Happy end

Země původu

Československo

Copyright

1967

Rok výroby

1966—1967

Premiéra

1. 9. 1967

Minutáž

73 min

Kategorie

film

Žánr

experimentální, komedie, černá komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Happy end

Český název

Happy end

Anglický název

Happy End

Anotace

První spoluprací režiséra Oldřicha Lipského a scenáristy Miloše Macourka se stala komedie experimentující s vypravěčskou chronologií. Příběh se odvíjí pozpátku, takže protagonista – řezník Bedřich Frydrych (Vladimír Menšík) – obživne poté, co byl odsouzen a popraven za vraždu své nevěrné ženy (Jaroslava Obermaierová). Načež s chutí vypráví divákům historii svého manželského vztahu až k seznámení s půvabnou Julií. Titulní šťastný konec vypadá tak, že Bedřich (který „normálně“ Julii zachránil při požáru) mladou ženu hodí do plamenů a splyne ve finálním polibku s předchozí přítelkyní… Tak radikální pokus o narušení zavedených pravidel vyprávění už Lipský ani Macourek nikdy neopakovali. Motiv „mechanické změny příčinných souvislostí“ nicméně v Lipského filmografii zaznívá v zápletkách filmů Zabil jsem Eisteina, pánové… (1969) a Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974). Komediální efekt způsobuje, že postavy chodí pozpátku a při jídle „zvrací“ potravu a že kojenec zásobuje matku mlékem. To vše na diváka po čase může působit stereotypně – na rozdíl od promluv aktérů, které jsou v obráceném řazení často velmi vtipné. Pozoruhodná na Happy endu ovšem zůstává hlavně základní myšlenka pracující s tím, že zpětným chodem se divák dopracuje ke zcela protikladnému vnímání původního významu: rozřezávaná manželka je „složena“, smrt se jeví jako zrození, pohřeb tchána jako „doručení“ v rakvi… Především se však tragický – a banální – příběh podváděného manžela-vraha mění v nevšední komedii s dobrým koncem. Vnitřní řád vyprávění udržuje Bedřichův naivní komentář, který potvrzuje přirozenost a správnost dění na plátně. Součástí pečlivě promyšlené vizuální stránky Happy endu, která patří k významným dílům legendárního kameramana a trikaře Vladimíra Novotného, je i práce s odkazem němé grotesky. Film se ve své době nesetkal s vstřícným kritickým a diváckým přijetím (měl však dobré ohlasy v dobovém americkém tisku).

Obsah

Ostří gilotiny oddělí odsouzencovu hlavu od trupu, ale vzápětí hlava přiskočí k tělu a řezník Bedřich Frydrych oživne. S temperamentem vypráví „pozpátku“ svůj příběh a vrací se k událostem předcházejícím popravě - až k dramatickému seznámení se svou budoucí manželkou Julií. - V procesu je Bedřich odsouzen k trestu smrti za vraždu své ženy. Byl dopaden strážníkem, když přenášel v kufru její rozčtvrcené tělo. Následující sekvence zachycuje postupem zpětného chodu kamery uvedení těla manželky do původního stavu a děj pokračuje k výchozí situaci Bedřichova životního příběhu. Žije spokojeně s Julií, ale z divoké žárlivé scény vyplyne, že Julie je mu nevěrná. Bedřich vypátrá milence své ženy, jakéhosi pana Ptáčka, kterého hrdinsky zachránil před utonutím, když byli s Julií u moře na svatební cestě. Sňatku s Julií předchází rozchod Bedřicha s milenkou. Přestože Juliina matka se svatbou souhlasí, dívka se pokusí o sebevraždu. Děj spěje k začátku příběhu, ve kterém dojde k seznámení Julie s Bedřichem, který ji při požáru zachránil z plamenů. Ve filmu to však vypadá tak, že Bedřich hodí Julii do ohně, sestoupí se žebříku a políbením bývalé milenky dosáhne vytouženého happyendu.

