Otakar Vávra v roce 1968 přidal do své filmografie adaptaci románu Vladimíra Neffa, která dnes patří k neprávem přehlíženým položkám rozsáhlé tvorby tohoto režiséra. Mezi lyrickou Romancí pro křídlovku a drsným politickým podobenstvím Kladivem na čarodějnice vznikl poetický příběh o dvou dětech, které se rozhodnou přijít na kloub tomu, co se skrývá za zdmi staré vily ukryté v malostranské zahradě. Vávra s Neffem vyprávění posunuli do přítomnosti, jinak ovšem zachovali tajemnou atmosféru předlohy, v níž se naivní fantazie mísí s reálnými problémy jednoho manželství… Otakar Vávra s kameramanem Jurajem Šajmovičem se ve vyprávění, neseném na křídlech dětské fantazie, vrhli do experimentování s barvou. V dětských rolích se objevili debutanti – Marcela Jelínková a Jan Buršík. V dospělých partech zazářili Martin Růžek a Květa Fialová.
Dvanáctiletý Kosťa, chlapec se zjitřenou fantazií, se spřátelí se stejně vnímavou jedenáctiletou Blankou Kalistovou. Představivost přivede obě děti na zapomenutou půdu v domě Blančiných rodičů. Je pro ně zakázanou třináctou komnatou z pohádek a stará váza se pro Kosťu stane kouzelnou koulí, s jejíž pomocí může hrát svou hru „na osud“. Děti pozorují dospělé a podvědomě vycítí, že v Blančině rodině není vše v pořádku. Tatínek je lékař a maminka s ním není šťastná. Stále vzpomíná na bývalého nápadníka Petra, který po studiích odjel do Indie. Jednoho dne přijede Petr na návštěvu. Nejprve se vychloubá svými úspěchy, ale nakonec se přizná, že nic z toho není pravda. Navíc trpí nebezpečnou epilepsií. Kosťa podle papírků, vytažených z koule, předpovídá neštěstí. Blanka se bojí a prosí otce, aby neodjížděl na kongres do Londýna. Dokonce si vymyslí, že viděla, jak se Petr líbal v zahradě s matkou. Otec dcerku uklidňuje a odjede. Když se však dívka probudí ze strašného snu, zjistí, že otec je mrtev. Jeho letadlo mělo poruchu a nestartovalo. Vrátil se proto domů a šílený Petr ho zastřelil. Z Kalistovy smrti se obviňují obě děti. Blanka proto, že řekla otci nepravdu o matce, Kosťa proto, že nezničil podle slibu skleněnou kouli.
profesor MUDr. Kalista
Kateřina, Kalistova žena
Blanka, dcera Kalistových
advokát Diviš
Mluví Jan Kraus
Kosťa, Divišův syn
Mluví Miloš Willig
doktor Petr zvaný Černý Petr
teta Mína
teta Týna
teta Karolína
Mluví Oldřich Velen
sochař, Kalistův přítel
Zdenka Petřková
Vladimír Neff (Třináctá komnata – román)
Jiří Čermák, Eva Slívová
Taťána Bargárová
prof. MUDr. Zdeněk Kunc
Bohumila Velková (klapka), Josef Vítek (fotograf)
Hudba k písni Jiří Srnka
Text písně Ester Krumbachová
Zpívá skupina The Rebelsženský sbor
Třináctá komnata
Třináctá komnata
The Thirteenth Chamber
film
hranýdistribuční
drama, psychologický
Československo
1968
1968
schválení literárního scénáře 22. 11. 1967
schválení technického scénáře 26. 1. 1968
začátek natáčení 1. 7. 1968
konec natáčení 8. 10. 1968
schválení první kopie 20. 12. 1968
promítání povoleno 27. 12. 1968
vyřazení z distribuce 1. 9. 1974
premiéra 25. 4. 1969 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 5. 6. 1969 /nepřístupný mládeži/ (kino Paříž /3 týdny/, Praha)
Příběh lidí, kteří se neměli dost rádi. Volně podle románu zasloužilého umělce Vladimíra Neffa.
Tvůrčí skupina Feix – Brož, Miloš Brož (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Karel Feix (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
90 min
2 551 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 2. mezinárodní filmový festival Phnompenh
1969
Phnompenh / Kambodža
Stříbrná Apsara