natáčení 1. 9. 1966
promítání povoleno 24. 1. 1967
vyřazení z distribuce 31. 1. 1975
premiéra 24. 2. 1967 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 3. 3. 1967 /nepřístupný mládeži/ (kina 64 U Hradeb /1 týden/ a Světozor /4 týdny/, Praha)
Film o muži, který nebyl naprosto k ničemu a jak to vyřešil.
Tvůrčí skupina Feix – Brož, Miloš Brož (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Karel Feix (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
84 min
2 401 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
barevný, černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Cena filmové kritiky
1968
Taormina / Itálie
Cena filmové kritiky
Festival: 15. mezinárodní filmový festival San Sebastián
1967
San Sebastián / Španělsko
Stříbrná mušle filmu
s přihlédnutím k hereckému výkonu Rudolfa Hrušínského