Poznámka

Film byl v roce 2023 nově digitalizován za spolupráce Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.

Hrají

Vladimír Menšík

řezník Bedřich Frydrych

Jaroslava Obermaierová

Julie Frydrychová, Bedřichova žena

Josef Abrhám

svůdce Jan Ptáček, Juliin milenec

Bohuš Záhorský

rada, Bedřichův tchán

Stella Zázvorková

Božena, Bedřichova tchyně

Jaroslav Štercl

strážník

Helena Růžičková

aranžérka Anežka

Lubomír Bryg

pokladník

Lena Birková

Zajícová

Valtr Levý

kat

Petr Sedlák

kat

Lubomír Kostelka

vrchní číšník

Stanislav Litera

brýlatý úředník

Viktor Očásek

úředník

Jan Maška

dětský lékař

Ilona Cicvárková

vnučka

Jiřina Hautová

příbuzná

Milena Jandová

sestřenice

Vojtěch Kheck

ujec

Milan Kindl

mlékař

Josef Krameš

kouzelník a polykač ohně

Ivan Kraus

synovec

Jan Kraus

synovec

Kateřina Krausová

neteř

Otakar Kuttner

Karel

Jan Fleischer

bratranec

Karel Mikuláštík

rada

Jan Obrda

dozorce u soudu

Jan Odl

číšník v kabaretu

JUDr. Otakar Rödr

předseda poroty

Helena Rychterová

neteř

Jan Sieber

rada

Ela Šilarová

porodní bába

Václav Štekl

řidič nákladního auta

Jan Teplý

úředník ve vězení

Rudolf Veselý

policista

Soňa Zborníková

striptérka

Jiří Kasík

dubl za Vladimíra Menšíka

Komentář

Mluví

Vladimír Čech

hlas řeznického mistra

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Tomáš Svoboda

Asistent režie

Eliška Štíbrová

Původní filmový námět

Miloš Macourek, Oldřich Lipský

Technický scénář

Miloš Macourek, Oldřich Lipský

Druhá kamera

Miloš Petrolín

Architekt

Karel Škvor

Assistent architekta

Jan Kňákal

Výprava

Karel Lukáš

Návrhy kostýmů

Theodor Pištěk ml.

Vedoucí výroby

Miloš Stejskal

Zástupce vedoucího výroby

Ludmila Tikovská, Jaroslav Koucký

Asistent vedoucího výroby

Antonín Navrátil

Spolupráce

Hana Kozlová (klapka), Karel Ješátko (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Gioacchino Rossini (Vilém Tell /předehra/)

Písně

Castaldo

Hudba k písni Rudolf Nováček

Produkční údaje

Originální název

Happy end

Český název

Happy end

Anglický název

Happy End

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

experimentální, komedie, černá komedie

Země původu

Československo

Copyright

1967

Rok výroby

1966—1967

Produkční data

schválení literárního scénáře 17. 6. 1966
schválení technického scénáře 23. 8. 1966
začátek natáčení 19. 9. 1966
konec natáčení 20. 1. 1967
promítání povoleno 13. 6. 1967
vyřazení z distribuce 30. 9. 1973

Premiéra

premiéra 29. 6. 1967 /nepřístupný mládeži/ (kina Sevastopol /½ týdne/ a Pasáž /2 týdny/, Praha)
premiéra 1. 9. 1967 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 21. 12. 2023 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Český film. Drama velké lásky. (1967) / Film Oldřicha Lipského. Nově digitalizováný a zpět v kinech. (2023)

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1967), Národní filmový archiv (obnovená 2023)

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Šmída – Fikar, Ladislav Fikar (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Bohumil Šmída (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

73 min

Původní metráž

1 964 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , DCP 2-D, MP4, BRD

Poměr stran

1:1,37

Barva

virážovaný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Přehlídka: 2. mezinárodní týden fantastických filmů a hororů Sitges

1969
Sitges / Španělsko
Nejlepší film týdne
označeny společně filmy Bláznova kronika a Happy end

Revue