Hořká komedie Hoří, má panenko je posledním českým filmem Miloše Formana a zároveň poslední společnou prací přátelského tria, tvořeného Formanem, Ivanem Passerem a Jaroslavem Papouškem (spolupráce s kameramanem Miroslavem Ondříčkem však pokračovala i nadále). – Zdánlivě prostý záznam průběhu jednoho zimního hasičského plesu (natáčelo se ve Vrchlabí) s ústředními motivy hledání kandidátek na královnu plesu a rozkrádané tomboly se mění v tragikomedii, když během bálu vyhoří chalupa a její starý majitel ve spontánní sbírce dostane od lidí bezcenné lístky z totálně vykradené tomboly. – Tvůrci opět používají metodu paradokumentárního filmu; z množství postav (představovaných neherci; je mezi nimi i pozdější zpěvačka Olga Blechová) se vynořují více exponovaní jednotlivci (předseda plesového výboru, hlídač tomboly, trojlístek „vybíračů“ uchazeček apod.). Ti se objevují v různých epizodách, těžících zejména ze situační komiky a opírajících se o místy černý humor, o různé „trapasy“ a o odposlechnuté komické dialogy. – Snímek, patřící k vrcholným dílům české nové vlny, zčásti financoval italský producent Carlo Ponti. Ten však po zhlédnutí díla, jež považoval za urážlivé a morálně nepřijatelné, odstoupil od smlouvy (pod malichernou záminkou, že režisér nesplnil požadovanou metráž 2 400 m) a trval na vrácení svých peněz (80 000 dolarů). Ty chtěl Filmexport vymáhat po Formanovi, který se tak dostal do obtížné situace. Naštěstí francouzští filmaři, v čele s Claudem Berrim a Françoisem Truffautem, odkoupili Pontiho podíl, a získali tak mezinárodní práva (což se jim samozřejmě vyplatilo). Pontiho názor ovšem sdíleli i komunističtí papaláši (ale i část domácí a zahraniční kritiky), snažící se co nejvíce omezit distribuci snímku, jenž posléze skončil v trezoru. Využili k tomu i protestů hasičů, kteří se cítili zesměšněni (v březnu 1968 byl na kopiích připojen titulek, že film není namířen proti požárníkům). – Hoří, má panenko byl po digitálním restaurování Markety Lazarové dalším titulem z projektu úpravy filmů ze zlatého fondu české kinematografie. Digitálně restaurovaná verze vznikla péčí Nadace české bijáky, Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a Národního filmového archivu za přispění Ministerstva kultury České republiky. Restaurátorské práce proběhly ve společnostech Universal Productions Partners a Soundsquare pod dohledem odborné skupiny a za účasti Miroslava Ondříčka. Při digitalizaci obrazu se vycházelo z originálního negativu eventuelně duplikačního pozitivu. Digitalizace zvuku vycházela z optické zvukové stopy na kombinované kopii z roku 2009 ze zlínských laboratoří a z dochovaných magnetických záznamů z barrandovských laboratoří. Film byl v kinech uváděn ve formátu DCP. Digitální úprava byla ovšem opět převedena na kombinovanou filmovou kopii 35mm se zvukovým formátem Dolby Digital. – V textu užíváme dobový termín požárník, který za socialismu nahradil obvyklé pojmenování hasič. -tbk-
Legendární tragikomedie, kterou se tehdy pětatřicetiletý Miloš Forman v roce 1967 rozloučil s českou částí své režisérské tvorby, patří k nejvýstavnějším kouskům z rodinného stříbra domácí kinematografie. Nelaskavé líčení průběhu jednoho venkovského hasičského bálu se dnes počítá k mistrovským dílům československé nové vlny, ve své době se však film dočkal odmítnutí jak ze strany státní kinematografie, tak (nečekaně) ze strany zahraničního koproducenta Carla Pontiho. Domácí diváci si Formanova snímku v kinech moc neužili: po