Kladivo na čarodějnice
Kategorie
filmŽánr
historický, thrillerTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Kladivo na čarodějniceČeský název
Kladivo na čarodějniceAnglický název
The Witch HuntAnotace
Středověké soudní procesy s čarodějnicemi posloužily v roce 1963 jako námět knihy Václava Kaplického, podle které napsali Otakar Vávra a Ester Krumbachová scénář stejnojmenného, vynikajícího historického dramatu Kladivo na čarodějnice (1969). Renomovaný režisér a multitalentovaná kostýmní výtvarnice se však inspirovali i dochovanými soudními zápisy z čarodějnických procesů z let 1678–1695. Název si kniha i film vypůjčily od středověkého manuálu k potírání čarodějnictví Malleus maleficium (1486). Děj filmu se sice soustřeďuje na osudy osob skutečně obžalovaných v čarodějnických procesech, současně však vědomě reflektuje politické procesy z padesátých let s Miladou Horákovou a Rudolfem Slánským, jejichž podrobnosti začaly vycházet v šedesátých letech najevo. Temným protagonistou vyprávění je Jindřich František Boblig z Edelstadtu (1612–1698), císařský laický inkvizitor, který vedl čarodějnické procesy na Šumpersku a má na svědomí přes sto upálených osob, včetně šumperského děkana Kryštofa Lautnera a jeho mladé hospodyně Zuzany (Soňa Valentová). O náboženství nešlo: inkvizitor se s místní šlechtou podělil o většinu majetku upálených... Vávrův Boblig v podání Vladimíra Šmerala je sadistický fanatik, který prostřednictvím mučení a zastrašování donutí k doznání desítky nevinných lidí. Inkvizitorovým protikladem je humanista Lautner (Elo Romančík), prototyp moderního intelektuála, který se navzdory svému morálnímu přesvědčení nevyhnutelně stává obětí absurdního násilí a nenávisti... Osmapadesátiletý Otakar Vávra v reakci na dobové politické uvolnění realizoval nadčasové, expresivní dílo, jež patří v jeho filmografii k nejlepším. Kladivo na čarodějnice, které se díky pronikavé analýze totalitní moci samozřejmě netěšilo u normalizátorů velké oblibě, uzavírá v režisérově filmografii zajímavé, svobodné období šedesátých let.
Obsah
17. století. Žebračka Maryna Schuchová schovala při přijímání hostii do šátku. Faráři Schmidtovi přiznala, že ji chtěla dát porodní bábě Groerové pro nemocnou krávu. Mladý farář ji označí za čarodějnici a přesvědčí šumperskou hraběnku de Galle, aby povolala inkvizitora Bobliga z Edelstadtu. Nedostudovaný právník vidí v nabídce velkou příležitost. Mučením a zastrašováním přinutí ženy z města, aby vypovídaly o svých stycích s ďáblem a aby se zpaměti naučily Bobligovy výmysly, nutné pro inkviziční tribunál. Boblig se chce zmocnit jmění bohatých měšťanů, a proto je obviní z čarodějnictví. V jeho počínání mu překáží děkan Lautner. Proto i jeho Boblig označí za společníka ďáblova. Lautner marně žádá o pomoc olomouckého biskupa a další kněze. Krajem se šíří strach, Bobliga se bojí i hraběnka. Farář Schmidt si s hrůzou uvědomí, co způsobil svou horlivostí. Lautner je spolu s mnoha dalšími uvězněn a mučen. Zpočátku je přesvědčen, že je možné uhájit pravdu, ale zůstane sám. Ostatní měšťané jsou zlomeni a jako ve snách odříkávají naučené role. Na Šumpersku hoří hranice, na jedné z nich je upálen i děkan. Boblig vládne všem, protože všichni mají strach. V klidu a blahobytu se pak inkvizitor dožije vysokého věku a ještě se na stará kolena ožení.
Film online
Galerie
Hrají
Elo Romančík
šumperský děkan Kryštof Alois Lautner
Vladimír Šmeral
inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu
Soňa Valentová
děkanská kuchařka Zuzana Voglicková
Josef Kemr
inkviziční písař Ignác
Lola Skrbková
žebračka Maryna Schuchová
Jiřina Štěpničková
porodní bába Dorota Groerová
Marie Nademlejnská
kořenářka Dorota Davidová zvaná Davidka
Miriam Kantorková
lazebnice Dorota Tobiášová
Lubor Tokoš
barvíř Kašpar Sattler
Blažena Holišová
Marie, Sattlerova žena
Jaroslava Obermaierová
Alžběta zvaná Lízl, dcera Sattlerových
Jiří Holý
losinský farář Tomáš König
Rudolf Krátký
bývalý soudce Kašpar Hutter
Čestmír Řanda
mohelnický děkan Jiří Vojtěch Winkler
Blanka Waleská
hraběnka Angelia Anna Sybila de Galle, rozená Žerotínová
Martin Růžek
biskup olomoucký hrabě Karel II. z Lichtenštejna
Josef Bláha
hrabě Ignác Karel Matyáš Šternberk, státní rada apelačního soudu
Eduard Cupák
sobotínský farář Eusebius Leandr Schmidt
Ilja Prachař
rychtář František Ferdinand Gaup, přísedící
Gustav Opočenský
biskupský sekretář Eliáš Isidor Schmidt, farářův bratr
Václav Lohniský
mnich
Štěpán Zemánek
zámecký hejtman Adam Vinarský z Křížova, přísedící
František Holar
kat Jakub Hay zvaný Jokl
Zdeněk Kryzánek
lesmistr Kryštof Zeidler, přísedící
Miloš Willig
biskupský notář JUDr. Jiří Bernard Mayer
Josef Mixa
děkanský sluha Florian
Josef Elsner
hejtman Karel Julius Kotulínský z Mírova
Miloš Hájek
mydlář Jan Přerovský
Zdeněk Hodr
důchodní František Václav Vraný, přísedící
Jiří Lír
sekretář apelačního soudu Jan Jakub Weingarten
Karel Bělohradský
biřic
Karel Čížek
biřic
Zdeněk Dohnal
biřic
Eduard Pavlíček
biřic
Jan Pohan
biřic
Marie Cingrošová
matka s dítětem
Ladislav Gzela
žebrák
Zbyněk Jirmář
mnich páter Crescentius
Zbyněk Bruthans
mnich Carolus
Jiří Hurta
mnich
Vladimír Navrátil
lokaj
Jan Prokeš
dozorce Umlauf
Boleslava Svobodová
lazebnice
Vladimír Švabík
sluha
Alois Vachek
kostelník Jindřich Bittner
Martin Kapoun
ministrant
Ivana Horká
cechmistrová
E. Lázničková
cechmistrová
Yvona Odehnalová
cechmistrová
M. Svoboda
starý dozorce
Jiřina Hautová
žebračka
J. Umlauf
mrzák
I. Bobková
tanečnice
Zdeněk Derka
tanečník
J. Janovcová
tanečnice
Oldřich Mazůrek
tanečník
Vladislav Šebesta
tanečník
M. Ždánská
tanečnice
Karel Engel
pomocník kata
Otakar Rademacher
pomocník kata
J. Bartoš
pomocník kata
L. Kot
pomocník kata
Zuzana Rumlová
nahá žena
Yvonne Kodoňová
nahá žena
L. Divišová
nahá žena
E. Maragnová
nahá žena
S. Procházková
nahá žena
R. Propperová
nahá žena
L. Šindlerová
nahá žena
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Milan Klacek, I. Krkošková, Dagmar Nováková
Předloha
Václav Kaplický (Kladivo na čarodějnice – román)
Scénář
Technický scénář
Kamera
Druhá kamera
Architekt
Assistent architekta
Výtvarník
Výprava
Stanislav Krejča, Karel Lukáš, Karel Smrž
Návrhy kostýmů
Masky
Jiří Šimon, Libuše Švejdová, J. Novák
Střih
Asistent střihu
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
František Jaderník, Ludmila Tikovská
Asistent vedoucího výroby
Milan Štěch
Odborný poradce
prof. PhDr. Ing. arch. Václav Mencl, DrSc., František Spurný
Spolupráce
Irena Hrušková (klapka), Jitka Bylinská (fotografka)
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Písně
Vojenská píseň
Hudba k písni Jiří Srnka
Text písně Ester Krumbachová
Zpívá Pražští madrigalisté
Produkční údaje
Originální název
Kladivo na čarodějnice
Český název
Kladivo na čarodějnice
Anglický název
The Witch Hunt
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
historický, thriller
Země původu
Československo
Copyright
1969
Rok výroby
1969
Produkční data
schválení literárního scénáře 9. 10. 1968
schválení technického scénáře 30. 1. 1969
začátek natáčení 30. 3. 1969
konec natáčení 18. 7. 1969
schválení první kopie 24. 10. 1969
promítání povoleno 30. 10. 1969
vyřazení z distribuce 31. 3. 1988
Premiéra
slavnostní premiéra 21. 1. 1970 (kino 64 U Hradeb, Praha)
premiéra 22. 1. 1970 /nepřístupný mládeži/ (kina Světozor /9 týdnů/ a Veletrhy /1 týden od 2. 4./, Praha)
premiéra 23. 1. 1970 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 1. 4. 1989 /nepřístupný mládeži/
Distribuční slogan
Český film na motivy románu Václava Kaplického a podle sooudních zápisů z čarodějnických procesů. (1970) / Obnovená premiéra českého filmu. Na motivy románu Václava Kaplického a podle dochovaných sooudních zápisů čarodějnických soudních procesů z konce 17. století. (1989)
Výrobce
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Distribuce
Ústřední půjčovna filmů (původní 1970 a obnovená 1989)
Výrobní skupina
Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
103 min
Původní metráž
2 929 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,66, 1:2,35
Barva
černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky, latinsky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Festival: 4. festival českých a slovenských filmů FINÁLE Plzeň
1990
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček
ex aequo kompletní kolekce předvedených děl v hodnotě 120 000 korun
Vítěz
Festival: 10. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1970
Mar del Plata / Argentina
Zvláštní cena za vysokou uměleckou hodnotu
Otakar Vávra
Vítěz
Festival: 10. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1970
Mar del Plata / Argentina
I. cena poroty argentinského filmového klubu NÚCLEO
Otakar Vávra
