Bulharský režisér Rangel Valčanov (1928–2013) se po koprodukčním podobenství o potřebě volnosti Ezop (1969) ocitl ve své vlasti v nemilosti. Paradoxně mohl poté realizovat dva své filmy s českými herci v normalizačním Československu (Tvář pod maskou /1970/, Šance /1971/). Jeho eklektický snímek Ezop byl však do českých kin uveden až v roce 1990. Jde o stylizovaný „životopis“ antického bajkaře – otroka, který ve Valčanovově pojetí otevřeně staví proti nepravostem svých pánů. Vtipný a prostořeký otrok touží po svobodě, již pro něj ztělesňuje krásná otrokyně Rhodopis. Ta je však majetkem mocného Amazise, který se postará o Ezopovu likvidaci… Kameramanem filmu byl Andrej Barla, hudba je dílem Zdeňka Lišky a kostýmy navrhla Ester Krumbachová. Řadu rolí ztělesnili čeští herci.
Ostrov Sámos v Egejském moři, doba zhruba šest set let před naším letopočtem. Na tržišti jsou prodáváni do otroctví zajatci z Frýgie. Krásná Rhodopis se chce raději zabít, ale její bývalý otrok Asarakos zvaný Ezop jí dodá odvahu. Dívku získá vojevůdce Polyfimos, pak je otrokyní básnířky Sapfó a ta ji věnuje egyptskému faraónovi Amazisovi. Pyšný delfský velekněz Kobon zkoumá před koupí Ezopovy zuby a ten mu prokousne prst. Otrok je za to zmrskán. Ezop je velmi vtipný a prostořeký a každou situaci, jíž je přítomen, komentuje bajkou, kterou své okolí upozorní na nebezpečí ztráty svobody a demokracie. Na oslavě u Sapfó tajně poslouchá básně a okouzlen zapomene na své postavení otroka. V noci se setká s Rhodopis, která se zamilovaným mužem zjevně koketuje. Žárlivý Amazis si svou milenku a otrokyni odveze do Egypta. Ezop touží po svobodě, aby mohl odjet za milovanou ženou. Stane se však obětí mocenských her mezi vládci té doby. Získá sice vytouženou svobodu, ale Kobon nezapomněl na pomstu. Nechá do Ezopových věcí nastrčit zlatý pohár a odsoudí ho za krádež k smrti. Nikdo z těch, kterým jeho důvtipnost pomohla, včetně Rhodopis, se ho nezastane, a Ezop je shozen ze skály.
První kopie byla vyrobena 27. 5. 1969, film nebyl v Československu schválen a uveden do distribuce, premiéra byla až v dubnu 1990. V Bulharsku proběhla premiéra už 26. 6. 1970.
Mluví Soběslav Sejk
otrok a bajkař Asarakos zvaný Ezop
diktátor Polyfimos
velekněz Kobon
Mluví Milena Dvorská
princezna, později otrokyně Rhodopis
Mluví Slávka Budínová
básnířka Sapfó
lýdský vladař Krésos
faraon Amazis
obchodník s otroky
prodavač papoušků
filozof Xanthos
Kasandra, Xanthova žena
Mluví Vladimír Stach
Krésův první vyslanec
Mluví Jan Schánilec
obchodník s otroky
strážný
člen chóru
Mluví Mirko Musil
věštec
Mluví Karel Pavlík
Trimat, Krésův druhý vyslanec
dívka z družiny Sapfó
dívka z družiny Sapfó
delfský důstojník
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečnice
důstojník
hlas Xanthova žáka
hlas občana Sámosu
hlas občana Sámosu
hlas občana Sámosu
hlas občana Sámosu
hlas občana Sámosu
Tomáš Kulík, Petr Batalov
Rajna Jončeva, Marta Křesinová
Rangel Valčanov, Anžel Vagenštajn
Miroslav Fára, Karel Kočí, Vladimir Odžakov
Jaromír Svoboda, Emil Pavlov, Lubomír Zajíc (česká verze)
Jan Syrový, Dana Dudová
Milena Andrejsková
Zorka Chrastinová (klapka), Alena Červená (fotografka)
FISYO (Dirigent František Belfín), Kühnův smíšený sbor (Dirigent Pavel KühnMarkéta Kühnová)
Ezop
Ezop
Aesop
Ezop
film
hranýdistribuční
podobenství
Československo, Bulharsko
1969
1968
schválení literárního scénáře 25. 1. 1968
začátek natáčení 16. 7. 1968
konec natáčení 5. 12. 1968
schválení první kopie 27. 5. 1969
promítání povoleno 7. 9. 1969 (neschváleno do distribuce)
schválení první kopie 7. 9. 1969
vyřazení z distribuce 1. 7. 1993
zahraniční premiéra 26. 6. 1970 (Sofia, Bulharsko)
premiéra 1. 4. 1990 /nepřístupný mládeži/
Příběh inspirovaný osudy antického vypravěče bajek. Československo-bulharský film o nesmrtelném autoru nesmrtelných bajek.
Tvůrčí skupina Feix – Brož, Miloš Brož (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Karel Feix (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
93 min
2 650 metrů
16mm, 35mm
1:2,35
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české