premiéře v prosinci 1967 se promítal jen několik týdnů. Potom byl stažen z distribuce s tím, že údajně hrubě zkresluje a očerňuje socialistickou realitu. Potlačena v dobových médiích byla skutečnost, že snímek, který měl navždy zmizet v pomyslném trezoru normalizačních cenzorů, získal nominaci na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. K domácímu publiku se tragikomedie Hoří, má panenko vrátila až v době perestrojky v roce 1988. Po listopadu 1989 filmová kritika obdařila snímek statutem nelítostné satiry na komunistickou společnost šedesátých let. Sám Forman ovšem své dílo odmítal vnímat jen jako podobenství o konkrétní době. Uplývající čas skutečně odkrývá nadčasové kvality díla, jež je především mrazivě temnou mozaikou lidské trapnosti, inscenovanou v reálu, s neherci a v navenek živelné formě. Ubohosti ve filmu se samozřejmou bezostyšností propadá kolektivní hrdina – navenek slušní občané, kteří odkrývají své slabiny při volbě venkovské královny krásy, během rozkrádání tomboly či hašení ničivého požáru sousedovy chalupy. V restaurované verzi, která vznikla v úzké spolupráci s kameramanem Miroslavem Ondříčkem, chybí úvodní titulek upozorňující na to, že snímek není namířen proti hasičům. Ten byl do filmu přidán dodatečně – v březnu 1968 – jako reakce na uměle vyvolané protesty údajně pobouřených českých hasičů. -ap-
Před požárnickým plesem se dohadují členové plesového výboru o vhodnosti předání dárku (pozlacené hasičské sekerky v kazetě) dlouholetému předsedovi, šestaosmedesátiletému Aloisu Vránovi, který možná neví, že má rakovinu. – V prázdném sále zatím požárník Josef zjistí, že z tomboly, kterou hlídá, zmizel dort. Podezírá kolegu Václava, který se hájí tím, že celou dobu jistí pana Balcara, jenž na žebříku zdobně opaluje nápis. Při hádce obou požárníků se žebřík zřítí a dílo začne hořet. Hasiči se jej i s panem Vránou, který se dostavil k předání dárku s patřičnou rezervou, marně snaží hasit minimaxem. Vůbec si nevšímají úpění visícího pana Balcara... – Ples je v plném proudu. Nešťastný Josef zjistí ztrátu lahve koňaku a vynadá manželce, že špatně hlídala, když si šel pro pivo. Informuje o krádeži Václava a ten si všimne i zmizení tlačenky. – Tři členové plesového výboru rejdí po sále s důležitým úkolem: vybrat aspoň osm dívek pro volbu královny krásy. Manželka jednoho z nich autoritativně zasáhne do jejich výběru, právě tak jako Ludva Metelka, který je nutí, aby zapsali jeho korpuletní dceru Růženu. Té se zatím na parketu přetrhne náhrdelník a ona při hledání perlí vleze i se svým tanečníkem pod stůl s tombolou. Mladík využije nabízející se příležitost. Josef dvojici objeví pod hýbajícím se stolem a marně hádá, kdo tam s kým je. – Výboři při hledání dívek narážejí na různé potíže. – Když se milenci vyplíží zpod stolu, objeví Josef v manželčině zastrčené tašce tlačenku. Je z toho další rodinná rozmíška. – Kandidátky (včetně Růženy) se postupně dostaví do kanceláře plesového výboru. Matka jedné z nich chce na dcerku dohlédnout, dokud ji neodvede tančit jeden z výborů. Jiná dívka tvrdí, že ani nebyla vybraná, nýbrž přivedena pod nátlakem. Další přiběhne s tím, že si byla doma pro plavky, a vcelku ochotně se v nich předvede. Výborům se to líbí... – Samotná volba ovšem skončí fiaskem, když kandidátky uprchnou z parketu na dámskou toaletu, kam se výboři marně dobývají. V sále se mladíci vrhnou na další dívky, ale korunu si nakonec nasadí jedna starší paní. – Další zábavu přeruší siréna. Ve sněhu hoří chalupa starého pana Havelky. Požárníci obětavě hasí, ostatní účastníci plesu přihlížejí. Podnikavý hospodský tu začne nabízet pivo a víno. – Hasiči posadí dědu Havelku, vyvedeného z chalupy jen v podvlékačkách na židli před požár, aby mu nebyla zima, a pak ho raději otočí, aby neviděl zkázu. Starý muž tiše odříkává otčenáš. – Z chalupy zbydou jen ohořelé trámy a pár kusů vyneseného nábytku. Všichni se vracejí do sálu. Komisní Václav tam zprvu nechce pustit dědu Havelku v podvlékačkách. Lidé spontánně udělají sbírku a vyhořelec dostane lístky z tomboly. Marně tvrdí, že nepotřebuje papírky, nýbrž peníze. Navíc se zjistí, že tombola byla rozkradena. – Předseda výboru navrhne zhasnout, aby lidé dostali šanci věci vrátit. Zhasne se však předčasně a z tomboly nezbyde vůbec nic. Po druhém zhasnutí a následném rozsvícení je přistižen Josef, který chtěl vrátit tlačenku z manželčiny tašky. Nebohý požárník hanbou omdlí. Kolegové ho odnesou do kanceláře. Když se Josef vzpamatuje, musí poslouchat hádku na téma, zda měl tlačenku vracet nebo ne. Při další debatě o řešení prekérní situace konstatuje předseda, že když si lidé tombolu rozkradli, nemohou z ní nic dostat. Zároveň předpokládá, že si všichni koupili aspoň lístek do ní. – Požárníci si všimnou zvláštního ticha. Zjistí, že v sále je už jenom jejich bývalý předseda Vrána. Odevzdají mu tedy dárek, jenže stařík zjistí, že kazeta je prázdná: zmizela i ozdobná sekyrka... – Děda Havelka se vrací k ohořelým troskám. Vleze si venku do postele, kde už spí požárník, pověřený hlídáním požářiště. -tbk-
Text k písni Hoří!, jejíž refrén dal jméno filmu, napsal Fanda Mrázek, ale zde je skladba uvedena pouze v orchestrální podobě. Mimopražská premiéra se uskutečnila ve Vrchlabí v říjnu 1967.
Film byl v roce 2012 digitálně restaurován.
velitel požárníků, předseda plesového výboru
požárník, člen plesového výboru
požárník Franta, člen plesového výboru
požárník Ota, člen plesového výboru
člen plesového výboru
požárník, člen plesového výboru
požárník, člen plesového výboru
požárník, člen plesového výboru
požárník, člen plesového výboru
požárník, člen plesového výboru a konferenciér
požárník, člen plesového výboru
požárník Josef, hlídač tomboly
Josefova žena
děda Havelka
zasloužilý požárník Alois Vrána
Standa Zindulka
Ludva Metelka
požárník Václav, hlídač u vchodu
kandidátka na titul královny krásy Růženka, Metelkova dcera
nevybraná kandidátka na titul královny krásy
kandidátka na titul královny krásy
kandidátka na titul královny krásy
kandidátka na titul královny krásy Bartošová
kandidátka na titul královny krásy Hana
kandidátka na titul královny krásy
opilá kráska
kráska
Marie Matějíčková, kandidátka na titul královny krásy v plavkách
zachránce
Mluví Miloš Forman
Olda Balcar, muž věšící plakát
manželka
manželka
žena se židlí
Jarka
hospodský-číšník
Hanina matka
servírka
Rudolf Beneš, Vladimír Mácha, J. Suchý
Jaroslav Solnička, František Jaderník
Václav Polák
Pavla Marková (klapka), Jaromír Komárek (fotograf)
Orchestr Karla Vlacha (Dirigent Karel Vlach), Orchestr Slávy Kunsta (Dirigent Sláva Kunst), Dechová hudba Supraphon (Dirigent Jindřich Bauer), FISYO (Dirigent Štěpán Koníček), Ústřední hudba Československé lidové armády
Hudba k písni Karel Mareš
Text písně Václav Fischer
Zpívá Milan ChladilJaromír Mayer
Hudba k písni Karel Hašler
Text písně Karel Hašler
Zpívá Josef ZímaStudiový sbor Jana Svatoše
Hudba k písni Karel Mareš
Text písně Bohuslav Nádvorník
Zpívá Zdeněk MatoušPetr Altman
Hudba k písni Karel Mareš
Text písně Bohuslav Nádvorník
Zpívá Kühnův smíšený sbor
Hudba k písni Karel Mareš
Hudba k písni lidová píseňMiloš Vacek /úprava/
Hudba k písni František Kmoch
Hudba k písni Jaroslav Jankovec
Hudba k písni František Zita
Hudba k písni John LennonPaul McCartney
Hoří, má panenko
Hoří, má panenko
Firemen’s Ball
La Fiesta de bomberos
film
hranýdistribuční
komedie, satira
Československo, Itálie
1967
1967
schválení literárního scénáře 7. 7. 1966
schválení technického scénáře 14. 12. 1966
začátek natáčení 11. 1. 1967
konec natáčení 11. 5. 1967
schválení první kopie 22. 8. 1967
promítání povoleno 12. 10. 1967
vyřazení z distribuce 6. 4. 1973
vyřazení z distribuce 1. 10. 1993
předpremiéra 17. 10. 1967 (Vrchlabí)
premiéra 17. 10. 1967 /nepřístupný mládeži/ (kina Praha /½ týdne/, Jalta /4 týdny od 22. 12./ a Metro /4 týdny od 22. 12./, Praha)
premiéra 15. 12. 1967 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 1. 1. 1989 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 27. 9. 2012 /přístupný/
Barevná komedie, v níž se tancuje, krade a hasí. (1967) / Komedie, v níž se tancuje, krade a hasí. (1989) / Zrestaurovaný film Hoří, má panenko míří na velká plátna. (2012)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1967 a obnovená 1989), Bontonfilm (obnovená 2012)
Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
70 min
1 988 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Anketa Českého rozhlasu – Kánon100 (nejoblíbenější umělecká díla posledních 100 let)
2018
Praha / Česká republika
1. místo v anketě odborníků
výsledky vyhlášeny v září 2018 v kategorii Film ankety patnácti filmových odborníků
Akce: Anketa Českého rozhlasu – Kánon100 (nejoblíbenější umělecká díla posledních 100 let)
2018
Praha / Česká republika
2. místo v anketě posluchačů
výsledky vyhlášeny 28. 10. 2018 v pražské Velké dvoraně Veletržního paláce v kategorii Film ankety posluchačů stanice Českého rozhlasu Vltava
Akce: Anketa filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století
1998
Praha / Česká republika
4. místo
udělené 19. 1. 1998 po hlasování českých a slovenských filmových kritiků se ziskem 163 bodů
Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento
1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Miloš Forman
udělena režiséru za film
Akce: 41. ročník Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1968
1969
Hollywood, Los Angeles / Spojené státy americké
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
nominace mezi pěti filmy
Akce: Cena Československé federace filmových klubů
1969
Praha / Československo
Granátové jablíčko
Miloš Forman
za filmy Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Jaroslav Papoušek
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Akce: Múzy pražských diváků
1968
Praha / Československo
Múza Polymnia za originální filmovou satiru
Miloš Forman
udělena jako Cena ředitele filmového podniku a rady Národního výboru hlavního města Prahy
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Ivan Passer
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Miloš Forman
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Akce: Československá nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1968
1968
Praha / Československo
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 41. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1968
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Miroslav Ondříček
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov